Pekáč buchet

AUTOR: Kateřina Petrusová

NAKLADATELSTVÍ: Fragment
ROK: 2014

POČET STRAN: 160

ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace

ONA

Redaktorka ženského časopisu, expertka na vaření. Miluje nové recepty, oprašuje staré po babičkách, dobrého jídla se nikdy nepřejí a je pro ni středobodem vesmíru. Sama o sobě říká, že je gastrosexuálka. Sport je pro ni nutné zlo, aby nenakynula jako její milované tvarohové buchty. Jmenuje se Klára.

ON

Adrenalinový sportovec. V létě leze po horách, v zimě po zamrzlých vodopádech. Sport je součástí jeho života a nedokáže bez něj existovat. Jeho břišní, zádové, hýžďové, no prostě všechny svaly, podle toho patřičně vypadají. Pekáč buchet může spořádat na posezení a nebude to na něm vůbec vidět. Jmenuje se Matouš.

Něco málo o ději

Klára se dozvěděla, že bude muset narychlo dělat rozhovor s nějakým Kopřivou, který se zabývá ledolezením. Moc z toho nadšená není, přece jenom její práce se týká jídla. Ale po shlédnutí několika videí s Kopřivou změní názor, protože Kopřiva je naprosto přitažlivý mužský. Po několika trapasech, rozhořčení, výměny názorů vznikne láska jako trám. Ale jenom láskou to nekončí, to by bylo moc jednoduché.

Hodnocení

Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Zaprvé jsem ji vyhrála v soutěži, takže k přečtení moc nespěchala a zadruhé jsem o Kateřině Petrusové jen slyšela, ale doposud jsem od ní žádnou knihu nečetla. A tak, když jsem měla jednoho dne cestu vlakem do Zlína, do kabelky jsem šoupla i Pekáč buchet.

Co si budeme vykládat. zpočátku jsem se dost smála (smích jsem tutlala do jízdenky nebo do ruky, no vážně, asi by nepůsobilo dost normálně, kdybych se smála na celý vagon, že), později už to tak vtipné nebylo. Ale pěkně popořádku.

Klára mi byla sympatická už od začátku. Podle popisu asi nebyla žádná vyhublina, ale holka krev a mlíko, tudíž taková, se kterou se může ztotožnit většina českých dívek a žen. Její práci v redakci časopisu jsem jí tak trochu záviděla - recenze restaurací a jídel, to by bylo něco pro mě, pečení a vaření jídel pro časopis... Jenže ty následky pak. Asi bych stejně Klára chodila do posilovny se sebezapřením, ale chodila bych.

Matouš je ledolezec (leze po zmrzlých vodopádech) a jeho pekáč buchet je opravdu pevný a docela chápu, že se za ním otočí kdejaká dívka. Já bych se otočila taky, sice není můj typ, ale když je chlap sexy každým coulem...

Náhoda tomu chtěla, že se Klára a Matouš setkali. Sice to nebylo setkání úplně z nejšťastnějších, Klára dokázala spáchat spoustu trapasů, ale zdá se, že na Matouše zapůsobila tak, že ji pozval na další schůzku. 

Jejich slovní hříčky a jiskření mezi nimi - vážně se mi to líbilo a čtení jsem si užívala. Příběh měl děj nabitý akcí, pořád se něco dělo a ani jednou jsem si neřekla, že je to nuda.

Co musím vyzdvihnout jsou recepty na začátku každé kapitoly. Třeba takové muffiny s bílou čokoládou vyzkouším co nevidět a na pověstné Klářiny makadamové koláčky mám chuť taky. 

Už jednou jsem zmiňovala, že jsem se ze začátku hodně smála. Pak už to tak vtipné nebylo, zůstalo jen pouhé pousmívání se, ale to nevadí, protože zůstal hezký příběh. I přes závěr, který se mi zrovna do tohoto příběhu moc nehodil, si myslím, že to byla velmi dobrá kniha.

Vydaná kniha vyvolala řadu rozporuplných reakcí. Někomu se kniha líbila a vychvaloval ji do nebes, druhým zase připadla, že je v něm hodně klišé a že není až tak úplně skvělá jako předchozí knihy. Soudit nemůžu, protože Petrusovou jsem četla poprvé. Ano, možná v určitých ohledech zaznívala klišé, ale oddechovce jako je Pekáč buchet to neublížilo.