Každá sedmá vlna

AUTOR: Daniel Glattauer

ORIGINÁL: Alle sieben Wellen (Deuticke, 2009, Vídeň)

PŘEKLAD: Iva Kratochvílová

NAKLADATELSTVÍ: Host

ROK: 2012

POČET STRAN: 261

ZDROJ: zapůjčeno

Anotace

Pokračování úspěšného románu Dobrý proti severáku Myslel si, že na ni dokáže zapomenout. Hlupáček Leo, který si zrušil emailovou schránku a odletěl do Bostonu. Nebo si nepamatujete poslední slova románu Daniela Glattauera Dobrý proti severáku? UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA […] PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU. Nevíte, o čem je řeč? Zamilovali se do sebe, aniž by se kdy osobně setkali. Píší si a čekají na sebe ve svých schránkách elektronické pošty. A nyní má tento e-mailový románek románové pokračování. Glattauer ho napsal na přání čtenářů, kteří se s Leem a Emmi nedokázali rozloučit. Teď tihle dva dostávají druhou šanci. Oba si uvědomí, že se svých citů tak lehko nezbaví. Možná je tohle skutečně ta chvíle, kdy se konečně potkají. Jenže Emmi je stále vdaná a Leo navázal nový vztah. Když se ovšem šest vln rozbilo o břeh, sedmá se právě valí — a v novém románu Daniela Glattauera je to právě sedmá vlna, která přinese překvapení. Práva na knihu byla prodána do více než třiceti zemí.

Hodnocení

Leo a Emmi jsou zpět. Autor vyslyšel nesčetná přání čtenářů a po třech letech od vydání knihy Dobrý proti severáku napsal pokračování Každá sedmá vlna.

První díl končil velice otevřeně a věřím, že mnoho čtenářů zůstalo s pusou dokořán. Já taky. Kudy jsem chodila, tudy jsem na Lea a Emmi myslela. Druhý díl jsem sice měla už dávno nachystaný, ale na jeho přečtení musel uzrát ten správný čas.

Leo se vrací zpět. Odjel do Bostonu nejen za prací, ale také aby si utřídil myšlenky a city, které choval k Emmi. Po příjezdu do rodné země zjistil, že v jeho emailové schránce čeká zpráva od Emmi. Začne znovu jejich emailová romance? Proč ne. Jenže...jenže Emmi je stále vdaná a Leo si v Bostonu našel přítelkyni.

Myslela jsem, že po prvním dílu už dvojka nebude tak skvělá. Ale byla. Sice jiným způsobem, ale dokázala jsem číst v kuse poměrně dlouho. Leo a Emmi se změnili. Může se říct, že lidé ve středním věku dospěli? Leo i Emmi jsou moudřejší, už vědí, co chtějí, ale tak pořád nejsou schopni to dotáhnout do konce. Chvílemi jsem si říkala, ať už ten emailový vztah ukončí, že taková platonická láska nemá budoucnost. Za chvíli jsem však tvrdila něco jiného.

Leo píše stále něžná a láskyplná slova, Emmi na ně odpovídá sarkasticky a ironicky. Pořád jsou to stále oni, ale přesto je ve zprávách cítit smutek. Jak dál? Má Emmi opustit Bernarda? Má se Leo rozejít s „Pam“? V textu není nikde psáno, zda Leo a Emmi chtějí spolu žít, ale čtenář podvědomě cítí onu myšlenku a může si tak říct, v čem je problém?

V knize je tentokrát více kapitol i více zvratových dějů, které mohou čtenáře překvapit, a to především v závěru knihy. A ano, konec. V první knize jsem s ním spokojená nebyla a i tady mě závěr moc neuspokojil. Ale rozhodně byl uzavřený a třetí pokračování jistě už nebude žádné.

Autor tuto dvoudílnou sérii napsal přehledně, jasně a srozumitelně. Titul byl stejně výborně napsaný jako první díl. Zatímco ten první byl vtipný, odpočinkový, tady se do řádků vkradlo jisté zamyšlení o vztazích. Stejně jak první, tak i tento, je vhodný spíše pro ženy než muže. Červená knihovna to sice úplně není, ale nachází se tu hodně dialogů o lásce, vztazích i iluzích.

O autorovi

Daniel Glattauer je známý pro své sloupky a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009). zdroj: Databáze knih

Kdo hledá, najde

AUTOR:  Lucie Sunková

ILUSTRÁTOR: Lucie Sunková

NAKLADATELSTVÍ: 65. pole
ROK: 2018

POČET STRAN: 106

ZDROJ: vlastní







Anotace

Jednoho zimního rána se Červený medvídek rozhodne, že nechce navždy zůstat odloženým plyšákem na půdě plné harampádí. Opustí pohodlnou, ale nudnou jistotu a vydá se na dobrodružnou cestu. Tak začíná příběh o putování zasněženým městem, při němž medvídek zažije mnoho nečekaného a získá nové přátele. Stále ho však trápí otázka: Mají ještě dnešní děti rády plyšové medvídky? Najde někoho, komu by mohl být užitečný?


Hodnocení
Ve vánočním čase jsem objevila v knihovně krásnou knížku pro děti. Upoutávku na ni jsem viděla na facebookových stránkách nakladatelství 65. pole. Neváhala jsem a knihu jsem v policích hledala tak dlouho, dokud jsem ji nenašla.

Mgr. Helena Doleželová: „Důležitá je jednotná a důsledná výchova.“

Další přednáška, týkající se předškolních dětí, byla o jejich zralosti a připravenosti do školy. Tentokrát se 5. 3. 2019 v 16:00 v Mateřské škole Žižkova v Kroměříži sešla trochu jiná sestava rodičů. Přednášející byla tentokrát Mgr. Helena Doleželová. Je psycholožkou v kroměřížské pedagogicko-psychologické poradně a má letité zkušenosti s dětmi.

Svou přednášku rozdělila na tři oblasti – tělesnou, sociálně-emoční a psychickou. Všechny tři oblasti spolu souvisí.

TĚLESNÁ OBLAST

Předškolák vypadá jinak než právě narozené miminko nebo batole. Jedním ze znaků zralosti je tzv. filipínská míra. Dítě by si mělo druhou rukou dosáhnout přes hlavu na protilehlé ucho. Přes hrubou motoriku se rozvíjí jemná motorika – podporujte ho v navlékání korálků, jízdě na koloběžkách, odrážedlech, naučte ho skákat přes švihadlo.

SOCIÁLNĚ-EMOČNÍ OBLAST

Vstup do školky byl prvním krokem dítěte od odpoutání se od rodičů. Muselo se naučit, že v mateřské škole je jiný režim, muselo k tomu podřídit spoustu věcí. Mělo by zvládnout sebeobsluhu. Pokud je dítě na rodiče fixováno, je to jedna ze známek nepřipravenosti na školku. Rodiče mohou trénovat samostatnost například tím, že jejich potomek přespí někde jinde než doma. Proč by dítko nemohlo přespat u prarodičů nebo kamarádů?

Děti ve školce začínají navazovat dobré vrstevnické vztahy, samozřejmostí je umět poděkovat, pozdravit a také nabídnout hračky. Předškolní dítě si už umí vyhrát samo a delší dobu. S tím souvisí oddálení uspokojení jeho potřeb. Ne vždy je možné udělat pro dítě konkrétní věc hned. Děti by už měly vydržet a počkat, až se mu budou rodiče moci věnovat. Naučte se jim říkat „ne“ a „počkej chvíli“. Dětem tak stanovujete mantinely a hranice, které k životu potřebují.

Dítě v tomto věku by mělo vědět, že je důležité nejen brát, ale i dávat. I doma může mít nějaké úkoly, například třídění ponožek. Zní to sice drsně, ale děti by si měly uvědomit, že nejsou středobodem světa a že se kolem nich slunce netočí.

Důležitá je jednotná a důsledná výchova. Vaše děti rychle pochopí, který z rodičů snáze podlehne. Pokud zjistíte, že dítě jde raději za druhým rodičem, protože ví, že od vás povolení nezíská, promluvte si spolu s partnerem a dohodněte se na dalším postupu.

Sebeobsluha – i když je dítě už samostatnou jednotkou, stále kontrolujte, zda dodržuje hygienické návyky jako je umývání rukou nebo používání kapesníků. Naučte ho, aby se rychleji převlékalo a poznalo si své oblečení. Natrénujte spolu tkaničky (rozvoj jemné motoriky) či zapínání knoflíků.

PSYCHICKÁ OBLAST

Dítě v psychickém myšlení udělalo od narození až do předškolního věku velký posun. Rozvinula se řečová oblast. Má dobrou slovní zásobu, vyjadřuje se ve větách. Podporujte ho v povídání o tom, co bylo ve školce/škole. Slovní zásoba se rozšiřuje také pravidelným čtením. Rozvíjí se tak koncentrace i fantazie. Předškolák by měl již zvládnout vyslovit všechny hlásky. Pokud nějakou neumí, je nutná návštěva logopeda. U dítka se také rozvíjí technické a logické myšlení.

Zdroj obrázku

Další druhy rozvoje:
– grafomotorika: správné držení tužky, na trhu existují různé typy násad, dobré jsou trojhranné tužky či pastelky
– kresba postavy: dítě v kreslení udělalo velký pokrok. Začínalo s kreslením hlavonožců, v šesti letech by mělo zvládnout propracovanější postavu. Pokud dítě s kreslením začíná až po pátém roce života, je to už pozdě, protože dítě nemá uvolněnou ruku. Na uvolnění ruky se používají různé cviky jako je kreslení kruhů, vlnovek či osmiček. Důležité je, aby děti kreslení bavilo.

Laterita – nelze ovlivnit, lze ji pouze vypozorovat. Děti mají tendenci psát zprava doleva nebo zrcadlově. Může to mít dopad na soustředěnost, později by se mohly plést písmenka

– zrakové vnímání: dítě dokáže najít v řadě rozdílné obrázky
– sluchové vnímání: dítě už v roce umí rozlišit zvuky, slova. Později umí vytleskat počet slabik, rozlišit nesmyslná slova (dirg x jirg), pozná první hlásku/slabiku ve slově, šikovnější děti rozeznají i poslední hlásku
– pojmové myšlení: znají smysl opaků (malý x velký), poznají nadřazené pojmy
– paměťové myšlení: děti se umí rychle naučit básničky i písničky
– předpočetní představy: chápou smysl slov jako je před, za, větší, menší, více, méně
– umí se orientovat v prostoru
– rozlišují barvy: pokud dítku dělá problémy pojmenovat barvy, zaměřte se na jednu barvu a mějte třeba jeden den fialový, další žlutý atd.
– umí pojmenovat geometrické tvary
– základní informace o sobě: dítě by mělo zvládnout říci své jméno, kde bydlí, jméno rodičů, případně kde pracují. Mělo by znát cestu do školky, domů, do obchodu. Nacvičujte spolu nakupování,  učíte ho samostatnosti a zodpovědnosti.

Dlouhý krok do tmy

AUTOR:  Tomáš Bandžuch

NAKLADATELSTVÍ: Mystery Press
ROK: 2018

POČET STRAN: 368

ZDROJ: vlastní e-kniha








Anotace

Historický krimi román napsaný na motivy skutečných událostí, který vychází u příležitosti 100. výročí založení Československa. Podzim roku 1918. Rakousko-Uhersko po zdánlivě nekonečných čtyřech letech války ohlásilo kapitulaci… a v lese nedaleko Lomnice nad Popelkou objevila textilní dělnice tělo zavražděné dívky. Závodčí Jindřich Kališ musí vyřešit svůj poslední případ v uniformě c. k. četníka a zároveň první z těch, kdy se bude muset zodpovídat novým československým úřadům. A nejen jim… Němci v pohraničí se hlasitě dovolávají práva na samostatnost, na českém území se rakouská správa snaží z posledních sil zachovat staré pořádky a hned za Jizerskými horami čeká na svou chvíli stále ještě bojující císařské Německo.

Hodnocení
Na tuto knihu jsem se nesmírně těšila. České autory velice ráda čtu, a proto Dlouhý krok  do tmy byla jasná volba. Nakonec jsem však byla z příběhu trochu zklamaná.

1918 aneb Jak jsem dál gól přes celé Československo

AUTOR: Vendula Borůvková

ILUSTRÁTOR: Vojtěch Šeda

NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2018

POČET STRAN: 208

ZDROJ: vlastní







Anotace

Je pondělí 28. října 1918. Jenda Vosika už se těší, jak si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel a zapálený vlastenec, s ním má na odpoledne úplně jiné plány. Zatraceně, přijít pozdě na tak důležitý zápas si Jenda nemůže dovolit! 

Právě dnes vzniklo Československo. A Jenda netuší, že tohle jeho zpoždění je jen začátek velkého dobrodružství, které se protáhne na několik let a skončí o tisíc kilometrů dál. 

Ilustrovaný román pro mladé čtenáře o bouřlivých událostech prvních dnů samostatného státu i o Jendových snech, v nichž hlavní roli hraje fotbalový míč. O střetech mnoha pohledů a mnoha pravd. A taky o pouličních bitkách i cestách za kusem špeku a pytlíkem krup. 

Hodnocení
Má soukromá knižní série o roku 1918 pokračuje dalším románem pro děti. Autorkou je Vendula Borůvková, od které jsem četla knihu Annie a berlepsové. Od fantazijního příběhu autorka sklouzla k příběhu ryze reálnému.

Voňavé (na)dělení

AUTOR:  Blanka Hošková

NAKLADATELSTVÍ: Jota
ROK: 2016

POČET STRAN: 222

ZDROJ: vlastní

Anotace

Ani ve své páté knize se Blanka Hošková nevzdaluje od témat, která její čtenářky dobře znají. Opět je její hlavní hrdinkou žena v mezní životní situaci, postavená před problémy, se kterými si musí poradit prakticky zcela sama.

Ve Voňavém (na)dělení se setkáváme s typickou obětí bossingu, ženou, která po mnoha letech opouští zaměstnání, protože dál nemůže snášet ataky svého nadřízeného. Procházíme s ní etapami velkého nadšení z nově nabyté svobody, těšení se na lepší příští, následujeme ji na Úřad práce i na pracovní pohovory a propadáme spolu s ní do beznaděje.

Podaří se zralé ženě s dospělými dětmi nalézt pevnou půdu pod nohama? Umírá skutečně naděje poslední?

Hodnocení

Celé hodnocení ke knize si můžete přečíst na stránkách  Podporujeme české autory.

Děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku

PaedDr. Hana Pašteková Rupertová: „V každém dítěti je talent“

Na knižním trhu existuje bezpočet publikací, které vás provedou různými fázemi života batolat, dětí i mladistvých. Co je však více než pročítání odborné literatury, je setkání se s člověkem, který svému řemeslu rozumí a poradí vám. Takovou osobou je doktorka PaedDr. Hana Pašteková Rupertová. S paní doktorkou jsem se setkala poprvé v roce 2015 v kroměřížské knihovně na přednášce týkající se psychických onemocnění dospělých. Tentokrát bylo však zaměření jiné. V rámci cyklu přednášek ze šablon pro Mateřskou školku Žižkova v Kroměříži se 22. února 2019 v 16:00 uskutečnil seminář na téma „Osobnost dětí – jejich individualita a úspěšnost“. Setkání se zúčastnily nejen paní učitelky z mateřské školky, ale také rodiče předškoláků. Paní doktorka se zaměřila na motoriku, emoce a socializaci dětí.

Ticho nemá ozvěnu

AUTOR: Zdeněk Hanka

NAKLADATELSTVÍ: Alpress
ROK: 2018

POČET STRAN: 214

ZDROJ: vlastní

Anotace

Jill zbožňuje hudbu a neumí si představit, že by se někdy živila něčím jiným. Proti vůli otce tráví čas s mladou rockovou kapelou, ale zároveň chce překvapit rodiče tím, že získá titul v oboru, který ji baví. Proto před nimi utají přihlášku ke studiu a nevědomky tím zamete stopy ke svým únoscům.

Hodnocení

Tvorbu Zdeňka Hanky jsem objevila teprve nedávno. O knize Střípek malachitu jste si již mohli přečíst. Oproti předchozí knize, která byla zasazena do Itálie, se tato odehrává v Americe.