Čarodějka z Portobella

AUTOR: Paolo Coelho
ORIGINÁL:A bruxa de Portobello (Editora Planeta do Brasil, 2006, Sao Paulo)
PŘEKLAD: Pavla Lidmilová
NAKLADATELSTVÍ: Argo
ROK: 2007
POČET STRAN: 264
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Paulo Coelho přináší v tomto románu fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici založenou na ženské síle a lásce. Je to román pro dnešní dobu naprosto nepostradatelný. Athéna má přirozený dar. Tato adoptivní dcera zámožného libanonského podnikatele z Bejrútu přesídlí s rodinou do Londýna krátce poté, co v její zemi vypukne válka. Na univerzitě se seznámí s mužem, který se stane otcem jejího syna, ale potíže, jimž dívka čelí, vedou k rychlému rozpadu manželství. Jako matka nemůže nemyslet na ženu, která jí dala život, a aby pochopila, jak ji mohla po narození opustit, vydává se svou biologickou matku hledat do Rumunska. Cesta nás však nikdy nezavede jen tam, kam jsme zamýšleli jít, a to, co Athéna na této cestě odhalí, změní navždy její život i životy lidí kolem ní.

Hodnocení

Mé první setkání s Paolem Coelhem dopadlo tak nějak neutrálně. Coelho není můj šálek kávy, jak se říká. Ale také se říká, že vyzkoušet se má všechno. Tento autor je mimo moji komfortní zónu, ale díky čtenářské výzvě jsem svého prvního Coelha chtěla přečíst.

Hned na začátku se dozvíme, co se stane na konci. Už toto oznámení bylo pro mě špatným znamením, když vím, co se stane na konci. A tak nějak podvědomě jsem se bránila do příběhu ponořit více, než obvykle dělávám.

Hlavní ženskou postavou je Athéna. Její skutečné jméno je Sherine Khalil. Narodila se někde v Rumunsku v Transylvánii, místě, které je opředené tajemstvím v podobě Drákuly. Její biologická matka je Cikánka a otec je běloch. Dítě zplozené z lásky by ovšem bylo terčem posměchu a to její matka rozhodně nechce dopustit. Odevzdá dítě v adopčním středisku, odkud si ji vzali libanonští manželé. Jejich cesta pak vedla do Londýna, kde se usadili. Tady Athéna, jak si nechává říkat, vyrůstá, vdá se, má dítě. 

Dalo by se říci, že je to obyčejný životopis obyčejné ženy. Sice ano, ale Athéna je trochu jiná. Díky tanci se dostává do stavu, který ji nabije energií, do stavu, kdy není sama sebou. Má v sobě něco přirozeného, čím k sobě přitahuje své okolí, učí, přednáší, radí. Začínají se o ní šířit zkazky, že je čarodějka...

Čarodějka...No spíš si myslím, že než čarodějkou, je Athéna přirozenou vůdkyní a čarodějné schopnosti nejsou nic jiného než její aura a ženská síla a energie, která jde v ruku v ruce s vůdkyní. Dřív by možná byla upálená jako čarodějnice, ale dnes? Dnes by byla v novinách senzací dne.

Athéna mi byla sympatická. Díky svým schopnostem si získala i mě, ale byly chvíle, kdy jsem jí nevěřila, třeba stavy, kdy nebyla sama sebou. Já prostě takovým věcem nevěřím, takže pro mě byla v tomto ohledu lhářkou. Ale na druhou stranu...má v sobě cikánskou krev a jak víme, o Cikánech se vypráví různé čarodějné pohádky...

O Athénině životě se dovídáme prostřednictvím různých osob, např. skrze novináře, matky, herečky či lékařky. Vše jde krásně chronologicky za sebou, takže si o Athéně každý utvoří obrázek.

Do příběhu jsou zakomponovány filozofické otázky, které nutí čtenáře k zamyšlení. Přiznám se, že tohle šlo trochu mimo mě. Nejsem ten typ, který by chtěl u knížek moc přemýšlet a zamýšlet se nad existencí Lásky, Matky, Energie a podobných otázek. Ale jak je vidno, autor v každé své knize filozofuje na určité téma. 

Dle komentářů, které jsem si mohla přečíst, je Čarodějka buď propadák nebo skvost. Já to mám tak napůl, protože nemám žádné srovnání s jinou autorovou knihou. Myslím si, že autorovi dám ještě šanci, aby mi ukázal, že umí zaujmout.

Obálky

Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, co znamená prst v blízkosti ženské bradavky? Nejvíce se mi líbí obálka v modrém a oranžovo-hnědém provedení. Připadají mi něžné, kdežto ta prostřední hodně provokující.

    

O autorovi

Paulo Coelho je brazilský spisovatel. Paulo Coelho se uvedl v literárním světě jako dramatik. Pracoval také jako textař pro populární brazilské zpěváky, věnoval se novinářství a psal scénáře pro televizi. Po vydání svých prvních knih Poutník (Mágův deník) (1987) a Alchymista (1988) pokračoval v cestě plné úspěchů a proslavil se jako jeden z velkých spisovatelů naší doby. V češtině vyšly ještě další jeho romány: U řeky Piedra jsem usedla a plakala (1994), Pátá hora (1996), Veronika se rozhodla zemřít (1998) a Ďábel a slečna Chantal (2000). Zdroj: Osobnosti.cz