ORIGINÁL: Black Orchid (DC Comics, 1988)
PŘEKLAD: Petr Kotrle, Miroslav Macek
ILUSTRACE: Dave Mckean
ILUSTRACE: Dave Mckean
NAKLADATELSTVÍ: Crew
ROK: 2014
POČET STRAN: 212
ZDROJ: knihovna
Anotace
Mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů. Před tím, než stvořil Sandmana, napsal Neil Gaiman příběh Černé orchideje. Druhořadé superhrdinky, která se postaví zlu a... umře. Poté, co je Susan Lindenová alias Černá orchidej brutálně zavražděna, zrodí se znova, jako hybrid rostliny a člověka. Už není tou, kterou bývala. Ale kým vlastně je? Na cestě za tajemstvím vlastní lidskosti (a pomstou) musí rozmotat pavučiny lží a tajemství. Začíná na chladných ulicích velkoměst a končí v srdci amazonského deštného pralesa. Černá orchidej je mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů, geniálního Davea McKeana (Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světě).
Hodnocení
Když dočtu knihu, nechám si několik dní na to, abych ji vstřebala a pak sepíšu svůj názor. V Černé orchideji jsem udělala výjimku – článek píšu jen pár hodin po dočtení, a to z jednoho důvodu. Za dva dny bych nevěděla, co napsat.
Uvědomuji si, že, co kniha od Gaimana, to kritika. Bohužel si musím přiznat, že asi to nejlepší jsem už přečetla. Možná si říkáte, proč ho pořád čtu? Asi nejspíš proto, že čekám na něco, co mě zase překvapí.
Černou orchidej jsem se snažila přečíst už před třemi lety, ale nešlo mi to. Možná na to nebyla ta správná doba. A tak jsem ji dala šanci i podruhé a na rovinu říkám, že potřetí ji už číst nehodlám.
Vlastně nevím, jak mám začít. Hned na začátku jsme svědky vraždy. Umírá při ní superhrdinka Černá orchidej. Zatímco ona umírá, probouzí se další černá orchidej. Má vzpomínky, se kterými si neví rady. Více podrobností jí může sdělit Phil, její otec? tvůrce? Příběh mi přišel zmatený. Nedokázala jsem rozklíčovat, kdo byl kdo, protože, byť ilustrace suprové, záporáci si byli hodně podobní.
Kdo se vyzná v komiksovém DC světě, bude nadšen. Zbytek čtenářů by mohlo tápat. Já se, pravda, v superhrdinech moc nevyznám, ale Batmana a Lexe Luthora poznám. Lex Luthor mi do příběhu zapadl, ale Batman byl trochu omyl a moc se mi tam nehodil.
De facto sledujeme vývoj jedné osoby, která se mění. Nejprve je to Susan, žena, která měla těžký osud už od dětství, až nakonec skončila tragicky. Přesto však žije dál. Její manžel Phil jí odebral DNA a zkřížil jej s orchidejí (zapomněla jsem dodat, že Phil byl vědec). Vznikla tak Černá orchidej, hybrid, který je napůl člověk, napůl rostlina se schopností létat a zachraňovat svět. Je superžena, která bojovala proti zlu. Po její smrti se probudila její „sestra“ či „kopie“, nazvěte si ji, jak uznáte za vhodné. Dalo by se říci, že je to vcelku jednoduchý příběh, ale tím, že byl vyobrazen jako komiks, nebylo v něm tolik prostoru jako v běžné knize.
Příběh je zasazen do osmdesátých let dvacátého století, tomu odpovídají i vykreslené postavy, jejich oblečení, účesy nebo i technické vymoženosti. Obrázky týkající se samotné Černé orchideje byly hodně zajímavě graficky zpracované a její věty byly snové a zaujaly mě více, než zbytek příběhu. Ilustrace Davea McKeana předčily samotný text. Postavy jsou jako živé - jsou vyobrazeny se všemi emocemi ve tvářích. Povětšinou jsou černobílé, ale například krev je červená a v takovém provedení vyzněl příběh vcelku dramaticky. Výstupy s Černou orchidejí jsou provedeny v barvě. Ona je zobrazena jako fialovo-růžová bytost na barevném podkladu. McKean si dokázal pohrát s atmosférou a dal tak komiksu duši.
Myslím, že bych tímto mohla skončit. Tento článek neberu jako recenzi, protože komiksy tohoto typu jsou pro mě neznámým čtivem. Jistě někdo povolanější Černou orchidej ocení víc, než já a bude z příběhu na větvi. Já se držím při zemi, ale čekám, že mě snad Gaiman někdy do těch větví dostane.
Anotace
Mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů. Před tím, než stvořil Sandmana, napsal Neil Gaiman příběh Černé orchideje. Druhořadé superhrdinky, která se postaví zlu a... umře. Poté, co je Susan Lindenová alias Černá orchidej brutálně zavražděna, zrodí se znova, jako hybrid rostliny a člověka. Už není tou, kterou bývala. Ale kým vlastně je? Na cestě za tajemstvím vlastní lidskosti (a pomstou) musí rozmotat pavučiny lží a tajemství. Začíná na chladných ulicích velkoměst a končí v srdci amazonského deštného pralesa. Černá orchidej je mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů, geniálního Davea McKeana (Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světě).
Hodnocení
Když dočtu knihu, nechám si několik dní na to, abych ji vstřebala a pak sepíšu svůj názor. V Černé orchideji jsem udělala výjimku – článek píšu jen pár hodin po dočtení, a to z jednoho důvodu. Za dva dny bych nevěděla, co napsat.
Uvědomuji si, že, co kniha od Gaimana, to kritika. Bohužel si musím přiznat, že asi to nejlepší jsem už přečetla. Možná si říkáte, proč ho pořád čtu? Asi nejspíš proto, že čekám na něco, co mě zase překvapí.
Černou orchidej jsem se snažila přečíst už před třemi lety, ale nešlo mi to. Možná na to nebyla ta správná doba. A tak jsem ji dala šanci i podruhé a na rovinu říkám, že potřetí ji už číst nehodlám.
Vlastně nevím, jak mám začít. Hned na začátku jsme svědky vraždy. Umírá při ní superhrdinka Černá orchidej. Zatímco ona umírá, probouzí se další černá orchidej. Má vzpomínky, se kterými si neví rady. Více podrobností jí může sdělit Phil, její otec? tvůrce? Příběh mi přišel zmatený. Nedokázala jsem rozklíčovat, kdo byl kdo, protože, byť ilustrace suprové, záporáci si byli hodně podobní.
Kdo se vyzná v komiksovém DC světě, bude nadšen. Zbytek čtenářů by mohlo tápat. Já se, pravda, v superhrdinech moc nevyznám, ale Batmana a Lexe Luthora poznám. Lex Luthor mi do příběhu zapadl, ale Batman byl trochu omyl a moc se mi tam nehodil.
De facto sledujeme vývoj jedné osoby, která se mění. Nejprve je to Susan, žena, která měla těžký osud už od dětství, až nakonec skončila tragicky. Přesto však žije dál. Její manžel Phil jí odebral DNA a zkřížil jej s orchidejí (zapomněla jsem dodat, že Phil byl vědec). Vznikla tak Černá orchidej, hybrid, který je napůl člověk, napůl rostlina se schopností létat a zachraňovat svět. Je superžena, která bojovala proti zlu. Po její smrti se probudila její „sestra“ či „kopie“, nazvěte si ji, jak uznáte za vhodné. Dalo by se říci, že je to vcelku jednoduchý příběh, ale tím, že byl vyobrazen jako komiks, nebylo v něm tolik prostoru jako v běžné knize.
Příběh je zasazen do osmdesátých let dvacátého století, tomu odpovídají i vykreslené postavy, jejich oblečení, účesy nebo i technické vymoženosti. Obrázky týkající se samotné Černé orchideje byly hodně zajímavě graficky zpracované a její věty byly snové a zaujaly mě více, než zbytek příběhu. Ilustrace Davea McKeana předčily samotný text. Postavy jsou jako živé - jsou vyobrazeny se všemi emocemi ve tvářích. Povětšinou jsou černobílé, ale například krev je červená a v takovém provedení vyzněl příběh vcelku dramaticky. Výstupy s Černou orchidejí jsou provedeny v barvě. Ona je zobrazena jako fialovo-růžová bytost na barevném podkladu. McKean si dokázal pohrát s atmosférou a dal tak komiksu duši.
Myslím, že bych tímto mohla skončit. Tento článek neberu jako recenzi, protože komiksy tohoto typu jsou pro mě neznámým čtivem. Jistě někdo povolanější Černou orchidej ocení víc, než já a bude z příběhu na větvi. Já se držím při zemi, ale čekám, že mě snad Gaiman někdy do těch větví dostane.
O autorovi
Neil Gaiman byl původním povoláním žurnalista se zaměřením na sci-fi a fantasy. Slávu si získal scénaři ke komiksům Sandman, který vypráví příběhy Morfea, pána říše snů. V roce 1991 napsal scénář k televiznímu seriálu Nikdykde a stejnojmennou knihu vycházející ze seriálu. Dalšími romány jsou Hvězdný prach (úspěšně zfilmovaný), Koralina, Američtí bohové, Anansiho chlapci a Kniha hřbitova. Své povídky a básně shrnul do dvou sbírek – Kouř a zrcadla a Křehké věci. Kromě již zmíněného seriálu Nikdykde napsal scénář k filmu Maska zrcadla, na kterém spolupracoval s režisérem filmu Davem McKeanem. Zdroj: Databáze knih.
Neil Gaiman není vůbec špatný, ale mám také pocit, že je to pořád to samé :/
OdpovědětVymazatJeho knihy pro děti jsou velice dobré a ráda je čtu, ale pro ty dospěláky, to už je těžší kalibr a ne vždy se mi jeho příběhy líbí.
Vymazat