ILUSTRÁTOR: Lucie Sunková
NAKLADATELSTVÍ: 65. pole
ROK: 2018
ROK: 2018
POČET STRAN: 106
ZDROJ: vlastní
Anotace
Jednoho zimního rána se Červený medvídek rozhodne, že nechce navždy zůstat odloženým plyšákem na půdě plné harampádí. Opustí pohodlnou, ale nudnou jistotu a vydá se na dobrodružnou cestu. Tak začíná příběh o putování zasněženým městem, při němž medvídek zažije mnoho nečekaného a získá nové přátele. Stále ho však trápí otázka: Mají ještě dnešní děti rády plyšové medvídky? Najde někoho, komu by mohl být užitečný?
Hodnocení
Ve vánočním čase jsem objevila v knihovně krásnou knížku pro děti. Upoutávku na ni jsem viděla na facebookových stránkách nakladatelství 65. pole. Neváhala jsem a knihu jsem v policích hledala tak dlouho, dokud jsem ji nenašla.
Ryze vánočně zimní pohádka zavádí malé čtenáře na půdu jednoho paneláku. Jak už to bývá na různých půdách, i tady se odkládají už nepotřebné věci. Staré harampádí i odložené hračky. Jednou takovou hračkou je i malý Červený medvídek. Jeho nejlepším kamarádem je holub Šedopírko. Na půdě se však skrývá i jedna hrozba. Žádný pavouk, ale nebezpečný myšák Kostohryz. Ale jinak je půda medvídkova jistota a domov. A on se rozhodl, že tuto jistotu opustí a najde si domov, kde by ještě mohl udělat radost.
Celým vyprávěním vás provází Šedopírko v ich-formě a holubím prostřednictvím sledujeme malého medvídka na jeho dobrodružné cestě. Cesta je to nebezpečná, plná neznámých věcí.
Příběh je vhodný pro malé čtenáře, v knize tedy nenajdete žádné záporné postavy. Trochu mě přišlo, že je až naivní myslet si, jaký je svět hodný bez padouchů.
Co je však na příběhu zajímavé, je tzv. tichá pošta. Ne ta, kterou si šeptáte z ucha do ucha, ale ta o dobrých skutcích. Možná to znáte – někdo udělá dobrý skutek druhému, ten zase dalšímu atd. Nevím, zda to takto funguje i u ostatních, ale já se snažím posílat tichou poštu dál a klidně můžu být v řadě úplně na začátku. Nemusím čekat, až někdo udělá dobrý skutek mně.
Co čtenáře zaujme, ať už malého nebo velkého, je obrazové ztvárnění. Tady klasické obrázky nehledejte. Výtvarnice a autorka v jedné osobě Lucie Sunková zkombinovala fotografie s ilustracemi. Vznikla tak nevšední publikace. Rozhodně je to velmi originální a působivé. Navíc je kniha vytištěná na křídovém papíru a i to umocňuje kvalitu titulu a samozřejmě i příběhu.
Nemyslím si, že je knížka pro úplně nejmenší čtenáře. Spíše je pro ty, kteří slovům už rozumí. Menším dětem mohou předčítat rodiče a společně si pak povídat o tom, koho všechno na své cestě za vytouženým domovem Červený medvídek potkal.
Kniha také nese několik poselství a těmi jsou přátelství, pomoc bližnímu a životní hodnoty.
O autorce
Lucie Sunková je scénáristka, režisérka, animátorka, výtvarnice a ilustrátorka. Příležitostně také spisovatelka. V animaci se věnuje především technologii malby olejovými barvami na skle. Tři semestry vyučovala na FAMU studenty Cinema Studies. Zdroj: Lucie Sunková
Anotace
Hodnocení
Ve vánočním čase jsem objevila v knihovně krásnou knížku pro děti. Upoutávku na ni jsem viděla na facebookových stránkách nakladatelství 65. pole. Neváhala jsem a knihu jsem v policích hledala tak dlouho, dokud jsem ji nenašla.
Ryze vánočně zimní pohádka zavádí malé čtenáře na půdu jednoho paneláku. Jak už to bývá na různých půdách, i tady se odkládají už nepotřebné věci. Staré harampádí i odložené hračky. Jednou takovou hračkou je i malý Červený medvídek. Jeho nejlepším kamarádem je holub Šedopírko. Na půdě se však skrývá i jedna hrozba. Žádný pavouk, ale nebezpečný myšák Kostohryz. Ale jinak je půda medvídkova jistota a domov. A on se rozhodl, že tuto jistotu opustí a najde si domov, kde by ještě mohl udělat radost.
Celým vyprávěním vás provází Šedopírko v ich-formě a holubím prostřednictvím sledujeme malého medvídka na jeho dobrodružné cestě. Cesta je to nebezpečná, plná neznámých věcí.
Příběh je vhodný pro malé čtenáře, v knize tedy nenajdete žádné záporné postavy. Trochu mě přišlo, že je až naivní myslet si, jaký je svět hodný bez padouchů.
Co je však na příběhu zajímavé, je tzv. tichá pošta. Ne ta, kterou si šeptáte z ucha do ucha, ale ta o dobrých skutcích. Možná to znáte – někdo udělá dobrý skutek druhému, ten zase dalšímu atd. Nevím, zda to takto funguje i u ostatních, ale já se snažím posílat tichou poštu dál a klidně můžu být v řadě úplně na začátku. Nemusím čekat, až někdo udělá dobrý skutek mně.
Co čtenáře zaujme, ať už malého nebo velkého, je obrazové ztvárnění. Tady klasické obrázky nehledejte. Výtvarnice a autorka v jedné osobě Lucie Sunková zkombinovala fotografie s ilustracemi. Vznikla tak nevšední publikace. Rozhodně je to velmi originální a působivé. Navíc je kniha vytištěná na křídovém papíru a i to umocňuje kvalitu titulu a samozřejmě i příběhu.
Nemyslím si, že je knížka pro úplně nejmenší čtenáře. Spíše je pro ty, kteří slovům už rozumí. Menším dětem mohou předčítat rodiče a společně si pak povídat o tom, koho všechno na své cestě za vytouženým domovem Červený medvídek potkal.
Kniha také nese několik poselství a těmi jsou přátelství, pomoc bližnímu a životní hodnoty.
O autorce
Lucie Sunková je scénáristka, režisérka, animátorka, výtvarnice a ilustrátorka. Příležitostně také spisovatelka. V animaci se věnuje především technologii malby olejovými barvami na skle. Tři semestry vyučovala na FAMU studenty Cinema Studies. Zdroj: Lucie Sunková
Žádné komentáře:
Okomentovat