Severský literární večer, Praha 16. 5. 2014 - den první

Na 17. května jsem se těšila celý rok. Vážně. Konal se zde totiž Svět knih a protože se do Prahy nejezdí jen na otočku, rozhodla jsem se, že toho využiji a do Prahy pojedu již o den dřív.

Už od rána bylo příšerné počasí, pršelo, bylo chladno, ale mně to nevadilo - tři hodiny, které jsem strávila ve vlaku, jsem byla zahloubána do knihy Hvězda (ano, je to zvláštní brát s sebou na Svět knih knihy z domu, ale tak už to je a potvrdí vám to řada vášnivých knižních blogerů).

V Praze jsem byla domluvená s jednou maminkou Zuzkou, které jsem předala přáníčka na Charitativní jarmark pro Andělku, jež onemocněla rakovinou. Tento Jarmark se bude konat v pondělí 19. května od 14:00, takže jestli budete mít cestu kolem komunitního centra Matky Terezy v Praze 11, určitě se tam stavte. A navíc tak pomůžete i malé Andělce.

Se Zuzkou jsem strávila velmi příjemné odpoledne, ale kolem čtvrté jsem se šla ubytovat. Sice mě to trvalo velmi dlouho, než jsem to našla, ale stalo se, na pokoji jsem chvíli relaxovala a pak se vydala do centra Prahy.

A že bych šla sama? Kdepak, taková odvaha nejsem. Setkala jsem se s Barčou alias Basterou na Malostranském. Byla usměvavá, milá, přesně tak, jak vypadá ve svých videích a já jsem se s ní cítila velmi příjemně. Prošly jsme spolu Karlův most a kousek dál jsme se potkaly s Radkou z blogu Rachel-Roo. Tu jsem znala jen z blogu, ale byla také moc fajn. Tak jsme v této trojici došly na Staroměstské náměstí, jako správné turistky jsme si vyfotily Orloj (tedy spíše já) a pomalu se vydaly do ulice Řetězová.

A proč zrovna tam? Skandinávský dům u příležitosti právě probíhajícího Světu knih uspořádalo Severský literární večer za účasti tří severských autorů - Pia Juul, Stefan Spjut a Kjersti A. Skomsvold. 

S holkami jsme si objednaly domácí limonádu, s Basterou jsme si daly citronádu a Rachel-Roo s lesním ovocem. Protože holky měly hlad, tak si daly zelňačku, prý byla dost ostrá a já vyzkoušela nakládaný hermelín s brusinkami a mandlemi. Bylo to vážně moc dobré a vím, co brzo udělám i já. Nakonec jsme si daly dvě deci bílého vína dolů, kde se četlo. Velmi milá obsluha nám toho dala o trochu víc jako pozornost podniku :-) 

A pak už to vypuklo. Místnost byla obrovský sklep, byl trochu cítit vlhkem a takovou tou sklepní zatuchlinou, ale brzy jsem si na to zvykla. Vepředu seděly autorky a překladatelky, jen Stefan Spjut chyběl - nakonec dorazil s mírným zpožděním s omluvou na pražskou dopravu a prý měl cestou špatného řidiče :-)

Všichni tři zmínění spisovatelé byli velmi sympatičtí a milí a i vtipní. Stefan Spjut dokonce vymyslel i haiku (sice nevím, jestli to byl náhlý nápad, nebo už ji měl nachystanou, ale i tak to bylo zábavné). Moderátorka vedla rozhovory velmi příjemně a plynule a myslím, že jsme se všichni úžasně bavili.

  

Z každých tří knih se četly krátké úryvky, zaujaly mě všechny tři, nakonec jsem si odnášela jen dvě, ale to nevadí, Stalla si také určitě někdy přečtu. Knihy jsem si nechala od autorek podepsat i s věnováním. Už se na ně moc těším.

Po autogramiádě jsme si s holkama ještě chvíli povídaly a hádejte o čem? O knížkách, jak jinak. Po asi další půlhodině jsme se zvedly a každá jsme se rozešla. Já metrem na kolej, Bastera to měla domů kousek a Rachel-Roo zase daleko až do Liberce.

Na kolej jsem došla sice zmoklá jako myš, ale příjemně naladěná a potěšená z večera, který jsem prožila v milé společnosti.