Rok ztraceného hřebce

AUTOR: Věra Mertlíková             
NAKLADATELSTVÍ: Gorgona

ROK: 2019

POČET STRAN: 448
ZDROJ: vlastní








Anotace

V čase masopustu se stírají hranice mezi světy. Může se stát cokoliv. Některé šťastlivce mine neúprosný osud jen o vlásek. O mrazivé masopustní noci léta Páně 1365 tak málem přijde panna o panenství, netvor o srdce, klisna o hříbě, nehodný mnich o svobodu a mladý magik o život. Jiní to štěstí nemají. Když se mu téže noci ztratí vzácný flanderský hřebec, pro chudého zemana Martina ze Skály to znamená veliké potíže. Podaří se mu najít plemeníka pro stádo klisen, ženichy pro pět krásných dcer a vlastní duši, ukrytou na dně poháru s vínem? Napínavá historická freska s prvky magie nás zavádí do dob vlády Karla IV. – do času rytířů i lapků, královen i poběhlic, mužů pravé víry i vyznavačů dávných bůžků z lesa, kam hlas kostelních zvonů nedolehne.

Hodnocení

Rok ztraceného hřebce je druhou knihou Věry Mertlíkové. Článek k prvotině jste si již dříve mohli přečíst na projektu Čteme české autory, Recenzi této knihy však přináším na svůj blog.

Ocitáme se na Moravě za doby Karla IV. Nečekejte však, že se s tímto vladařem setkáte. Místo toho vás příběh zavede na tvrz zemana Martina, který má pět dcer. Vše se točí především kolem tří z nich - Bašky, Anešky a Dobruny. Panna Barbora alias Baška je nejstarší a také holka na vdávání, ale víc než s muži to umí s koňmi. Ale pak se tu zjeví pan Chval, rytíř s jedním okem a zohyzděnou tváří, ale to mu neupírá na sexappealu, který z něj vyzařuje. Zkrotne Baška v jeho náručí? Aneška je holka do větru. O muže nemá nouzi a ráda dá každému, kdo se jí líbí. Občas svoji krásu používá k dobré věci. Dobruna je nejmladší. Přišla na svět slepá, přesto ji nic nezastaví. Ráda se toulá po lese s věrným psem Zorkou. A navíc je na svůj věk velmi moudrá a umí předpovídat budoucnost.

Kolem statku jsou další obyvatelé, kteří si zaslouží čtenářovu pozornost - mnich Julián, magik Samuel Tlapka ukrývající své schopnosti, samotný zeman Martin a v neposlední řadě také zlá čarodějnice a další a další postavy, které se v příběhu více či méně mihly.

S hrdiny strávíte rok. Děj začíná o masopustu a končí ve stejném období. Časem některé postavy vyzrály, některé zemřely, některé se provdaly. Pro mě nejsympatičtější postavou z celé knihy byl Samuel Tlapka. Mladý magik, který teprve poznává svou čarodějnou sílu. Je jen na něm, jestli svou moc použije ke konání dobra nebo se obrátí ke zlu a bude lidem škodit.

Za ten rok se přihodilo spoustu věcí - v Olomouci se konal rytířský turnaj, Baška s Aneškou vyšetřovaly vraždu, dostaly se do tance s lesními žínkami a jinými bytostmi, a také se konala lovecká zábava.

Autorka zvolila stejnou formu vyprávění jako u své prvotiny Tři bábiny kobyly. Avšak tentokrát zvolila jiného nakladatele. Představa, že budu číst opět v brožované vazbě skoro čtyři sta padesát stran, mě děsila. Gorgona naštěstí knihu vydala v pevných deskách, což jsem opravdu uvítala.

Mínus knihy vidím v tom, že se mi pletly některé místopisy - Skály a Stráže. S označováním míst jsem celkově měla problém. Autorka děj umístila do regionu, ze kterého obě pocházíme. Ona má však výhodu v tom, že zná historii. Já však tápala. Jsou dvě varianty: za a) buď si autorka téměř vše vymyslela jen pro potřebu příběhu nebo za b) místa existují, ale jmenují se v současnosti jinak. Některá místa byla zachována jako je například Kroměříž, Hostýnek, Olomouc či Cimburk. Uvítala bych historickou mapu Moravy, která by mně pomohla zorientovat se v krajině.

Styl psaní je lehký, dobře se čte a titul patří k těm odpočinkovým. Opět se v knize projevila autorčina znalost nejen prostředí, ale i láska ke koním a ke všemu, co se těchto čtyřnohých tvorů týká. Stejně jako v prvotině i tady autorka vložila do knihy vedlejší příběh. Tento se týkal založení tvrze nynějšího zemana Martina. Vzájemně se tu prolínají magie a skutečnost. Aby byl odlišen od hlavního textu, byla použita kurzíva.

Příběh je o lásce, smyslnosti, odvaze, najdete tu také zlo, pomstu a touhu po moci. A jak to nakonec bylo se ztraceným flanderským hřebcem Reginaldem, o kterém se zmiňuje anotace? Rozuzlení mě opravdu pobavilo.

Titul je pořádný tlouštík, naštěstí se dá kniha číst po jednotlivých kapitolách, těch je celkem šest. Protože jednotlivé kapitoly tvoří ucelený příběh a příliš na sebe nenavazují, můžete je brát jako samostatné povídky. 

Kniha je určena pro čtenáře, kteří si u příběhu rádi odpočinou a nevadí jim, že je kniha objemnějšího charakteru.

O autorce

Věra Mertlíková s psaním začala až po čtyřicítce, přesto má za posledních pět let na kontě vítězství v pěti literárních soutěžích (mj. Tovaryši kalamáře), více než dvacet vydaných povídek a dva romány. Je hrdou držitelkou ocenění Chrysalide 2018, uděleného European Science Fiction Society, dále jezdkyní, historickou šermířkou, tanečnicí, choreografkou, zahradnicí a kuchařkou. Po knize Tři bábiny kobyly (2017) přichází s románem Rok ztraceného hřebce (2019), v němž kromě poutavého příběhu najdete i věrné historické reálie včetně zajímavých faktů o chovu a využití koní v období vrcholného středověku. Zdroj: Gorgona

Děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku

Knihu můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství Gorgona