AUTOR: Marissa Meyer ORIGINÁL: Winter (Feiwel and Friends, 2015) PŘEKLAD: Jana Zejmanová, Martina Šímová NAKLADATELSTVÍ: Egmont ROK: 2016 POČET STRAN: 765 ZDROJ: knihovna
Anotace
Dramatický závěr Měsíčních kronik.
Princezna Winter má obdiv měsíčního národa pro svou vznešenost a dobré srdce, a navzdory tomu, že jí tvář hyzdí jizvy, její krása je prý ještě úchvatnější než královny Levany, její macechy. Winter svou macechu nenávidí a ví, že Levana neschvaluje její city k příteli z dětství – pohlednému palácovému strážnému Jacinovi. Ale Winter není tak slabá, jak si Levana myslí. Společně s kyborgskou mechaničkou Cinder a jejími spojenci by se jí dokonce mohlo podařit rozdmýchat povstání a zvítězit ve válce, která zuří už příliš dlouho. Dokážou Cinder, Scarlet, Cress a Winter porazit královnu Levanu a dopsat šťastné konce ke svým příběhům?
Hodnocení (navazuje na předchozí díly)
Winter je poslední díl v sérii Měsíčních kronik. Autorka celý cyklus zakončila opravdu velkolepě. Jen ten velký počet stran mě ubíjel.
Anotace Zaleskly se přilby, zatřpytily šavle, zaduněl dusot koňských kopyt a běda tomu, kdo se opozdil... 1. prosince 1908 se pražské ulice proměnily v peklo, když měli dragouni zastavit střet německých a českých studentů, ale vřavu jen zhoršili. Den nato za netradičním soukromým vyšetřovatelem Eliášem Sattlerem přichází zdrcený muž, jehož bratr v potyčce přišel o život. Stal se nadějný student práv obětí národnostních pří, nebo se za jeho smrtí skrývá hlubší motiv? Sattler si ovšem při pátrání musí dát pozor, aby nešlápl do vosího hnízda. Ve městě je vyhlášeno stanné právo a na nádvoří Novoměstské káznice roste šibenice...
Hodnocení
Viléma Křížka jste již na mém blogu mohli poznat. Jeho detektivka Smrt má vůni inkoustu se mi líbila. Eliáš Sattler je totiž vcelku netradiční detektiv.
Poutavé vyprávění o životě svatých Cyrila a Metoděje napsal autor pro moravské a české děti a mládež. Tak jako příchodu soluňských bratří předcházela touha poučit se a poznat křesťanské učení, tak i vzniku této knihy předcházelo přání vycházející ze společenství Matice velehradské mít k dispozici dílo, které by-podobně jako tehdy-pomohlo srozumitelným způsobem oslovit zejména děti a mládež. Tato kniha potvrzuje, co připomínal papež Jan Pavel II, že opravdová víra vždy vytváří a zanechává za sebou i ryzí kulturu.
Hodnocení
O Cyrilu a Metodějovi se poprvé dozvídáme na prvním stupni základní školy. Všichni je známe tak, jak nám je učebnice dějepisu ukazují. Autor této knihy nám je však představuje jako dva obyčejné muže s vhledem do jejich života.
Jsou vysokoškoláci. Jsou katolíci. A zamilují se. Mike a Lili si užívají svou pohádku a řeší všechny běžné problémy zamilovaných, zatímco před Monikou leží úplně jiný problém. Je těhotná. A otcem není nikdo jiný než Mike. Monika mu nechce nijak komplikovat život ani vztah s Lili a plánuje se odstěhovat daleko od nich, ale zdá se, že s Mikem to nebude tak jednoduché. Ač si je bezvýhradně jistý svou láskou k Lili, nechce nechat Moniku s dítětem zmizet ze svého života.
Toník je neprůbojný, trochu nešikovný a bojácný, prostě kam ho člověk postaví, tam ho najde. Tatínek je věčně na cestách, maminka má o syna strach a vychovává z něho jelimánka. Spolužákům je obvykle pro smích a často slouží klukům při lumpárnách jako štít, kterému leccos projde. Toník to trpně snáší, je rád, že ho mezi sebe berou. Ale během jedné výpravy do starého sklepení dojde k nehodě. Děti zpanikaří, nikdo si neví rady. Co udělá ňouma Toník?
Hodnocení
Po třech vydaných knihách ze série Má to háček přichází mezi dětské čtenáře nový příběh. Tentokrát se kniha věnuje outsiderům.
Spisovatelka Alena Mornštajnová přijede do Kroměříže! Nebylo lepší zprávy toho dne. Zpráva se rozkřikla do všech stran a 16. října o půl páté se v kroměřížské knihovně sešlo převážně dámské osazenstvo, aby si vyslechlo příjemné povídání nejen o tom, jak se dostala k psaní, ale také o všech autorčiných knihách.
Podzimní knižní veletrh se každoročně koná v Havlíčkově Brodě. Poprvé jsem zde byla před dvěma lety. V sobotu 6. října jsem se do Havlíčkova Brodu vydala podruhé. Nynější veletrh nesl podtitul Století samoty. Proč zrovna takto? Letos uplynulo stoleté výročí, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko. Markéta Hejkalová do Havlíčkova Brodu pozvala hosty z rozpadlé monarchie, jejichž knihy byly přeloženy do češtiny. Vznikla tak různorodá směsice autogramiád a besed.
Měla jsem jich naplánováno vcelku dost, nakonec jsem musela udělat kompromisy. Jako první jsem navštívila setkání s Petrou Dvořákovou. Tuto sympatickou ženu jsem poprvé viděla ve Zlíně na Literárním jaru a její Dědina mě hodně oslovila. Petra přečetla několik ukázek z knihy. Došlo také na několik humorných situací. Petra Dvořáková prý přečetla v Ostravě ukázky řezníka, který je hodně sprostý. A sklidila úspěch. Ta samá ukázka však v Polsku neměla žádný účinek. Jak se říká jiný kraj jiný mrav.
Další beseda, kterou jsem navštívila, byla s rakouským spisovatelem Josefem Haslingerem. Napsal knihu Jáchymov a pojednává o nejlepším československém brankáři Bohumilu "Bóžovi" Modrém. Tuto knihu jsem měla možnost si přečíst. Sice mě plně neoslovila, ale zajímalo mě, jak autor vypadá, který, ač Rakušan, píše o československém brankáři. Navíc byla kniha převedena do audiopodoby. Hlasem se stal Miroslav Táborský. Tato audiokniha se v Havlíčkově Brodě také pokřtila za přítomnosti hokejistů Jana Suchého a Otakara Janeckého.
Třetí a také pro mě poslední autogramiáda, které jsem se zúčastnila, byla beseda s Viktorií Hanišovou. Autorka vydala dvě knihy - Anežku a Houbařku. A právě poslední jmenovaná byla předmětem besedy. Viktorie Hanišová přečetla začátek z knihy a přesvědčila mě, že bych si knihu mohla přečíst. Houbařku jsem si zakoupila a snad se k ní brzy dostanu.
Nesměla také chybět podpisová akce Markéty Hejkalové. Od spisovatelky mám nejen Měj mě rád/a, ale koupila jsem si také další její knihu. Paní Hejkalová byla na roztrhání - kam jsem se otočila, tam paní Hejkalová byla. Bylo vidět, že chce, aby byl veletrh bez chyby. A myslím, že se jí to opravdu povedlo.
Co mě trochu zklamalo, byla zrušená beseda o Jaroslavu Velinském, jehož knihy znovu vydává nakladatelství Mystery Press. Na druhé straně to nevadí, protože byl tento den stejně naplněný k prasknutí. Navíc se do toho všeho vešlo i setkání s manželi Němcovými, majiteli již zmíněného nakladatelství. Jsem ráda, že jsem je mohla potkat. Na Luciino doporučení jsem si koupila knihu Vždycky je to manžel.
Veletrh pomalu skončil a my se pomalu vydali směr Nové Město na Moravě, kde jsme měli zajištěný hotel. Na druhý den jsme odcestovali na Pernštejn. Kdo tam nebyl, určitě doporučuji jako výletní cíl. Natáčelo se zde hodně pohádek a na to, že je to hrad, je velice dobře zachovalý. A pak už jsme si to namířili rovnou domů. Víkend byl naprosto luxusní, jeden z těch, co byste chtěli zažívat znovu. Samozřejmě jsem si přivezla mega velkou kupu krásných knih nejen pro dospělé, ale i pro děti. Musela jsem si nějak vynahradit absenci na jarním Světě knih v Praze a myslím, že to stálo za to.
Anotace Dvojčata Lenka s Pavlem si užívají svého nového kamaráda, dalmatina Prince. Jednoho dne maminka přijde z práce s šokující zprávou: z jejich ZOO utekl makak Oli a pobíhá někde v ulicích města. Strhne se poprask, všude jsou novináři a všichni hledají Oliho, kterému se úspěšně daří unikat. Do pátrání se pouští i Lenka s Pavlem a sestřenicí Sylvou. Kromě toho ale mají i jinou starost: spolužačku Kamilu omrzelo její morče a hodlá ho vypustit do volné přírody. Tomu se musí zabránit!
Hodnocení
V edici Zítra v ZOO vyšly jen dvě knihy. Tu první jsem vám představila nedávno, druhou bych vám ráda představila dnes. S dvojčaty Lenkou a Pavlem a jejich bláznivou sestřenicí Sylvou jste se mohli setkat již v knize Tygří trápení.
Po tragické otcově smrti a patnácti letech strávených v Londýně získá Sofie atraktivní místo společnice v bohaté rodině právníka na Long Islandu v USA. Její zaměstnavatel Alexandr Fedin je sebevědomý charismatický muž, který Sofii velmi přitahuje. Když jí zanedlouho nabídne sňatek, nevěří svému štěstí. Netuší, že manžel spolupracuje s mafií. Stará se o jeho matku, dvě dcery z předchozího manželství a porodí mu syna. Časem však pozná Alexovu pravou tvář a cítí se v manželství čím dál víc nešťastná.
Hodnocení
Manželské okovy nejsou novinkou v repertoáru Kláry Janečkové. Vyšla poprvé v roce 2006 jako čtvrtá v pořadí. Letos ji nakladatelství Ikar znovu vydalo s novou obálkou.
„Konečně prázdniny!“ těší se na nejsladší dva měsíce v roce se svojí kámoškou Aneta. Jenže doma to mezi rodiči pěkně skřípe a místo na vandr se jede na vodu. A ještě k tomu jí hodí na krk i ségru, které jí dělá ze života peklo. Tři týdny bez mobilu a internetu s protivnou Beátou za zády a klukem, kterého by nejraději vystřelila na Měsíc? Tohle léto bude za trest…
Hodnocení
Petra Martišková je autorka, kterou jsem objevila teprve nedávno. Ale i přesto, že jsem jejich knih nepřečetla až tak moc, mohu říci, že se mi její styl velmi zamlouvá. Novinka, která autorce vyšla v prázdninovém období se jmenuje vyloženě letně.
Beata a Aneta jsou sice jednovaječná dvojčata, ale každá z nich je úplně jiná. Zatímco Aneta je introvertní a tichá holka, Beata je rozený vůdce, extrovert a je všude vidět a slyšet. Moc se nemusí, Beata se do sestry neustále naváží a uráží ji. Jediné, co je spojuje dohromady, je volejbal.
Do bytovky, kde rodina bydlí, se přestěhoval jejich učitel i se svými dvěma syny. Starší Matěj je ve věku dvojčat a krasavec na první pohled. Vojtík je malý kluk a všude vtipně rozdává své rozumy.
Mezi Anetou a Matějem to jiskří. Jenže ne tím správným směrem. Panuje mezi nimi vzájemná antipatie. Matěj hraje floorbal a díky studentskému předprázdninovému turnaji ve floorbale a volejbale získalo jeho družstvo a volejbalový tým první cenu – vyhráli třítýdenní vodácký kurz.
"Mami, to nemyslíš vážně, tři týdny na vodě s tou bandou pitomců?" vztekala jsem se už druhý den ve snaze vymluvit mamce z hlavy ten šílený nápad. Jenže mamka byla neoblomná, a co víc - ještě se proti mě spojila se ségrou. Tu totiž najednou z vidiny prázdnin na vodě s týmem floorbalistů chytlo nepříčetné nadšení. "Prosím tě, Aneto, já ti fakt nerozumím," vrtěla nade mnou hlavou mamka. "Takovou krásnou cenu dostanete. Stejně jste chtěly s Nelou na vandr, tak teď ho máte a ještě na vodě. Víš, jaká je na vodě legrace?" "Nevím, jaká?" povytáhla jsem nesouhlasně obočí. Mamka se ale vyprovokovat nenechala. "Prostě jedeme a nebudu o tom diskutovat!" ukončila debatu. (str. 29)
Aneta moc nejásá. Bude muset přetrpět nejen Beatiny urážky a navíc, což je obzvlášť hrozné, bude muset celou dobu sedět v kanoi s pitomým Matějem. Nic ale není tak hrozné, jak se zdá. Tři týdny je docela dlouhá doba, aby se věci změnily k lepšímu.
Petra Martišková píše knihy pro všechny věkové skupiny. Na své si přijdou malé děti, dospělé čtenářky i dospívající dívky. A právě jim je určena tato kniha. Ke knize jsem trochu přistupovala se skepsí. Románky pro dívky nejsou zrovna moje parketa. Přece jenom už mám dceru, která se brzy ocitne v tomto období. Ale nakonec jsem příběh přečetla s radostí.
Díky románu jsem se vrátila v čase zpět do doby, kdy jsem toužila po lásce a nějakém dobrodružství.
Začínající vztah mezi Anetou a Matějem se mi vážně dobře četl. Docela snadno se do Anety vžijete a dokážete pochopit její nesmyslné chování. Protože máme s Anetou společné introverství, zachovala bych se nejspíš stejně.
Druhá linka příběhu byl takový road trip na vodě. Celá (ne)vodácká skupina měla naplánované výlety po řece Ohři z Chebu až do Nechranic. Autorka skvěle popsala zajímavá turistická místa, takže můžete knihu brát i jako netradičního průvodce.
Celá parta spala v kempech ve stanech, což je další věc, kterou nevyhledávám, ale Petra Martišková dokázala přesvědčit, že opékání buřtů, zpívání u ohně, opalování se na sluníčku a probouzení se u vody, může být super zábava. Když už mě nalákala na stanování, nalákala mě i na vodu. Jsem neplavec, ale věřím, že takové sjíždění řeky může být opravdu neskutečný zážitek.
Dalším oživením knihy je Matějův malý bráška Vojta. Tento klučina mě neskonale bavil a rozesmál mě. Jeho nechtěné hlášky byly vtipné a leckdy pravdivé. Dokázal také pomotat různá slova a vznikaly tak humorné situace.
"Anet, ukaž ten háček," sápal se po mě Vojtík a já polekaně vyjekla, když se mu tímhle manévrem podařilo rozhoupat loď. "Jaký háček?" nechápala jsem."No, Medvěd říkal, že budeš sedět na háčku. Nebolí to? Ukaž mi, jak vypadá," dožadoval se a já se snažila vyrovnat rozhoupanou loďku, zatímco Matěj hýkl smíchy. (str. 63)
Skvělou atmosféru, lásku, dobrodružství a pohodu autorka vyvažuje rodinnými problémy rodičů dvojčat. Je zde nastíněn neřešitelný konflikt. Jak postupuje kniha, čtenář se dozvídá, že v rodině Adamových není asi všechno v nejlepším pořádku.
Knize nemůžu upřít čtivost a svižnost. Děj je psán s lehkostí a plyne stejně jako voda v Ohři - plynule, nezasekává se. U příběhu se rozhodně nudit nebudete.
Titul je určen pro mladé dívky, ale potěší také čtenářky staršího věku, které se rády vrátí do svého dospívajícího já.
Knižní trailer
Moc povedená upoutávka. Doporučuji se podívat až do úplného konce.
O autorce
Petra Martišková vystudovala Gymnázium v Kadani a později tamtéž i nástavbové studium obchodní akademie. Účetnictví se věnuje profesně, ale pracovala také jako redaktorka internetových magazínů pro ženy. Díky lásce ke knihám, začala psát vlastní příběhy. V roce 2006 jí vyšla první kniha a od té doby vyšlo spoustu knih nejen pro ženy, ale i pro děti.
