Stránky

sobota 9. května 2015

Zlobilky

AUTOR:  Martina Drijverová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2009
POČET STRAN: 79
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace
Byly jednou holčičky a ty moc a moc zlobily. Jedna si pořád vymýšlela, že ji něco kousne, druhá se nechtěla mýt, jiná stále na někoho neslušně ukazovala. Další se toulaly, bály se a byly strašné nepořádnice. A co teprve ty ostatní! S takovými zlobilkami si ani rodiče nevěděli rady, ale jak se říká, na každého jednou dojde. A cože se s těmi holčičkami nakonec stalo? Přečtěte si sami - zlobit se opravdu nevyplácí!

Hodnocení
Do rukou se mi dostala tahle velmi útlá knížečka o zlobivých holčičkách. Jedna se nechtěla mýt, druhá se toulala, třetí neuklízela a další....Dohromady těch holčiček bylo dvanáct, vlastně třináct, protože jeden příběh byl o dvojčatech.

Příběhy jsou velmi krátké, písmena jsou větší, takže čtení je vhodné pro děti, které chodí do druhých či třetích tříd, a texty jsou snadno k pochopení.

Jednotlivé příběhy mají svůj řád. Nejdříve se seznámíme s holčičkou, která je zlobivá, a pak následuje trest. Za sebe musím říct, že některé tresty byly opravdu kruté, například, že do holčičky uhodil blesk nebo že holčičce, která byla chvíli rozcestníkem, zůstaly zdřevěnélé nohy. 

Co opět musím vyzvednout, jsou ilustrace. Má oblíbená Markéta Vydrová svými ilustracemi ztvárnila holčičky rozpustilé, veselé a hezké. Moc krásně se na ně kouká.

Kniha se velmi dobře četla. Dcera ani nedutala, jak poslouchala a já doufám, že si z některých příběhů vezme příklad. ;-)

O autorce
Martina Drijverová vystudovala dějiny umění na Sorbonně v Paříži a produkci na Filmové fakultě AMU v Praze. Napsala na třicet knížek převážně s dětskými hrdiny (překládaných zejména do francouzštiny), a několik pohádkových souborů, z nichž vynikají intimně laděné novely (trilogie Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i… pro zlost a Táta nemá smutky rád). Byla jednou z prvních v české literatuře pro děti, kdo psal o výchově potomka postiženého Downovým syndromem (Domov pro Marťany, 1998). Zdroj: Czechlit

Žádné komentáře:

Okomentovat