Hodinový strojek

AUTOR: Philip Pullman

ORIGINÁL: Clockwork or All Wound Up (Doubleday, 1996, Londýn)
PŘEKLAD: Dominika Křesťanová
ILUSTRÁTOR: Barbora Kyšková
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta

ROK: 2006

POČET STRAN: 94
ZDROJ: knihovna





Anotace

Některé příběhy jsou jako hodinový strojek. Natáhneš je a ony jdou, ubíhají a nic je nezastaví. Hodinářský učedník, mechanický rytíř v brnění, malý princ se strojkem místo srdce a tajemný doktor Kalmenius, o kterém se povídá, že je to sám ďábel… Vezmeš tyto postavy, usadíš je ve vyhřátém hostinci uprostřed zasněžené zimní krajiny, otočíš klíčkem a tím v nich probudíš život. Pojednou se začne odvíjet vzrušující romantický i strašidelný příběh, nezadržitelně, tik tak, jako neúnavný hodinový strojek. Brilantní vypravěčské umění světoznámého britského spisovatele ocení malí i dospělí čtenáři.

Hodnocení

Kdo by neznal knihu Zlatý kompas? Například já. Vlastně jsem doposud Pullmanovu tvorbu neznala vůbec. Po Hodinovém strojku jsem tedy sáhla z čisté zvědavosti.

Philip Pullman v tomto příběhu pro děti rozehrává fantasy vyprávění. Ocitáme se ve starém Německu v jedné hospůdce. Zpestřením večerů bývá vystoupení místního spisovatele. Pokaždé čte nějaký svůj napsaný tajemný příběh. Tentokrát se mu to ale pořádně vymklo z rukou. Ten večer jedna z postav oživla a přišla se ohřát do hostince. Nastalo zděšení a hospoda se brzy vylidnila. Příběh tak začal žít svým vlastním životem.

Kniha je rozdělena do dvou časových úseků, které se v jeden moment spojí. Na začátku bylo ono neškodné vypravování u krbu. Pokračovalo to vyprávěním o princi s hodinovým strojkem místo srdce a skončilo to propojením obou světů.

Příběh je přečtený opravdu na jedno natažení. Má něco málo přes devadesát stran, takže bych řekla, že je to spíše delší povídka.

Hodinový strojek je určen především pro děti. Je tajemný, trochu strašidelný, je i trochu krvavý, ale autor se drsnou část pokusil trochu zmírnit a odvádí čtenářovu pozornost jinam.

Kvůli krátkému rozsahu si k postavám nevytvoříte žádné pouto a obávám se, že kniha u mě brzy upadne v zapomnění. Přesto však ve chvíli, kdy jsem ji četla, se mi líbila. Autor uměl skvěle navodit onu tajemnou atmosféru starého Německa. Ani jednotlivé postavy nebyly stejné - někdo byl chamtivý, někdo hodný, tak jako v každé pohádce.

K dětské knize patří ilustrace. Tuto ilustrovala Barbora Kyšková. Již mnohokrát jsem zmiňovala, že její ilustrace mě baví. Tentokrát jsou v černobílém provedení a, stejně jako Pullmanův text, i obrázky podtrhují atmosféru děje. Ilustrace jsou doprovázeny poznámkami. Někteří čtenáři si stěžovali, že je to rušilo, ale pokud by vám tak moc vadily, zkrátka je nečtěte.

Suma sumárum, kniha se mi sice líbila, ale až tak úplně paf z ní nejsem. Na doporučení si přečtu Pulmannovu sérii Jeho temné esence i Sally Lockhartovou.

Obálky

Pro mě asi nejpoutavější obálka je ta poslední. Nejvíce odpovídající textu je ta první. Obálka uprostřed působí dost strašidelně.

    

O autorovi

Philip Pullman nějaký čas studoval v Oxfordu na Exeter College. Poté několik let učil angličtinu na střední škole než se stal asistentem na Westminster College v Oxfordu. Jeho prvními známými knihami se stala trilogie Sally Lockhart, která vyšla v letech 1988–1992 (obsahovala svazky The Ruby in the Smoke, The Shadow in the North a The Tiger in the Well). V roce 1996 vydává The Golden Compass (také s názvem Northern Lights, u nás Světla Severu), což znamenalo začátek jeho slavné fantasy trilogie His Dark Materials (Jeho šerá hmota). Následovaly knihy The Subtle Knife (1997, Dokonalý nůž) a The Amber Spyglass (2000, Jantarový dalekohled). Za tuto trilogii obdržel několik významných ocenění. Žije v Oxfordu se svou ženou Jude. Má dva syny – Jamieho a Toma.