NAKLADATELSTVÍ: Fragment
ROK: 2013
POČET STRAN: 94
ZDROJ: knihovna
Anotace
Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč.
V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.
Hodnocení
Vsadím se s vámi, o co chcete, že jste všichni viděli film Obecná škola. A pokud neviděli, určitě jste o něm něco málo slyšeli. Kniha Po strništi bos předchází právě tomuto filmu.
Opět se zde setkáváme s Edou Součkem, jeho maminkou a tatínkem. Tentokrát se však vracíme do válečných let. Edův táta přišel nejen o práci, ale i o byt, a tak byla celá rodina nucena se z Prahy odstěhovat na venkov k babičce a dědovi na chalupu.
Eda to nemá lehké - děti se mu posmívají, že je "Pražák - prasák", ale nakonec ho kluci vezmou mezi sebe. Na vesnici Eda prožívá spoustu drobných příhod, které jsou chvíli veselé, místy smutné.
Při otevření knihy mě zarazilo, jak je kniha koncipovaná. Skládá se z velmi krátkých kapitol, ne více než na půl stránky. Kapitoly na sebe víceméně navazují. Kniha je docela uzoučká, budete ji mít tedy přečtenou opravdu brzy.
Jsou v ní zahrnuty osudy obyvatel jedné vesnice na konci druhé světové války. Občas se u knihy zasmějete, občas vás až zamrazí v zádech. Někdy je ovšem také smutná. Je to takové hořkosladké vzpomínání na dětství, na první lásky a klukovské hry. Do života Edy zasáhne i smrt, ale tak už to i v životě bývá.
V letošním roce vznikl stejnojmenný film, který přišel do kin na konci léta, je to tedy ještě čerstvá novinka. Film jsem zatím neviděla, ale podle trailerů a ukázek to vypadá na docela smutný film. Ale kniha ve skutečnosti až tak smutná není.
Knihu bych doporučila milovníkům lehkého humoru. Nepočítejte s tím, že se budete u knihy smát, až se za břicho budete popadat. Můžete se však usmívat a zavzpomínat na dobu minulou.
O autorovi
Zdeněk Svěrák je populární český dramatik, scénárista, textař a herec. Společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní spoluautor je uváděn právě Jára Cimrman. Kromě písniček pro děti na hudbu Jaroslava Uhlíře psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; asi nejznámější je Holubí dům zpívaný Jiřím Schelingerem (rovněž na Uhlířovu hudbu).
ZDROJ: knihovna
Anotace
V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.
Hodnocení
Vsadím se s vámi, o co chcete, že jste všichni viděli film Obecná škola. A pokud neviděli, určitě jste o něm něco málo slyšeli. Kniha Po strništi bos předchází právě tomuto filmu.
Opět se zde setkáváme s Edou Součkem, jeho maminkou a tatínkem. Tentokrát se však vracíme do válečných let. Edův táta přišel nejen o práci, ale i o byt, a tak byla celá rodina nucena se z Prahy odstěhovat na venkov k babičce a dědovi na chalupu.
Eda to nemá lehké - děti se mu posmívají, že je "Pražák - prasák", ale nakonec ho kluci vezmou mezi sebe. Na vesnici Eda prožívá spoustu drobných příhod, které jsou chvíli veselé, místy smutné.
"Vojíne Součku, zuj se," řekne přísně generál Ota. "Jinak budeš furt blbej Pražák."
Tak si zuju boty a opatrně vykročím.
"Já už si na to moc nevzpomínám," řekne z tříkolky beznohý Vlastík, "ale šoupej nohama, nezvedej je."
A tak jdu, jako když bruslím. Nepíchá to. Vůbec to nepíchá. Umím chodit po strništi bos. (Str. 25)
Při otevření knihy mě zarazilo, jak je kniha koncipovaná. Skládá se z velmi krátkých kapitol, ne více než na půl stránky. Kapitoly na sebe víceméně navazují. Kniha je docela uzoučká, budete ji mít tedy přečtenou opravdu brzy.
Jsou v ní zahrnuty osudy obyvatel jedné vesnice na konci druhé světové války. Občas se u knihy zasmějete, občas vás až zamrazí v zádech. Někdy je ovšem také smutná. Je to takové hořkosladké vzpomínání na dětství, na první lásky a klukovské hry. Do života Edy zasáhne i smrt, ale tak už to i v životě bývá.
V letošním roce vznikl stejnojmenný film, který přišel do kin na konci léta, je to tedy ještě čerstvá novinka. Film jsem zatím neviděla, ale podle trailerů a ukázek to vypadá na docela smutný film. Ale kniha ve skutečnosti až tak smutná není.
Knihu bych doporučila milovníkům lehkého humoru. Nepočítejte s tím, že se budete u knihy smát, až se za břicho budete popadat. Můžete se však usmívat a zavzpomínat na dobu minulou.
O autorovi
Zdeněk Svěrák je populární český dramatik, scénárista, textař a herec. Společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní spoluautor je uváděn právě Jára Cimrman. Kromě písniček pro děti na hudbu Jaroslava Uhlíře psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; asi nejznámější je Holubí dům zpívaný Jiřím Schelingerem (rovněž na Uhlířovu hudbu).
Žádné komentáře:
Okomentovat