Černobílé prázdniny

AUTOR:  Lucie Šavlíková

ILUSTRÁTOR: Ilona „Komára“ Komárková

NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2018

POČET STRAN: 120

ZDROJ: vlastní







Anotace

Prázdniny v českých lesích jsou snad nejkrásnější na světě. Zejména v chaloupce s rozkvetlou zahradou, co by kamenem dohodil od rybníka s topoly na hrázi. Honzík by u tetičky Pravoslavy s prapodivným účesem, která sice píše s tolika chybami, že by z toho paní učitelku snad trefil šlak, ale zato vypráví báječné pohádky a snídá žužu, nejraději zůstal bydlet natrvalo. Už proto, že má potíže s vyslovováním r a ř, když je nervózní, a u tety panuje klid a pohoda.

Když se Honzík jednoho dne proboří nohou do dutiny skryté pod pařezem, objeví tam podivuhodný svět obývaný zvířátky.

Hodnocení

Lucie Šavlíková je kromě redaktorky a spisovatelky také překladatelkou. Čtenáři se mohli s jejími překlady setkat v knihách jako je např. Třináct relikvií, Citlivá místa, či Ztřeštěný dům na stromě. V letošním roce však napsala také knihu pro děti. Jaká byla?

Honzík tráví velké prázdniny u tety Pravoslavy v chaloupce u lesa. Teta Pravoslava je hrozně zvláštní osoba - nosí podivný účes, její pravopis je opravdu příšerný, ale jinak je u ní Honzíkovi moc dobře. Bydlí v domku s krásnou a obrovskou zahradou. Honzík, aby se seznámil s okolím, si udělal procházku po lese. Jenže narazil na Bivoje, protivného jezevčíka pana hajného. Bivoj Honzu pořádně prohnal, jenže ten zakopl a nohou se doslova propadl do země. V díře bydlel jezevec Petr a světe div se - když jezevec promluvil, Honzík mu rozuměl! A tak začalo Honzíkovo letní dobrodružství.

Když myslím dobrodružství, tak pořádné dobrodružství. Honza se seznamuje nejen s jezevcem Petrem, ale také s dalšími lesními zvířátky, například se šišlavou myší Sisi a také se zajícem Pizizubkou a již jednou zmiňovaným jezevčíkem Bivojem. Hlavní úkol prázdnin je jediný - zneškodnit Bivoje, aby přestal dělat neplechu, nelekal ostatní lesní zvířátka a aby v lese nastal konečně klid. Podaří se obyvatelům lesa a Honzovi vymyslet nějaký plán?

Anotace této knihy mě zaujala. Navíc knihu napsala česká autorka a to mám ještě radši. Takže Černobílé prázdniny byly jasnou volbou na několik večerů.  Lenka Šavlíková příjemným způsobem zkombinovala reálný svět s tím pohádkovým. Honzík je obyčejný kluk, který bydlí ve městě. Občas se mu špatně vyslovuje r a ř, ale není v tom sám. Vždyť taková šišlavá Sisi je na tom hůř:

"Ž-ždlavíčko, š-š-šoušede," vypískla koktavě. "Čo to tu máte ža hlomotluka?""Ále, to je takovej jeden, no, hromokluk," zabručel jezevec Petr. "Včera mi rozšlápl servis a dneska už by mi rozbil i sváteční konvici!""A nejni von nákej moč nebežpečnej?" ptala se myška. "Neložšlápne mě? To by bylo neštěští. Já šem totiž myš hložně důležitá, abyš věděl, hlomokluku." A vypjala hrudníček, i když jsem viděl, že se strachy třese jako osika. Měl jsem pro ni pochopení. Věděl jsem, jaké to je šlapat si na jazyk a obdivoval jsem její statečnost. "Vážně? To mě moc těší, paní Hložnědůležitá, já jsem Honza Meles a jsem tady na víkend u pratetičky," představil jsem se vzorově, aby viděli, že mám vychování. Páni, já už mluvil se zvířaty jako by se nechumelilo! (str. 41)

Pak tu máme jezevce Petra. Takového bručouna jste snad ani nepotkali. Ale za to umí vyprávět úžasné příběhy. A právě o tyto příběhy byla kniha doplněna. Navíc byl text psán kurzívou a pozadí stránky mělo okrovou barvu, aby se příběh odlišil od toho hlavního.

A o čem tyto vsuvky jsou? Najdete v nich příběhy o statečnosti, přátelství i vzájemné pomoci. Jsou to jenom tři vyprávěnky, což je škoda, malý čtenář by jistě ocenil víc takových mikropříběhů.

Pohádka je napsaná jazykem, který je pro dětské ucho krásně slyšitelné. Najdete zde převážně dialogy, popisy jsou spíše v příbězích, které vypráví jezevec Petr. Navíc je kniha doplněná o ilustrace Ilony Komárkové, která si nechá říkat Komára. Musím říct, že se mi obrázky moc líbí. Použité barvy nejsou křiklavé a stejně jako u textu určitě dětem padnou do oka.

V každé pohádce musí být jak kladní, tak i záporní hrdinové. Takoví jsou i tady. Autorka negativní postavy sice vykreslila jako zlé či otravné, ale děti se jich nemusí bát. Pohádka nemá za cíl postrašit, ale pobavit a trochu i poučit.

Kniha je vhodná pro děti do třetích tříd, ale dle mého si příběh mohou přečíst i starší děti, nic jim v tom bránit nebude.

O autorce

Lucie Šavlíková působí jako nakladatelská redaktorka. Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě UK a k literárním překladům se ve volném čase ráda vrací. Stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství. Po létech práce s texty jiných autorů, zejména těch dětských, se rozhodla zkusit štěstí a napsat také něco vlastního. A tak vznikly Černobílé prázdniny, které jsou její literární prvotinou. Žije v Praze, má tři dospělé děti a jednu čokoládově hnědou fenku. Zdroj: Portál