Děti, které nastoupí do mateřské školy, by měly již mít rozvinutou emoční inteligenci. Do popředí se dostávají děti, které umí vyjádřit to, co chtějí.
A jak je podporovat? Povídat si s nimi, vyzvednout, co se jim povedlo. Mluvte o celém dni před spaním – děti si do vědomí ukládají pochvaly. Každé dítě se narodí s určitým temperamentem. Některé mohou být úzkostnější, někteří jsou „ražoni“, do všeho jdou po hlavě, některé děti jsou závislé na odměně, někteří jsou tvrdohlaví, extrovertní, atd. Děti nemají jen jeden temperament, ale jsou namíchané různými emocemi. Charakter dítěte budujeme, temperament je vrozený a geneticky získaný. Rodiče jsou ti, kteří stanovují hranice a pravidla.
Hodně impulzivní děti
Děti bývají agresivní – do čtyř let se však tento termín neužívá. Tyto děti zkoumají ostatní vrstevníky, berou je jako objekty. Měli byste je naučit pojmenovat emoce jako je zlost nebo smutek a mluvit o nich. Děti by neměly být svědky agrese, protože pak takovéto chování přejímají. Sledujte a kontrolujte, na co se v televizi či na internetu dívají, protože média do dětí tlačí násilí. Pokud dítě nezvládá agresi, navštivte s ním klinického dětského psychologa. Na Kroměřížsku je jich několik, například PhDr. Barbara Koláčková (Psychologické centrum Kroměříž, Jánská 9) nebo Mgr. Jana Šašková (Moravská 3879/51, Kroměříž). V Kroměříži také vzniklo nově Rodinné centrum Kroměříž a Středisko výchovné péče (Kollárova 658/13, 767 01 Kroměříž). Dětem chybí pozornost a vytrvalost. Nechejte je, ať domalovávají obrázek, ať dokončí úkol, stříhají či dolepují.
Úzkostné děti
Opakem agresivních dětí jsou děti úzkostné. Matky je příliš ochraňují, můžou pro ně hledat alternativní školy. Nemůžou před nimi schovávat nebezpečné, ale užitečné věci například nůžky. Měly by je připravit na emoce, zvládat je a chápat je. Rodiče se však stydí říct si o pomoc.
IDENTITA DÍTĚTE
Na škole nastává střet s realitou. Objevuje se šikana, děti dokážou být opravdu zlé a ubližovaným mohou způsobit velké šrámy na duši.
Pro jejich identitu je důležité, aby věděly, jak přišly na svět. Než půjdou do školy, měly by už vědět, jak se narodily. Například jim říct: „měli jsme se rádi, chtěli jsme tě". Vzpomínejte spolu na tu dobu, povídejte si o ní, prohlížejte si fotky. Pokud na nich jsou, vyzdvihněte je. Také mluvte o fotkách, na kterých jsou jako miminka. Prohlubujete tak jejich emoční inteligenci.
V současnosti dětem chybí mužská role – otcové můžou vzít děti pod stan, aby všichni zažili dobrodružství. Dnešní děti se bojí pavouků, zvuků, tmy, pro zvýšení sebevědomí jim dejte do ruky nůž, samozřejmě za vašeho dohledu. Důležitou funkci plní také maminky – matky zase mohou provádět „holčičí věci“. Například něco vyrobit, malovat na trička, vařit spolu. Právě toto období je nejideálnější je přitáhnout k sobě.
Veškeré vzpomínky si společně zaznamenávejte do deníku, protože paměť je děravá. Opět takové společné chvilky pomáhají proti agresivitě.
Pokud chcete dítě kritizovat, nejdříve je pochvalte a pak jim něco vytkněte. Nebojte se použít názvy pro vaše emoce. Povězte jim, jak se cítíte, ale neříkejte: „ty jsi blbý", „jsi nemožný“ atd. Pokud musíte mluvit o vašem dítěti negativně, nedělejte to před ním. Chraňte je a dejte jim pocit bezpečí.
Zaveďte si rodinné rituály. Může se jednat o společné jídlo nebo něco, co je typické pro vaše rodinu, klidně páteční sledování filmů, rodinné grilování...
Důležité také je, aby dítě mělo jinou referenční skupinu než je jeho třída – děti z kroužků, z hřiště. Pokud má dítě problém ve škole, mělo by mít kamarády, se kterými něco zažije a cítí se s nimi dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat