Letní host

AUTOR: Alison Anderson
ORIGINÁL: The Summer Guest (HarperCollins, 2016, New York)
PŘEKLAD: Ondřej Frühbauer
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2017
POČET STRAN: 344
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Anton Pavlovič Čechov a nevidomá lékařka Zina… Příběh o lásce, síle fantazie a ztraceném rukopisu.

Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto.

Hodnocení

Když se řekne Anton Pavlovič Čechov, většině z nás se vybaví školní léta a povinná literatura. Mně se tento ruský dramatik a prozaik vyhnul obloukem a nějak jsem netoužila po tom, abych si přečetla drama Racek, Tři sestry či Višňový sad. Možná bych chybu měla napravit a po této ruské literatuře se poohlédnout.

Román, který jsem si mohla přečíst, se odehrává na Ukrajině ve stěžejních letech 1888 - 1889, v době, kdy Čechov tráví letní měsíce jako host na statku Luka. Žije zde rodina Lintvarjovova. Je to rodina, která si mohla dovolit zaplatit svým dětem vzdělání, můžeme se tak zde setkat s Natašou učitelkou, Jelenou a Zinajdou, které jsou obě lékařky. A právě hlavní postavou je Zina Michajlovna, která s A. P. Čechovem naváže blízký přátelský vztah, ve kterém si hodně povídají o literatuře, životě, o práci. Zinajda si všechny rozhovory píše do deníku navzdory tomu, že je nevidomá.

Deník kdesi objevila Káťa, která spolu s manželem vlastní malé nakladatelství specializující se na průvodce po Ukrajině a Rusku. Káťa prožívá krizi nejen na pracovní rovině, ale i v manželství. Současná krize na Ukrajině způsobila, že jejich knihy se přestaly prodávat. Káťa doufá, že vydáním Zinajdina deníku se nakladatelství vrátí trochu slávy a budou na tom lépe. I v manželském vztahu.

Káťa překlad deníku svěří Aně, která žije v malém osamělém domečku kdesi v Alpách. I ona se do Zinajdina deníku ponoří, vžije se do její role, má pocit, jako by se v čase vrátila zpět a ve větách hledá sama sebe. I ona prožívá svou osobní krizi.

Vyprávění tří žen se vzájemně prolíná, větší část je však věnována deníku, ve kterém se seznamujeme s celou Zinajdinou rodinou a jejich hosty. A i když je příběh věnován Čechovovi, spíš než o něm je příběh o silných ženách v různých dobách a zemích.

Příběh se mi nečetl zrovna lehce. Bylo v něm tak od všeho trochu - trochu romantiky, trochu filozofie, trochu lyričnosti, trochu hrůzy války, trochu smutné osudy protagonistů, trochu ekonomické krize. První polovinou knihy jsem se těžko prokousávala, ale druhá část se četla podstatněji lépe. Závěr byl pro mě hodně překvapivý a autorka se ho zhostila velice dobře.

Co mě při čtení zarazilo, byl pojem "prokrastinace". Očekávala bych toto slovo z úst žen z příběhu v současnosti, ale ne v roce 1888, takže to pro mě bylo zvláštní, že ho vyřkl sám Čechov. Možná je to způsobené autorčinou licencí? Kdoví.

Tento příběh byl sice silný a velmi dobře napsaný, ale myslím si, že se autorka mohla opravdu více věnovat Čechovovi a jeho životu. Bylo zajímavé číst o Zinajdě, Kátě a Aně a o tom, jak je Čechov ovlivnil, ale chtěla jsem se dozvědět něco více o tomto dramatikovi. 

I když můj článek nepůsobí moc optimisticky, jsem ráda, že jsem si mohla přečíst i tento zatím poslední kousek z beletrizovaných životopisů. V této řadě budu pokračovat ve čtení dál, i přesto, že mi Letní host až tak moc nesedl do noty. Na knihu jsem četla většinou pozitivní ohlasy, takže přečíst si knihu za to určitě stojí.

Obálky

Která je podle vás nejhezčí obálka? Mně se nejvíce líbí ta romantická vpravo. Tak nějak podobně si představuji rozhovory mezi Zinajdou a Čechovem.

    

O autorce

Alison Anderson strávila mnoho let v Kalifornii, ale dnes žije na švýcarském venkově. Věnuje se překladatelské práci, do angličtiny přeložila například slavný francouzský román Muriel Barberyové S elegancí ježka či díla laureáta Nobelovy ceny za literaturu J. M. G. Le Clézia. Za svou vynikající práci obdržela ocenění Společnosti pro umělecké překlady (Arts Literary Translation Fellowship). Žila také v Řecku a Chorvatsku, hovoří několika evropskými jazyky včetně ruštiny. Je autorkou dvou románů.

Napsáno pro Metaforu.

Knihu můžete zakoupit na stránkách e-shopu nakladatelství.