Pes, kocour a sirotek

AUTOR:  František Kalenda

ILUSTRÁTOR: Renáta Fučíková

NAKLADATELSTVÍ: Meander/Vyšehrad
ROK: 2016

POČET STRAN: 168

ZDROJ: knihovna








Anotace

Dobrodružný román mladého talentovaného autora poutavě ilustruje stanovisko historiků, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černobílý, a zjednal si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky. Román doprovází mimořádně zdařilé ilustrace Renaty Fučíkové.

Hodnocení

Před nedávnou dobou jsem četla příběh, který se odehrával v 10. století a kde hlavní hrdinové putovali z Konstantinopole na dalekou Moravu. Shodou náhod jsem se dostala ke knize, jejíž hrdinové putovali opačným směrem – z Moravy do Konstantinopole.

Příběh se odehrává ve 12. století. Na hranici dnešní Moravy s Rakouskem, kousek od Znojma, leží malé město Mailberg. V tamním klášteře už nějaký čas žije Martin a jeho společník pes Leon. Na tom by nebylo až tak nic podivného, protože opuštěných sirotků v té době pobíhalo nejspíš víc než dost. Co je však na celé věci poněkud zvláštní, je to, že Martin rozumí zvířecí řeči a také to, že ho chce někdo zabít.

Převorova komnata. A dveře do ní dokořán. Martin zadoufal, že jen projdou kolem, ale otec Gaston pokynul, aby chlapec a pes zastavili.Nikdo tam není, hlásil Leon. Cítím je oba, ale pořád jsou dost daleko.
"Nejsou tu, můžeme vejít," zopakoval hoch nahlas.Kněz je tedy vtáhl dovnitř a zavřel za sebou. Martin přimhouřil oči. Bál se, co ho uvnitř čeká, avšak v komnatě nikdo nečíhal.Pes sebou škubl. Jdou za námi. Teď slídí v ložnici. Možná ucítili naši stopu.
"Jdou sem!" sykl chlapec. "Leon si myslí, že nás ucítili. Je to možné?"Otec Gaston roztáhl závěsy, aby dovnitř  proniklo trochu měsíčního světla, pak se skrčil k posteli a odtáhl ji. "Všechno je možné," zamumlal. (str. 18)

Během útoku na klášter se Martinovi podaří prchnout. Na cestě potká dívku Soňu a jejího kocoura Rózu, nakonec se k nim přidá i napravený rytíř Samuel, který se ujme role ochránce. Všichni tři putují až do Konstantinopole, kde žije Martinův strýc, který je jeho poslední žijící příbuzný.

Vyprávění je určené pro mladší čtenáře. Je to spíše čtení pro chlapce než pro dívky. Kniha je dobrodružná, napínavá i trochu tajemná. František Kalenda si vůbec nebere servítky – popisuje bez uzardění krveprolití i násilné činy. Autor také vůbec neprozradil, kdo je Martin a proč mu někdo usiluje o život. Nechává na čtenáři, aby si sám spřádal vysvětlení. Pravda však vychází najevo až v samotném závěru.

Martin a jeho přátelé zažívají řadu dobrodružství, která působí hodně nebezpečně a leckdy jim jde o život. Vyprávění je v er-formě. Příběh se tak vyvíjí sám a autor dle potřeby staví do pozice vypravěče nejen Martina, ale i Leona.

Zpestření v knize vidím v tom, že Martin umí mluvit se zvířaty. Bylo vtipné poslouchat, co si myslí statečný ovčák Leon, zákeřný kocour Róza či trochu ustrašený a truhlíkatý kůň Lancelot.

Velmi originálně působily také perexy u každé kapitoly, které vypráví pes Leon, tentokrát v ich-formě. Co je taktéž v ich-formě z pohledu téhož vypravěče, jsou vysvětlivky některých slov. Čtenáři je tak vysvětleno, co je třeba tonzura, kdo byli Hunové nebo co symbolizuje bílá a zlatá lilie.

Musím také zmínit ilustrace. Autorkou je Renata Fučíková. Pokud znáte rukopis této ilustrátorky, víte, že nejsou barevné. Působí jako linoryt či dřevoryt. Jsou jednobarevné, barva je mezi hodně tmavě modrou až tmavě fialovou. Hustota čar také určuje stíny a přechody mezi jednotlivými prvky. Obrázky tak působí hodně temně a dramaticky.

Mně osobně se kniha líbila. Pro mě jako dospělého čtenáře sice nebyla až tak dobrodružná, ale pro desetileté čtenáře bude napínavá tím správným způsobem. S klidným svědomím ji tedy můžu doporučit všem čtenářům bez rozdílu věku. Nejen kvůli příběhu, ale i kvůli působivým ilustracím.

O autorovi

František Kalenda se věnuje cestování, překládání z angličtiny, francouzštiny a portugalštiny a především psaní povídek, fejetonů i knih. Povídky píše od dětství, v roce 2011 debutoval historickým románem Despota. V roce 2012 začal s psaním příběhů pro děti na pokračování s názvem Kocour, pes a sirotek. Bydlí v blízkosti bývalého přemyslovského hradiště v Roztokách u Prahy, o kterých také často píše. Miluje Olomouc, Prahu a všechna města s podobně působivou historickou atmosférou. Během svých cest navštívil drtivou většinu Evropy, Izrael a další státy Blízkého východu. Zdroj: Vyšehrad

Knihu můžete zakoupit na eshopu nakladatelství Meander

nebo 

na eshopu Albatros Media