úterý 22. ledna 2019

Strašidelná chůva

AUTOR: Tuutikki Tolonen
ILUSTRACE: Pasi Pitkänen
ORIGINÁL: Mörkövahti (Tammi Publishers, 2015, Helsinki)
PŘEKLAD: Alžběta Štollová
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2018
POČET STRAN: 272
ZDROJ: vlastní





Anotace
Zábavná, humorná, lehce strašidelná knížka v sobě spojuje to nejlepší z Roalda Dahla a Astrid Lindgrenové. Vypráví příběh obyčejné současné rodiny, jejíž život se zcela nečekaně obrátí vzhůru nohama, když se u nich na prahu jednoho dnes objeví vlasatá příšera páchnoucí močálem, která o sobě tvrdí, že se specializuje na péči o děti a bude novou chůvou jejich dvou dcer. Autorce se podařilo vytvořit okouzlující svět, ve kterém skříně mluví a příšery pracují jako chůvy, svět, jenž svou propracovaností možná připomene svět Harryho Pottera. 

Hodnocení
Představte si, že vás má hlídat v době nepřítomnosti rodičů chůva. To by šlo, ne? Ale co když ta chůva není člověk, ale poločlověk, jinak řečeno bubák? Sice spolu s bubákem dostanete návod, jak s ním komunikovat, ale i tak. Co teď?


Do rukou se mi dostala kniha od finské autorky Tuutikki Tolonen. U nás je neznámá, ale ve své rodné zemi je velmi úspěšná a také oceňovaná spisovatelka.

Maminka Hellemaaová vyhrála dvoutýdenní zájezd do Laponska. V dopise, který rodina obdržela, se píše, že děti v době její nepřítomnosti bude hlídat bubák. Když se ale objeví, smrdí močálem a neustále z něj padá prach. Bubák se ubytuje ve skříni. Jenže Kaapo, Hilla a Maikki jsou velmi zvídaví a chtějí přijít na to, co je ten bubák vlastně zač. V místní knihovně najdou příručku s podivným názvem „Bubáci. Jejich rysy a vlastnosti druhu ve světle mých zkušeností.“ Tím se dětem otevřelo mnoho věcí, které by měly aspoň některé z nich pochopit.


Děti Hellemaaovy jsou velmi rozdílné. Hilla je nejstarší, už poodrostla dětským střevíčkům a na kouzla a čáry moc nevěří. Má už jedenáct let, a tak se tomu nelze moc divit. Kaapovi je devět, je na pomyslné hranici. Rád by zůstal dítětem, ale ví, že jako jediný mužský v sourozeneckém triu, by se měl o své sestry postarat. Je chytrý, zapálený knihomol a díky tomu se plně ponořil do příručky o bubácích, aby zjistil potřebné informace. Nejmladší Maikki je tak trochu zvláštní. Umí mluvit se svým modrým županem a také jako jediná se dorozumí s jejich chůvou. Maikki se s Grahem, tak se jmenuje, skamarádí. Autorka velmi dobře ztvárnila všechny tři děti. Jsou sice rozdílné, ale jsou hodné a drží při sobě.

Kniha je rozdělena do jednatřiceti kapitol. Má dvě stě sedmdesát stran textu. Někomu by se mohlo zdát, že je toho moc, ale opak je pravdou. Samotný příběh se čte velice rychle, kapitoly jsou vcelku krátké a navíc jsou do příběhu vsazeny obrázky finského ilustrátora Pasiho Pitkänena. Všechny jsou černobílé a podtrhují tajemnost příběhu. V tomto ohledu by barevné ilustrace neměly ten správný efekt. Jediné, co je barevné, je obálka. I ta je moc zajímavě zpracovaná.

Anotace zmiňuje, že propracovanost bubákova světa připomene dětem svět Harryho Pottera. V určitých aspektech (les, tajemní bubáci, strašidelná noční atmosféra) lze s tímto tvrzením souhlasit. Ale tato kniha se nemusí přirovnávat k jiným příběhům, aby se lépe prodávala. Je záhadná, autorka zvolila originální postavy a neotřelý příběh, je čtivá a dětem i dospělým se jistě bude líbit.

Kniha má pokračování s názvem Strašidelná cesta. Což je dobře, protože příběh skončil otevřeně a přímo vybízel k dalšímu dílu. Snad vyjde co nejdříve, ráda bych přečetla i tento titul.

Mimo jiné se na základě této knižní podoby připravuje i film. Kdyby přišel i do českých kin, určitě bych se šla se svými dětmi na film podívat. Moc  by mě totiž zajímalo, jak filmaři ztvární bubáky.


Obálky
Co říkáte na obálky? Mně se líbí ta originální od finského ilustrátora.
    

O autorce
Tuutikki Tolonen je úspěšná a oceňovaná finská spisovatelka pro děti a mládež. Strašidelná chůva byla přeložena do celé řady jazyků a připravuje se i film.


Napsáno pro Portál.

Žádné komentáře:

Okomentovat