Chlapectví

AUTOR: John Maxwell Coetzee

ORIGINÁL: Boyhood (1997, Viking Penquin, New York)

PŘEKLAD: Drahomíra Michnová

NAKLADATELSTVÍ: Metafora

ROK: 2007

POČET STRAN: 159

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Mistrovská současná próza Chlapectví působivě vypráví o životě třináctiletého mladíka, souženého pocitem provinění a strachem. Odmítá otce, necítí k němu nejmenší úctu, a trpí výchovou matky, jež ho současně zbožňuje i nesnáší. Chlapec, vyrůstající poblíž Kapského Města, žije dvojím životem - ze vzorného a nesmírně schopného studenta ve škole se doma mění ve frackovského tyrana, který však bez ustání trpí hrůzou, že ztratí matčinu lásku. Utíká do svého uzavřeného světa, objevuje literaturu, probouzí se v něm sexuální touha a stále silněji si uvědomuje rozpory dožívajícího apartheidu.

Něco málo o ději

Třináctiletý John se s rodiči z města přestěhoval na venkov do Worcesteru. Píše se rok 1948, kdy je stále znát nevraživost proti černochům a Afrikáncům. John chodí do místní školy a snaží se být nejlepší, aby dokázal, že má navíc.

Jeho rodiče jsou velmi rozdílní - otce bytostně nesnáší a matku miluje a současně nenávidí. A v tomto rozpolcení musí vyrůstat.

Jeho velkým přáním je žít na farmě Voëlfontein, která patří otcově rodině, je z ní úplně nadšený, ze všeho, co se tam děje, ale ví, že nikdy na farmě žít nebude.

Hodnocení

První díl z trilogie biografie J. M. Coetzeeho. První díl Chlapectví mapuje Coetzeeho život ve věku třinácti let. S rodiči a bratrem se přestěhoval na venkov do Worcesteru. V nové škole se snaží být nejlepší a jeho největší obavou je to, aby se nedostal do třídy k Afrikáncům, protože by to pro něj byla velká potupa.

Jeho vztah k rodičům je velmi zvláštní - otce nebere jako otce, ale jen někoho, kdo ho jen zplodil a vyhýbá se mu. Vztah k matce má velice protichůdný - v určitých situacích ji miluje a z toho, jako by se její lásky zalekl, ji nenávidí a ubližuje ji, jak jen může. Je to jen jeho vzdorovitost a puberta nebo je to v něm zakořeněné?

Jediné, co opravdu a bez výhrad miluje, je farma otcových příbuzných Voëlfontein. Skvěle tento vztah vystihuje následující ukázka, ke které není co dodat. Je výstižná a jasná.

Tajné a posvátné slovo, které ho váže k farmě, je patřit. Když je venku, sám ve veldu, může to slovo říct nahlas: "Patřím na farmu". Čemu však opravdu věří, ale nevysloví to, nechává si to pro sebe ze strachu, že kouzlo pomine, je jiná věta: "Patřím farmě".

Nikomu to neřekne, protože by tu větu mohli špatně pochopit, snadno by se dala obrátit: "Farma patří mně". Ta farma mu nikdy nebude patřit, on bude vždycky jenom hostem: to přijímá. Pomyšlení, že by skutečně na Voëlfonteinu žil, že by to nádherné stavení nazýval svým domovem, že by se už nemusel ptát na dovolení, když chce něco udělat, mu působí závrať; brání se mu. "Patřím farmě": to je nejdál, kam je ochoten zajít i v těch nejtajnějších myšlenkách.

Příběh se odehrává na konci čtyřicátých let, kdy slovo Afrikánec bylo něco, co John nemohl ustát. Byl proti nim a nechtěl k nim patřit i přesto, že Afrikánec byl. Nechtěl hovořit afrikánštinou, nýbrž anglicky, chtěl se řadit mezi anglické děti. Součástí Johnova afrikánského problému byl i apartheid. John některé černochy znal - na farmě také někteří pracovali - ale lidé se pořád na černochy dívali jako na nežádoucí a zločince.

Co vás hned na začátku knihy zarazí, je to, že celý příběh je vyprávěný v přítomném čase. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla. Občas mi připadalo, že John je ke všemu lhostejný, ale pak se otočí a věci, které se mu dějí, prožívá velmi intenzivně. Ale k dospívání patří určitá zmatenost a také agresivita.

Celý příběh je román, který si zaslouží vaši pozornost. Není to lehké čtení, to už jsem zmiňovala ve Zrání, které jsem četla jak první, musíte mít na knihu tu správnou náladu a soustředění. I když má kniha velmi kladné čtenářské ohlasy, já mu až tak na chuť úplně nepřišla. Ale to nevadí, co nesedlo mně, bude se více líbit někomu jinému. Přesto se chystám i na Mládí, abych věděla, jak bude Coetzee ve své biografii pokračovat.

O autorovi

John Maxwell Coetzee je jihoafrický a australský autor, držitel Řádu Mapungubwe a Nobelovy ceny za literaturu z roku 2003, který emigroval z Jižní Afriky v roce 2002. Australské občanství obdržel 6. března 2006. Je dvojnásobným držitelem Man Booker Prize (za romány Život a doba Michaela K. a Hanebnost).

Coetzee je běloch, Afrikánec s holandskými a německými kořeny. Vystudoval matematiku a angličtinu. Pracoval ve Velké Británii jako programátor, studia zakončil na texaské univerzitě (University of Texas at Austin) disertací o díle Samuela Becketta. Stále působí jako učitel anglické literatury. Ve svém díle kritizuje krátkozrakou politiku apartheidu ve své zemi, ale vyhýbá se jednoduchým soudům i řešením. Jeho styl je jednoduchý, přímočarý, důraz v jeho románech je kladen na atmosféru odcizení, nepochopení, ze které paradoxně jeho hrdinové čerpají pocit jistoty. Coetzee přiznává vliv existencialismu (Kafka, Beckett) na své psaní. Zdroj: databáze knih

Obálky
Nevím, jak vám, ale mně se nejvíce líbí obálka rumunská a nejméně obálka polská.
    

anglická I                         anglická II                       chorvatská

    

polská                              rumunská                        španělská

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.