Biblioterapie a vliv četby na osobnost člověka - 6. 3. 2014

Již podruhé Knihovna Kroměřížska pořádala seminář o biblioterapii. Mnozí z vás jistě zaslechli slovo biblioterapie, ale možná, stejně jako já, jste nevěděli, co vlastně biblioterapie znamená, jak se dělí, jaké má účinky či kdo byl zakladatelem.

Na tomto semináři, který se konal 6. 3. 2014, jste se tyto informace mohli dozvědět. Nutno podotknout, že informace, které jsem se dozvěděla, byly velice zajímavé a podnítili můj zájem o tuto problematiku. Pravděpodobně nebudu biblioterapii provozovat profesionálně, ale určitě ji budu aplikovat na mé dvě dcery.

Seminář byl rozdělen do dvou bloků. V dopoledním bloku proběhly dvě přednášky. První se jmenovala Pohádková duše aneb Vliv pohádek na dětskou psychiku. Přednášející byla Mgr. Miluše Václavková, která učí na Základní škole v Kostelci u Holešova. Na ni navázala Poetoterapie v podání Mgr. Pavla Svobody z Univerzity Palackého v Olomouci.

Po hodinové pauze jsme se věnovali biblioterapii samotné. Nejdříve z pohledu teorie, přednášku vedla PhDr. Lidmila Vášová z Karlovy univerzity v Praze a poté následovaly příklady z praxe. Přednášela paní Marcela Kořínková z Knihovny Kroměřížska, která se biblioterapii věnuje a pomáhá klientům v kroměřížské psychiatrické nemocnici.

Pohádková duše aneb Vliv pohádek na dětskou psychiku
Mgr. Miluše Václavková, ZŠ Kostelec u Holešova 

Ten, kdo má děti, ví, jak je těžké pořídit dítěti tu pravou pohádku. Koneckonců je to těžký vědní obor, u kterého nevíte, jestli uspějete nebo pohádková knížka skončí někde zapomenutá v knihovničce.

Pohádka je nejstarší literární útvar v historii, přenáší se z generace na generaci a ať chceme nebo ne, neustále se k pohádce vracíme. Je nadčasová, odehrává se mimo prostor a čas, používá symboly jako je láska, štěstí, neávist, bohatství, chudoba. Má magické a rituální prvky, je přímočará a má jasný konec (dobro vítězí nad zlem).

Pohádku můžeme rozdělit na tradiční a moderní. Tradiční pohádka propaguje pozitivní postoj k dobru, obsahuje hloubku životních pravd. Tradiční pohádka je vhodná k vyprávění, ne ke čtení, pokud možno bez obrázků, protože obrázky mohou omezovat dětskou fantazii. Moderní pohádka se z vyprávěné mění na čtecí případně zfilmovanou, děti jsou ochuzeni o fantazii, chybí vyprávění a naslouchání. Moderní pohádka také směšuje dobro a zlo (dobro už není tak jednoznačné, zlo je sice potrestáno, ale ne úplně).

Celou prezentaci si můžete přečíst na stránkách Knihovny Kroměřížska. Přednáška byla opravdu zajímavá, při výkladu paní Václavkové jsem popsala několik stránek a věřím, že i kdybychom toto téma probírali dvě hodiny, pořád by bylo o čem rozprávět.

Poetoterapie naživo
Mgr. Pavel Svoboda, Univerzita Palackého Olomouc

Poetoterapie je nevlastní sestra biblioterapie a vlastní sestra muzikoterapie. Věnuje se rytmu, rýmu a prožívání emocí, pracuje s metronomem, používají se zdrobněliny.

V poetoterapii se často recituje i v cizím jazyce - rozvíjí se tak fantazie, protože většina z nás nezná např. maďarštinu. Využívá se i grafické znázornění básně - představte si tvar přesýpacích hodin a dopište do něj báseň. Je to těžké, ale vznikají tak velmi zajímavé nápady.

Mgr. Pavel Svoboda je velmi příjemný člověk a hodně na mě zapůsobil. Dokážu si dobře představit, jaké terapeutické účinky má poezie pod jeho vedením. K tématu poetoterapie napsal stejnojmennou knihu (2007) a v těchto dnech mu vychází kniha Soví kámen (Krigl, 2014), která navazuje na Poetoterapii.

Jeho přednes byl velice živý a působivý, s kytarou předváděl hotová kouzla a jeho gestikulace a mimika v obličeji (jednou vážná, tragická, zasněná) ho dělala mistrem ve svém oboru.

Vliv četby na rozvoj osobnosti dítěte
PhDr. Lidmila Vášová, Karlova univerzita Praha

Po pauze jsme lehce zvolnili. Paní Vášová nás seznámila s historií biblioterapie od 19. století po současnost, kdy se objevila myšlenka na to, že by kniha mohla léčit. Vznikla tak oblast, které se říká bibliopsychologie a jejím zakladatelem byl ruský učenec Nikolaj Alexandrovič Rubakin. Během svého bádání nashromáždil veškeré informace o vlivu četby na člověka a napsal francouzsky Úvod do bibliografické psychologie.

V českých zemích se o rozvoj bibliopsychologie ve dvacátém století zasloužilo několik badatelů - Ladislav Jan Živný, Zdeněk Václav Tobolka a mimo jiné také Jaroslav Frey (také zachránil velkou část Sukovy knihovny pro mládež za války).

Biblioterapie jako pomocná ruka
Marcela Kořínková, Knihovna Kroměřížska

Klobouk dolů! Tohle jsem si říkala celou hodinu Marceliny přednášky. Marcela Kořínková již několik let dochází do Psychiatrické nemonice v Kroměříži a prostřednictvím biblioterapie pomáhá klientům s jejich problémy. I když se jedná pouze o podpůrnou léčbu, přesto má s ní úspěchy.

Biblioterapie v praxi pracuje s textem, může pomáhat i preventivně, při náročných situacích, v krizových životních obdobích nebo při tělesném handicapu. Jedním z cílů je ukázat lidem příběh, který je podobný tomu, který prožívají a následně s klienty o příběhu diskutovat, jak se postava zachovala, jak by se zachoval klient.

Celou prezentaci si můžete přečíst na stránkách Knihovny Kroměřížska.

Zdroj fotografií: Kamila Rýdlová, Knihovna Kroměřížska