Ti, kterým se narodíš

AUTOR: Alžběta Bublanová

NAKLADATELSTVÍ: Ikar

ROK: 2020

POČET STRAN: 160

ZDROJ: vlastní

Anotace

Když se mladým manželům narodí dcera, nemají ponětí o tom, že jim zároveň do rodiny přibyla i malá glosátorka jejich každodenních radostí a strastí. Očima dítěte, které svět kolem sebe komentuje vyspělým vnitřním hlasem, nahlížíme na životy dvou lidí, kteří žijí spolu, a přesto každý sám. Tehdy ještě netuší, že o devatenáct let později bude v tom velkém světě, kde jí dřív všechno připadalo tak okouzlující, stejně ztracená jako její rodiče. V poutavé novele autorka nevšedním způsobem nahlíží na všední problémy nás všech a vtipně vypráví o hledání sebe sama, stereotypech, snech, o rodičích a jejich dětech.

Hodnocení

Alžběta Bublanová není na české literární scéně úplným nováčkem. Ti, kterým se narodíš, je již pátou knihou, kterou autorka vydala.

V titulu se setkáváme se třemi hrdiny. První z nich je miminko, které glosuje své názory z pozice nevinného dítěte. Vidí své rodiče, jak se k sobě chovají a místo, aby žili spolu, přežívají vedle sebe. Dá se takto žít dlouhou dobu? 

Druhá povídka se odehrává o devatenáct let později. Malá glosátorka vyrostla, ale tentokrát je vypravěčem mladý muž, pracující, svobodný, který své sny zahodil a raději začal vydělat, aby si mohl užívat svobodu. Pohybuje se mezi dvěma ženami a neví, se kterou chce strávit zbytek života.

Třetí příběh vypráví mladíkova sestra. Děj se vrací zpět o pětadvacet let, kdy je jí čerstvých patnáct. Chce prožít velkou lásku a snaží se najít toho správného muže. Na rozdíl od bratra je ideálů a snů plná. Tímto posledním příběhem se propojil děj s příběhem prvním.

Spíše než za román by se kniha dala považovat za povídkovou novelu. A i přesto, že má kniha pouhých sto šedesát stran, zapůsobila mnohem více, než nějaká čtyřset stránková bichle. Ačkoliv se na knihu snesla kritika, mně osobně se líbila. Bylo to především pohledem, jak se na svět dívali všichni protagonisté. Miminko, které komentuje své okolí už z matčiny dělohy, vidí svět téměř dospěle. Oproti tomu dospělý mladý muž se choval skoro jako puberťák nejen svým vyjadřováním, ale i myšlením.

Spoustu čtenářům se nejvíce líbil první příběh. Já spíše ocenila ten poslední. Patnáctiletá dívka se teprve nachází, hledá nějaký vzor, podle kterého by mohla žít. Je to vzor jejího prvního kluka, druhého nebo dokonce sousedky Smejkalky?

Zajímavostí celé knihy je absence jmen. Čtenář se nedozví, jak se jmenují všechny postavy, paradoxně ví, jak se jmenuje stará sousedka.

A i když je kniha opravdu útlá, autorka do ní vložila spoustu věcí - od děje až po emocionální vlastnosti všech postav. Přesto však mi trvalo dlouho, než jsem titul přečetla. Nedokázala jsem se do postav úplně vžít. Na první pohled se zdá, že je to odpočinková literatura. Hodně tomu napovídá nejen obálka, ale i anotace. Na druhý pohled se ovšem musíte nad některými situacemi zamyslet. A položit si, například, otázku, zda se rodičům nepodobáme nejenom vzhledem a povahou, ale často i chybami, které vědomě či nevědomě děláme stejné jako oni sami.

Knihu si může přečíst každý. Pokud ale očekáváte humorný příběh ve stylu Kdopak to mluví, raději sáhněte po jiném titulu. Ocení ji především ti, kteří rádi vidí svět jinýma očima.

O autorce

Alžběta Bublanová se narodila v Brně. Po složení maturitní zkoušky na Gymnáziu v Tišnově vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, kde začala psaním povídek, postupem času se soustřeďujících na každodennost obyčejného člověka s jeho „malými problémy“. Její příběhy jsou situované do současnosti, často exponují vztahové problémy a chybějící porozumění. Ve svých literárních útvarech (novely, román, delší povídky) se zaměřuje na složitost vztahů, ať už mileneckých či mezigeneračních. Alžběta Bublanová v současnosti vydává lokální časopis o pražském náměstí Jiřího z Poděbrad „Náměsíčník“ a spolu s Andreou Selzerovou se věnuje projektu „Kurzy z obyváku“, kde učí tvůrčí psaní.

Děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete  zakoupit v e-shopu Knižního klubu