Dlouhé zimní večery 2 - Advent plný mystérií

Projekt od Táni.

1. prosince byla první adventní neděle. A od této chvíle se bude čas nezadržitelně blížit k 24. prosinci.

Každou neděli si zapalíme o jednu adventní svíci víc a poslední neděli budou na věnečku hořet zářivým plamenem všechny čtyři svíčky.

Nepamatuji si, že bychom s rodiči tuto tradici v dětství a dospívání nějak zvlášť dodržovali. Spíše ne. Až možná rok či dva předtím než jsem vyletěla z rodného hnízda se tato tradice začala klubat.

Pro mě samotný advent znamená předzvěst Štědrého dne a právě tím, že si zapálíme svíčku jsme každým krokem blíž k Vánocům.

Sice je to velmi krásné období, ale zároveň také trochu stresové období - vymýšlení, čím obdaruji své blízké a pokud možno to stihnout obstarat dřív než den před Štědrým dnem. I to se mi občas stalo, že jsem ještě na poslední chvíli kupovala. A v těchto chvílích jsem byla opravdu ráda za to, že bydlím ve městě a ne na vesnici.

A také mi advent voní po cukroví, které se začíná péct a jeho vůně se line ze všech bytů až na chodbu. Takové chvíle mám opravdu moc ráda a vždycky se těším na okamžik, kdy svým dětem nabídnu některé upečené cukroví a občas se také rozčiluji, když mi ujídají pod rukama. Už několikrát se stalo, že jsem musela jeden druh cukroví o několik dní později dělat znovu, protože prostě kdesi zmizelo. Ale to mi nevadí, i když třeba trochu (hodně) hudruju, ale prostě to k tomu všemu tak nějak patří.

Ale když se všechno vydaří, lidé se mají rádi a jsou šťastní, tak ty stresové chvíle jsou jen kapkou v moři, kterou překryjí jiné kapky, kapky pohody a lásky.

Zdroje:
Martinina kuchyně
Griddlers.net