ORIGINÁL: Diez mujeres (Alfaguara/Santillana Ediciones Generales, Madrid, 2011)
PŘEKLAD: Jana Lišková
NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2014
POČET STRAN: 331
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ
Anotace
Devět žen, každá úplně jiná. Nikdy předtím se neviděly, a přesto spolu sdílejí své příběhy. Nataša, jejich terapeutka, se je rozhodla sezvat dohromady, neboť věří, že rány se mohou začít hojit jen tehdy, když se prolomí ledy mlčení.
Kniha Deset žen je znepokojující a překvapivý román, hluboce dojemný a lidský. Odvážný a objevný pohled na mezilidské vztahy v dnešním světě.
Něco málo o ději
Nataša, terapeutka, pozvala na jedno odpoledne devět žen, které léčí - naslouchá jejich trápením, bolestem, steskům a strachům. Těchto devět žen se dříve neznalo, jediným mezníkem pro ně je právě Nataša.
Každá z těchto žen má svůj vlastní příběh, který ostatním vypráví - nejsou veselé, jsou smutné a složité, ale každý příběh má na konci i svoji malou jiskřičku naděje.
Hodnocení
Při výběru téhle knihy jsem se jako první řídila obálkou. Je nádherná, trochu evokuje jaro a také květy symbolizují křehkou krásu žen. A poté, co jsem přečetla anotaci ke knize, rozhodla jsem se, že si ji přečtu.
Nataša je terapeutka, která naslouchá ženám a jejich starostem a problémům v životě. Rozhodne se, že devět žen pozve na společné terapeutické sezení, protože v jednotě je síla a sdílené trápení je menší trápení.
Každá z těchto žen je jiná - pochází z různých společenských vrstev od nejchudších po ty nejbohatší, jsou různě staré - nejmladší je devatenáct, nejstarší sedmdesát let. Některé jsou imigrantky, některé mají kořeny hluboko zapuštěné v Chile.
Hodnocení
Při výběru téhle knihy jsem se jako první řídila obálkou. Je nádherná, trochu evokuje jaro a také květy symbolizují křehkou krásu žen. A poté, co jsem přečetla anotaci ke knize, rozhodla jsem se, že si ji přečtu.
Nataša je terapeutka, která naslouchá ženám a jejich starostem a problémům v životě. Rozhodne se, že devět žen pozve na společné terapeutické sezení, protože v jednotě je síla a sdílené trápení je menší trápení.
Každá z těchto žen je jiná - pochází z různých společenských vrstev od nejchudších po ty nejbohatší, jsou různě staré - nejmladší je devatenáct, nejstarší sedmdesát let. Některé jsou imigrantky, některé mají kořeny hluboko zapuštěné v Chile.
I jejich osudy jsou různé - problematické vztahy v rodině, stáří, které přišlo nečekaně, samota, syndrom vyhoření či následky znásilnění. To je jen malý výčet starostí, které ženy trápí.
Autorka napsala příběhy žen s citem, přesto ukazuje realitu, ne jen přikrášlené pozlátko. Kniha se čte rychle a s lehkostí, stránky ubíhají jedna za druhou.
Deset žen, deset osudů. Každá má něco, co vám může připomenout samu sebe a s některou z nich se můžete ztotožnit...
O autorce
Marcela Serrano pochází z Chile, z umělecky založené rodiny. Dlouhá léta se věnovala výtvarné tvorbě, má na svém kontě řadu výstav a uměleckých instalací. V roce 1991 publikovala svůj první román Nosotras que nos queremos tanto (My, které se máme tak rády), který se stal senzací roku. Její další romány, například El albergue de las mujeres tristes (Útulek pro smutné ženy, 1997) a Nuestra Señora de la Soledad (Královna samoty, 1999), měly stejný úspěch. Marcela Serrano je jednou z nejvýznamnějších současných latinskoamerických spisovatelek, věhlas si vydobyla zejména ve Španělsku a Itálii.
Obálky
Za sebe můžu říct, že naše obálka je nejhezčí.
anglická holandská španělská
Autorka napsala příběhy žen s citem, přesto ukazuje realitu, ne jen přikrášlené pozlátko. Kniha se čte rychle a s lehkostí, stránky ubíhají jedna za druhou.
Deset žen, deset osudů. Každá má něco, co vám může připomenout samu sebe a s některou z nich se můžete ztotožnit...
O autorce
Marcela Serrano pochází z Chile, z umělecky založené rodiny. Dlouhá léta se věnovala výtvarné tvorbě, má na svém kontě řadu výstav a uměleckých instalací. V roce 1991 publikovala svůj první román Nosotras que nos queremos tanto (My, které se máme tak rády), který se stal senzací roku. Její další romány, například El albergue de las mujeres tristes (Útulek pro smutné ženy, 1997) a Nuestra Señora de la Soledad (Královna samoty, 1999), měly stejný úspěch. Marcela Serrano je jednou z nejvýznamnějších současných latinskoamerických spisovatelek, věhlas si vydobyla zejména ve Španělsku a Itálii.
Obálky
Za sebe můžu říct, že naše obálka je nejhezčí.
anglická holandská španělská
To vypadá jako velmi zajímavá knížka! Občas mám chuť něco takového si přečíst, možná se po ní podívám :)
OdpovědětVymazatA máš pravdu, naše obálka je nejhezčí :)
Pokud si ji budeš chtít přečíst, určitě uděláš dobře.
VymazatNaše obálka je nejhezčí! A o knize jsem již slyšela samé dobré věci :)
OdpovědětVymazatKnížka je opravdu moc krásná - nejen obal, ale i to, co je uvnitř napsáno.
Vymazat