ORIGINÁL: Portrait of a Marriage (The John Day Comp., 1941, New York)
PŘEKLAD: Jarmila Urbánková
NAKLADATELSTVÍ: Práce
ROK: 1970
POČET STRAN: 176
ZDROJ: zapůjčeno
HODNOCENÍ:
Anotace
Psychologický román americké spisovatelky vypráví příběh zdánlivě nerovného manželství z prvních desetiletí tohoto století, soužití talentovaného malíře z bohaté filadelfské rodiny a půvabné selské dcery, manželství, v němž z nerovnosti vyplývající strach jednoho partnera o druhého způsobuje, že se toto manželství stále omlazuje a stává se pro oba zdrojem štěstí.
Něco málo o ději
Vilém je malíř. Rád maluje venkovskou přírodu. Jednoho dne zavítá na venkov až k jedné farmě, kde pracuje mladá dívka Rút. Je tak krásná, že se rozhodne ji namalovat. Poté, co obraz dokončil, nepřestal Vilém na statek docházet. Mezi ním a Rút vznikne láska, která vyústí v manželství.
Hodnocení
Knihu jsem z knihovničky vzala namátkou a v rychlosti a ani jsem dopředu nevěděla, o čem kniha je. Věděla jsem však, že knihu autorka napsala již v roce 1941.
Celý příběh se odehrává v Pensylvánii začátkem 20. století, kdy se svět neřídil prací, stresem, kdy neexistovala auta, mobily. Jen klid a mír. Takový život se najde spíše na venkově a právě tam nás autorka příběhu zavádí.
Seznamujeme se s mladým malířem Vilémem Bartonem, zhýčkaným synkem bohatých rodičů. Je velice nadaný, jeho obrazy by mohly být v budoucnu vystaveny v bohatých prodejních výstavách. Jeho rodiče však neuznávají jeho talent, soudí, že malovat v Americe je naprosto nemožné, to nejkrásnější se nachází v evropském Holandsku. Vilém chce dokázat, že nemají pravdu. A tak jednoho dne zamířil na venkov. Po celodenní práci vyhladověl a při své cestě narazil na jeden statek, kde ho vřele uvítali. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že v domě žije mladá a krásná dívka jménem Rút. Je to láska na první pohled, vášnivá a s trvalými pouty. Vilém si ji nejprve odvede do New Yorku, ale Rút tam schází jako květina, která se nezalívá, a tak se Vilém vzdá všeho a spolu se vrátí na venkov. Rút pookřívá a je znovu plná života.
Vilém byl hodně zvláštní člověk. Nevěděla jsem si rady, jestli mi je sympatický nebo ne. Na jedné straně obdiv, že se rozhodl zanechat velkoměstského života a zahrabat se někam na venkov jen pro to, aby se jeho žena cítila dobře. Na druhou stranu byl naprostý budižkničemu, nechal Rút, aby na farmě dřela sama a on si chodil po okolí a kreslil si svoje obrazy.
U Rút jsem měla ty samé pocity - na jedné straně jsem ji obdivovala za to, jaká je to silná žena, která se dokázala postarat nejen o statek, ale i o děti, zastala kdejakou mužskou práci. Na druhou stranu jsem se až divila, že tohle manželovo zahálství trpěla a neposlala ho k šípku.
Oba jsou protichůdných povah, možná je pojila opravdu láska a milování, protože netuším, co je tak stmelovalo. Ani ty děti ne. V dnešní době by takové manželství bylo rychle rozvedeno.
Příběh není jen o Vilémovi a Rút, ale je také o jejich dětech - Jill, Mary a Halovi. Stejně jako rodiče, tak i oni jsou rozdílní, každý z nich touží po něčem jiném a každého z nich osud zavál úplně jinam.
Se všemi postavami čtenář prožije jejich celý život. Čtenář s nimi zažije dvě světové války, také pocítí pokrok, který se přenesl i na venkov. A nejen to, každá z postav se vyvíjí a dozrává postupně s věkem.
Kniha nebyla špatná, dobře a rychle se četla, je to taková psychologická sonda do života jednoho manželského páru, kteří sice žijí spolu, ale vedle sebe, nezavazí si, ale vzájemně se tolerují a potřebují.
Obálky
Moc obálek k této knize není. Je to z důvodu, že kniha moc nejnovějších vydání nemá. Ale rozhodně jsou mnohem hezčí než česká obálka. Ani další dvě česká vydání (1948 a 2000) se s obálkou moc nepárala.
O autorce
Pearl Buck byla americká prozaička, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Narodila se v rodině presbyteriánského misionáře. Jako několikaměsíční byla otcem misionářem odvezena do Číny, kde strávila své dětství. Po studiích v Americe se tam opět vrátila a pracovala po vzoru rodičů jako misionářka a učitelka. V Číně strávila Pearl Buck téměř čtyřicet let, získala zde také podklady pro své nejúspěšnější romány. V roce 1938 získala Nobelovu cenu za literaturu. Pearl Bucková získala nejen výbornou znalost čínštiny, ale důvěrně se sžila s prostými čínskými lidmi, které si zamilovala. To jí dalo podnět k literární tvorbě. Zdroj: databáze knih
Žádné komentáře:
Okomentovat