ILUSTRÁTOR: Anna Mastníková
NAKLADATELSTVÍ: Albatros/Pasparta
ROK: 2018
ROK: 2018
POČET STRAN: 80
ZDROJ: vlastní
Anotace
Toník je neprůbojný, trochu nešikovný a bojácný, prostě kam ho člověk postaví, tam ho najde. Tatínek je věčně na cestách, maminka má o syna strach a vychovává z něho jelimánka. Spolužákům je obvykle pro smích a často slouží klukům při lumpárnách jako štít, kterému leccos projde. Toník to trpně snáší, je rád, že ho mezi sebe berou. Ale během jedné výpravy do starého sklepení dojde k nehodě. Děti zpanikaří, nikdo si neví rady. Co udělá ňouma Toník?
Hodnocení
Po třech vydaných knihách ze série Má to háček přichází mezi dětské čtenáře nový příběh. Tentokrát se kniha věnuje outsiderům.
Malý Toník moc do třídy nezapadá. Je sice hodný a chytrý kluk, ale je také neohrabaný a nešikovný. Zkrátka, tam, kde ho postavíte, tam ho i najdete. Je to takový ňouma. Kamarádů moc nemá, někteří kluci ho spíše využívají a svádějí na něj svoje lumpárny a průšvihy. Jenže pak přišel jeden velký mega průšvih, u kterého se později ukáže, kdo ňouma je a kdo není.
Do první poloviny příběhu jsem byla z knihy v rozpacích. Moc se mi nelíbilo, jak se k Toníkovi chovali spolužáci, a také jeho maminka, která ho opečovává až moc. Toník si uvědomuje, že je jiný a tajně touží být jako Prachomor - jeho superhrdina.
Za druhou polovinou příběhu děj nabral na otáčkách. Bylo to napínavé a líbilo se mi, že Toník věděl, co je správné. Ale nenašel odvahu na to, aby něco změnil. Nakonec se z něj stal hrdina stejně jako Prachomor. Ale co se přesně přihodilo, to vám nepovím.
Dospělému čtenáři kniha nezabere moc času. Malým čtenářům můžou pomoci se čtením rodiče nebo také paní učitelky. Možná že v některých třídách se také skrývají nějací „ňoumové”.
Kniha je vhodná pro děti třetích či čtvrtých tříd. Určitě něco řekne i starším dětem, protože téma je stále aktuální. Čtení je jednoduché, text neobsahuje žádné komplikované výrazy. kterému by dítě nemohlo rozumět.
Příběh doprovází ilustrace Anny Mastníkové. Postavičky jsou červenolícé, zrovna takové, které moc nevyhledávám. Přesto děti nejspíš zaujmou.
Být outsiderem není žádná nemoc. Je to přístup k životu, který se dá změnit. Není to ale lehké, protože nálepka outsider provází člověka celý život. Ivona Březinová dětem přiblížila, jak se takové dítě nebo dospělý chová. V závěru knihy je již tradičně povídání od psycholožky Petry Štarkové. Nastínila, kdo může outsiderem být, jak poznat, že dítě trpí nezařazením do skupiny a také jak můžeme dítěti pomoci.
O autorce
Ivona Březinová píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Za součást své profese považuje i povídání si se čtenáři na besedách a veřejných čteních. Často a ráda jezdí do knihoven a škol po celé České republice a na Slovensko, kde jsou její knihy překládány nejčastěji. Za své knihy dostala řadu ocenění. Od roku 1997 se živí jako spisovatelka na volné noze. Od roku 2012 je patronkou klubu „Hornomlýnská“ při Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR. V roce 2013 se díky knize Lentilka pro dědu Edu stala patronkou nadace Alzheimer Nadační fond. Zdroj: Ivona Březinová
Napsáno pro Databázi knih.
Žádné komentáře:
Okomentovat