Stránky

neděle 10. března 2019

1918 aneb Jak jsem dál gól přes celé Československo

AUTOR: Vendula Borůvková
ILUSTRÁTOR: Vojtěch Šeda
NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2018
POČET STRAN: 208
ZDROJ: vlastní







Anotace
Je pondělí 28. října 1918. Jenda Vosika už se těší, jak si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel a zapálený vlastenec, s ním má na odpoledne úplně jiné plány. Zatraceně, přijít pozdě na tak důležitý zápas si Jenda nemůže dovolit! 

Právě dnes vzniklo Československo. A Jenda netuší, že tohle jeho zpoždění je jen začátek velkého dobrodružství, které se protáhne na několik let a skončí o tisíc kilometrů dál. 

Ilustrovaný román pro mladé čtenáře o bouřlivých událostech prvních dnů samostatného státu i o Jendových snech, v nichž hlavní roli hraje fotbalový míč. O střetech mnoha pohledů a mnoha pravd. A taky o pouličních bitkách i cestách za kusem špeku a pytlíkem krup. 

Hodnocení
Má soukromá knižní série o roku 1918 pokračuje dalším románem pro děti. Autorkou je Vendula Borůvková, od které jsem četla knihu Annie a berlepsové. Od fantazijního příběhu autorka sklouzla k příběhu ryze reálnému.




Píše se rok 1918. Rodina Vosikových bydlí v Mostě. Pan Vosika je učitel a velký vlastenec. Honzíka, jeho syna, nějaké vlastenecké myšlenky nezajímají. Chce hrát fotbal, který zbožňuje. Jenže pak přišel 28. říjen a vše se změnilo. Místo vytouženého zápasu musel s tátou věšet obraz nového prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na stěny do tříd.

„Bývali Čechové statní jonáci, bývali rekové, muži co květ,“ zabroukal si. Potom si teprve vzpomněl, že jsem ve třídě s ním. „Mám to rovně?“ zeptal se. 

Horlivě jsem přikývl. Obraz s budoucím československým prezidentem Masarykem, jak mu táta říkal, visel naprosto předpisově. Aby ne, když za ty roky, co ze stejného místa shlížel císař František Josef, se podél rámu vyrýsovala tmavá mřížka z prachu a sazí.   

„Nemohli bysme už jít, tati? Chtěl jsem si ještě zahrát s klukama kopanou...“ (str. 13)

Brzy však nastaly nepokoje, které ovlivnily i rodinu Vosikových. Rozbroje mezi Čechy a Němci narůstaly, až se Vosikovi museli odstěhovat do Prahy. Otec Vosika, coby prominentní učitel, dostal nabídku učit na Slovensku, později ho převeleli do Podkarpatské Rusi.

Vendula Borůvková velmi pečlivým způsobem vykreslila tehdejší poválečnou dobu. Celou situaci známe z novin, televizních dokumentů, ale tentokrát jsou nám události představeny prostřednictvím malého Jendy. To jeho očima vidíme, jaká panovala přiostřená atmosféra.

Autorka nás provede celým Československem, od Mostu až po Volové na Podkarpatské Rusi.

Kniha má netypický formát. Samotná obálka má hrubý povrch a je velice originálně zpracovaná. Po otevření uvidíte fotky z rodinného alba Vosikových, na opačném konci knihy je mapa právě vzniklého Československa s vyznačenou trasou, kudy se Vosikovi vydali. Uvnitř titulu najdete skutečné fotografie, černobílé i barevné ilustrace. Kolorované celostránkové obrázky jsou vyvedené v tlumených barvách. Působí starodávně a to byl nejspíš i účel.

Po grafické stránce je kniha v naprostém pořádku. I po stylové se mi líbila. Celý příběh vypráví Jenda v ich-formě. Do hlavního příběhu jsou vloženy i kapitoly, jejichž písmo je v modrém provedení. Tyto kapitoly vypráví děti, se kterými se Jenda potkal a jak tu nebo onu situaci vidí ony. Rozhodně je to skvělý nápad, jenž knihu ještě více oživil. Po vnějších stranách textu najdete také vysvětlivky, které se týkaly známých osobností, událostí nebo zkrátka všeho, co se týkalo tohoto období.

Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Styl vyprávění mi přišel nepříliš dětský, byl vhodnější spíše pro starší čtenáře, ale v momentě, kdy jsem se s knihou ztotožnila, jsem knihu hltala jedním dechem. Za sebe mohu knihu jenom doporučit. Děti se dozvědí nové informace o vzniku Československa, o nepokojích, o vlastenectví i o světě, který známe už pouze jenom z obdobných příběhů.

O autorce
Vystudovala střední knihovnickou školu, poté činoherní dramaturgii na brněnské JAMU. Působila jako dramaturgyně například v HaDivadle či v Divadle v 7 a půl. Pro tyto scény také připravila několik původních her. V současné době se věnuje literatuře pro děti a tvorbě larpů. Adaptaci její pohádky Medvěd Čokoláda uvedl Český rozhlas. Pracuje jako šéfredaktorka časopisu Otazníky historie. Má dvě děti — dvouletou Venuši a čtyřletého Tadeáše. Zdroj: Host



Děkuji knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat