NAKLADATELSTVÍ: Erika
ROK: 2010
ROK: 2010
POČET STRAN: 160
ZDROJ: knihovna
Anotace
Nová kniha autorky vypráví příběh Katky a Michala, kteří vyměnili příliš brzy svobodu a bezstarostnost mládí za všední realitu manželských dní. Ve vztazích jim to však příliš neklape a manželství se jim oběma pomalu, ale jistě hroutí jako domeček z karet. Náhoda tomu chtěla, aby se zrovna oni dva sešli v jedné firmě a zjistili, že život nemusí být jen nudný, šedivý a bez lásky, že přeci jen je na světě někdo, za koho stojí za to bojovat.
Hodnocení
Od Petry Martiškové jsem zatím četla dvě knihy pro děti a moc se mi líbily. Rozhodla jsem se tedy, že si přečtu i tituly, které napsala pro dospělé čtenáře. Los tak padl na jednu starší knihu s názvem Zůstaň se mnou, lásko!
Seznamujeme se s Katkou a Michalem. Každý z nich žije ve svazku, který je pro oba utrpením. Michal má doma hysterickou žárlivku, je posedlá uklízením, neustálým popichováním i útočením a hledáním žárlivých scén. Ať Michal něco udělá nebo neudělá nic, je všechno špatně. Mají spolu syna Seba, který je pro Michala vším. A právě proto váhá s rozchodem. Nechce rozbít rodinu i přesto, že je nefunkční. Katka má malou dceru Aničku a manžela, který se nejradši drží mimo domov s kamarády v hospodě a k milenkám také nemá daleko. Jednoho dne Katce došla svatá trpělivost a s manželem se dohodla na rozchodu. Vyřízení rozvodových papírů tak bude jenom formalita. Katka a Michal se setkají v zaměstnání, kam Katka narychlo nastoupila. Mezi nimi přeskočí vzájemná jiskra. Jak dopadne jejich vztah?
„Dobrý den, já jsem Katka, těší mě,” s pevným stiskem mi potřese rukou a omlouvá se, že nás vyrušila.
„Ale kdeže,” uklidňuje ji Libuška. „Jen si klidně přisedni.”
„Ne, vážně, ne, děkuju. Možná jindy, potřebuji se na něco podívat.” S těmito slovy zmizí za dveřmi a já se přistihnu, že jsem po celou tu dobu téměř nedýchal. Libuška se na mě vědoucně usměje a já se začervenám.
„Co jí říkáš?” mrkne na mě rozverně.
„Je...” hledám vhodná slova. „sympatická,” doplním diplomaticky, i když mě v duchu napadne hromada mnohem výstižnějších slov jako třeba krásná, nádherná, úžasná, sexy, dokonalá...
„Říkala jsem ti to.” (str. 48)
Každá nevěra vzniká z nedostatku potřeb. Někomu může chybět vzájemná blízkost, objetí nebo i sex. Proto někteří zadaní lidé hledají někoho, kdo by jim takovou ztrátu nahradil. Nevěra může být záměrná i bezděčná. A právě druhá možnost se stala i našim hrdinům.
Všechny postavy jsou snadno uvěřitelné. Ocenila jsem, že Katka ani Michal nebyli žádní superhrdinové, pouze obyčejní lidé se svými starostmi. Čtenář jim jistě bude fandit a bude s nimi sympatizovat. I prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je běžnému čtenáři blízké. Žádná nóbl kancelář, ale normální výrobní továrna s obyčejnými lidmi a s nepříjemným šéfem. A Petra Martišková právě tuto obyčejnost použila k tomu, aby napsala příběh, s nímž se budou čtenářky ztotožňovat.
Hlavní hrdinové byli velmi sympatičtí. Každý z nich svůj příběh vyprávěl v ich-formě. Střídali se kapitolu po kapitole a bylo zajímavé sledovat, jaký úhel pohledu mají oba protagonisté. Styl psaní je velmi poutavý a čtivý. Občas jsem se přistihla, že čtu se zatajeným dechem. Už dlouho jsem nečetla tak svižnou knihu. Můžu jenom s lítostí podotknout, že mohla být o něco delší.
Kniha je odpočinková, u které nemusíte přemýšlet. Snadno se do postav vžijete a budete s nimi prožívat jejich radosti i starosti. Příběh je zamilovaný, romantický i trochu sladkobolný. Knihu si mohou přečíst všichni, ale především je určena ženám a dívkám. Pokud mohu být více konkrétnější, bude se více líbit mladým dívkám, které teprve touží po pravé lásce. Já už k mladým dívkám nepatřím, považuji se za zkušenější ženu a vím, že tento příběh je trochu zjednodušen a nosí růžové brýle. Ale to k odpočinkovému žánru prostě patří a já proti tomu nic nemám.
Anotace
Hodnocení
Od Petry Martiškové jsem zatím četla dvě knihy pro děti a moc se mi líbily. Rozhodla jsem se tedy, že si přečtu i tituly, které napsala pro dospělé čtenáře. Los tak padl na jednu starší knihu s názvem Zůstaň se mnou, lásko!
Seznamujeme se s Katkou a Michalem. Každý z nich žije ve svazku, který je pro oba utrpením. Michal má doma hysterickou žárlivku, je posedlá uklízením, neustálým popichováním i útočením a hledáním žárlivých scén. Ať Michal něco udělá nebo neudělá nic, je všechno špatně. Mají spolu syna Seba, který je pro Michala vším. A právě proto váhá s rozchodem. Nechce rozbít rodinu i přesto, že je nefunkční. Katka má malou dceru Aničku a manžela, který se nejradši drží mimo domov s kamarády v hospodě a k milenkám také nemá daleko. Jednoho dne Katce došla svatá trpělivost a s manželem se dohodla na rozchodu. Vyřízení rozvodových papírů tak bude jenom formalita. Katka a Michal se setkají v zaměstnání, kam Katka narychlo nastoupila. Mezi nimi přeskočí vzájemná jiskra. Jak dopadne jejich vztah?
„Dobrý den, já jsem Katka, těší mě,” s pevným stiskem mi potřese rukou a omlouvá se, že nás vyrušila.
„Ale kdeže,” uklidňuje ji Libuška. „Jen si klidně přisedni.”
„Ne, vážně, ne, děkuju. Možná jindy, potřebuji se na něco podívat.” S těmito slovy zmizí za dveřmi a já se přistihnu, že jsem po celou tu dobu téměř nedýchal. Libuška se na mě vědoucně usměje a já se začervenám.
„Co jí říkáš?” mrkne na mě rozverně.
„Je...” hledám vhodná slova. „sympatická,” doplním diplomaticky, i když mě v duchu napadne hromada mnohem výstižnějších slov jako třeba krásná, nádherná, úžasná, sexy, dokonalá...
„Říkala jsem ti to.” (str. 48)
Každá nevěra vzniká z nedostatku potřeb. Někomu může chybět vzájemná blízkost, objetí nebo i sex. Proto někteří zadaní lidé hledají někoho, kdo by jim takovou ztrátu nahradil. Nevěra může být záměrná i bezděčná. A právě druhá možnost se stala i našim hrdinům.
Všechny postavy jsou snadno uvěřitelné. Ocenila jsem, že Katka ani Michal nebyli žádní superhrdinové, pouze obyčejní lidé se svými starostmi. Čtenář jim jistě bude fandit a bude s nimi sympatizovat. I prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je běžnému čtenáři blízké. Žádná nóbl kancelář, ale normální výrobní továrna s obyčejnými lidmi a s nepříjemným šéfem. A Petra Martišková právě tuto obyčejnost použila k tomu, aby napsala příběh, s nímž se budou čtenářky ztotožňovat.
Hlavní hrdinové byli velmi sympatičtí. Každý z nich svůj příběh vyprávěl v ich-formě. Střídali se kapitolu po kapitole a bylo zajímavé sledovat, jaký úhel pohledu mají oba protagonisté. Styl psaní je velmi poutavý a čtivý. Občas jsem se přistihla, že čtu se zatajeným dechem. Už dlouho jsem nečetla tak svižnou knihu. Můžu jenom s lítostí podotknout, že mohla být o něco delší.
Kniha je odpočinková, u které nemusíte přemýšlet. Snadno se do postav vžijete a budete s nimi prožívat jejich radosti i starosti. Příběh je zamilovaný, romantický i trochu sladkobolný. Knihu si mohou přečíst všichni, ale především je určena ženám a dívkám. Pokud mohu být více konkrétnější, bude se více líbit mladým dívkám, které teprve touží po pravé lásce. Já už k mladým dívkám nepatřím, považuji se za zkušenější ženu a vím, že tento příběh je trochu zjednodušen a nosí růžové brýle. Ale to k odpočinkovému žánru prostě patří a já proti tomu nic nemám.
O autorce
Petra Martišková vystudovala Gymnázium v Kadani a později tamtéž i nástavbové studium obchodní akademie. Účetnictví se věnuje profesně, ale pracovala také jako redaktorka internetových magazínů pro ženy. Díky lásce ke knihám, začala psát vlastní příběhy. V roce 2006 jí vyšla první kniha a od té doby vyšlo spoustu knih nejen pro ženy, ale i pro děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat