Amélie a tma

AUTOR: Petra Neomillnerová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros

ILUSTRÁTOR: Lubomír Kupčík
ROK: 2012
POČET STRAN: 92
ZDROJ: knihovna

Anotace

Amélii je dvanáct... a to už dlouhých 122 let. Má černé vlasy, nosí černé šaty, dokonce i kolo má černé. Její ruce jsou chladné a z temného starého domu, kde žije se svou maminkou, vychází jen v noci. Nemá žádné kamarádky, je prostě jiná a z toho všeho čím dál tím smutnější. Už 122 let...

Až nečekané setkání s Markétou ji opět rozveselí, najednou si má s kým hrát, s kým se smát a povídat si. Markéta také řeší své trable - kamarádi ji nechápou a maminka má taktak peníze na to, aby se uživili. Své přátelství drží obě dívky v tajnosti až do chvíle, kdy Amélie zachrání Markétu před utonutím. Pak se jim oběma úplně změní život...

Hodnocení

Mám ráda knihy, které jsou určeny dětem a nejvíce zbožňuji, pokud jsou od českých autorek či autorů. Pamatujete si ještě dobu, kdy tato kniha vyšla? U mě to byl začátek blogování.

Hlavní hrdinky jsou dvě. Jedna se jmenuje Amélie, druhá Markéta. Oběma je dvanáct, Amélii je ovšem dvanáct už sto dvacet dva let. Cítí se sama - nemá žádné kamarádky, což se dá snadno pochopit, když je duch. Markéta je zase smutná. S mamkou žijí samy a finančně se jim moc nedaří. Hrozí, že nebudou mít kde bydlet. A tyto dvě se setkají a z letmého setkání uprostřed noci u řeky se stalo velké, ale zároveň nerovné přátelství.

Kniha zaujme na první pohled především ilustrací na obálce. Nejprve jsem si myslela, že Amélie je upírka. Můžou za to tmavé vlasy a nepřirozená barva pleti. Když zalistujete knihou, uvnitř najdete podobné obrázky. Jsou velmi působivé. A zdá se, že ilustrátor Lubomír Kupčík s Petrou Neomillnerovou takto spolupracoval vícekrát.

Zdroj: Albatros

Příběh je vyprávěn v první osobě z pohledu Amélie a Markéty. Texty jsou od sebe snadno rozeznatelné. Markétina část je psaná tučně.

Ač obě hrdinky stejně staré, dělí je od sebe století. A je to znát. Zatímco Amélie se chová a obléká pořád stejně, Markéta se obléká a mluví jako dnešní dívky, jak jinak, když se narodila v současnosti. Ale i když jsou každá z jiné doby, některé věci zůstávají stejné. Třeba to, že se Amélie občas touží obléknout tak, jako Markéta. A Markéta? Ta se chce stát zpěvačkou. Améliina máma byla operní pěvkyně a zdá se, že výuka zpěvu je obdobná jako tehdy.

Kniha je cílena na mladší čtenáře. Mně se kniha sice líbila, ale tím, že už nejsem cílová skupina, jsem snadno uhodla, jakým směrem se bude děj ubírat. Ale čtení mě bavilo a vychutnávala jsem si ho.

Od autorky jsem nečetla žádnou knihu. Píše žánr, který není v mém čtecím hledáčku. Přesto mě příběh o Amélii, kde figuruje jen lehká fantasy, zaujal. Je to vyprávění s duchařskou tématikou a také o přátelství. Není příliš náročný na čtení, s přehledem ho zvládnou děti od deseti let.

Amélie a tma má další dvě pokračování, které si ráda přečtu. Uvidíme, jak bude příběh Amélie a Markéty pokračovat.

O autorce

Petra Neomillnerová je česká spisovatelka a recenzentka. Absolvovala Střední knihovnickou školu, po revoluci se věnovala tvorbě užité grafiky a v současné době se živí psaním fantasy. Zajímá se o přírodu, magii a poezii. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Pevnost, který se zabývá fantastikou. Psala také pro již zaniklý web BDSM.CZ. Na Internetu používá přezdívku Alraune. Mezi její záliby patří psaní poezie, chov československých vlčáků a přírodní magie. Byla první, komu se podařilo postoupit ze čtenářských povídek do profesionální části časopisu Pevnost. Tvorba Petry Neomillnerové se vyznačuje osobitým stylem, někdy nazývaným „dirty fantasy“, především drsnou a přímočarou charakterizací postav i prostředí, otevřeným zobrazováním násilí a sexu, vyprávěním v přítomném čase a první osobě a svéráznými, emancipovanými hrdinkami (zaklínačka Lota, čarodějka Moire, upírka Tina Salo). Zdroj: Databáze knih