Stránky

středa 17. července 2013

Ještě jsem to já

AUTOR: Lisa Genova
ORIGINÁL: Still Alice (Pocket Book, 2007)
PŘEKLAD: Karina Matějů
NAKLADATELSTVÍ: PRÁH
ROK: 2009
POČET STRAN: 243
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:


Anotace:
Strhující příběh profesorky psychologie, která kvůli nevyléčitelné nemoci postupně ztrácí paměť a vzpomínky. Přesto ale zjišťuje, že jí každý nový den přináší nečekané naplnění i lásku.

V knize sledujeme s napětím i dojetím život s časnou formou Alzheimerovy choroby. Alicin příběh je hrozný i krásný zároveň, bývá pro svou přesvědčivost srovnáván s knihou Beautiful Mind (česky vyšlo pod názvem Čistá duše) nebo Ordinary People (Obyčejní lidé).

Něco málo o ději
Alice Howlandová je vynikajcí profesorka hardvardské univerzity, která během dvaceti pěti let nasbírala nespočet informací a byla uznávaná po celém světě, jezdila na velké množství přednášek a účastnila se všech konferencí, které se týkaly kognitivní psychologie (pozn. teorie zaměřená na zpracování informací, získávání obecných poznatků a procesů chápání). Má tři dospělé děti a milujícího manžela, který také pracuje na Harvardu jako vědec.

V padesáti letech však byla Alici diagnostikována časná forma Alzheimerovy choroby. I přesto, že je to časná forma, nemoc rychle postupuje a Alice najednou musí přehodnotit svůj život, svůj vztah s manželem a urovnat spory se svými dětmi a musí najít své místo v tomhle světě.

Hodnocení
Tuhle knihu bych si sama k přečtení nevybrala, protože neznám nikoho, kdo by trpěl touto zákeřnou nemocí. Nakonec jsem se rozhodla, že si ji přečtu, abych si udělala přibližnou představu o životě nemocných lidí a o tom, jak se s tím vypořádají i jejich nejbližší. A po přečtení jsem musela přehodnotit některé věci ve svém životě.

Alice je uznávaná padesátiletá profesorka na Harvardu, která vyučuje a přednáší kognitivní psychologii. Netuší, že za pár měsíců pozná tuto teorii na vlastní kůži, kdy všechny funkce bude postupně ztrácet. Nejdříve se Alici zhoršila paměť, vypadávaly jí slova. Než se jí podařilo vyslovit větu, tak na ni zapomněla. Zapomínala, kde nechala knihy, blackberry, přidala se ztráta orientace a nastoupily halucinace a nakonec přestala poznávat svou rodinu.

Alice byla nešťastná a zmatená, ale postupem času, kdy její mozkové buňky odumíraly, začala žít přítomným okamžikem.

Její manžel John ji hodně zpočátku podporoval, ale tak trochu mě svým konečným rozhodnutím velmi zklamal. Zato Aliciny děti mě překvapily svou láskou a touhou Alici pomoci i za cenu toho, že obětují svoje vlastní pohodlí. 

I přesto, že Alicina nemoc postupuje rychle, rozhodla se, že založí svépomocnou skupinu s lidmi, kteří stejně jako ona předčasně onemocněli Alzheimerovou chorobou. Má můj velký obdiv, že tohle zvládla. Je jasné, že za pár měsíců už nebude schopná skupinu vést, ale žije teď a v tuto chvíli a na budoucnost zatím nemyslí.

Možná by se mohlo zdát, že jsem o příběhu prozradila hodně. Ale autorka v knize ukázala neúprosnost Alzheimerovy choroby a vykreslila zde to, jak nenávratně ničí lidské vzpomínky. 
"S Alzheimerem se nedá smlouvat. Nemůžu mu výměnou za jména svých dětí nabídnout jména amerických prezidentů. Nemůžu mu dát hlavní města všech amerických států a nechat si vzpomínky na manžela."
Při čtení jsem měla svíravý pocit z toho, jak je tato nemoc zákeřná a jsem ráda, že jsem mohla prostřednictvím této knihy nahlédnout do mysli nemocného člověka. Je to dojemný a přesto až děsivý příběh, který ve vás po přečtení ještě dlouho zůstane.

O autorce
Lisa Genova získala doktorát z neurověd na Harvardově univerzitě a píše články pro internetový portál americké alzheimerovské společnosti. Žije s rodinou v americkém státě Massachusetts. Kniha Ještě jsem to já získala několik literárních cen. Je autorkou dalších knih, které ovšem v češtině nevyšly: Left Neglected a Love Anthony. Obě knihy se zaměřují na závažné onemocnění (ADD a autismus)

Obálky
Vybrat nejzajímavější obálky z celého světa byl velký problém, protože všechny jsou nádherné.

      
                                                                   anglické obálky

  
finská                              polská

Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství Práh.

2 komentáře:

  1. Už jsem jednu knihu s Alzheimerem četla, ale to byla spíš slaďárna za účelem nás dojmout (Nicholas Sparks, jak jinak). Ale co, dojala, pobrečela jsem si, nestydím se za to.

    Mám takovýhle knihy ráda - kde jde i o jiný lidský emoce než jen lásku :) Pěkná recenze, určitě si knihu přečtu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, jsem ráda za tvůj komentář. A určitě si ji přečti, je to taky takové dojemné, až mrazivé. Člověk si při tom představuje, co by bylo, kdyby měla Alzheimera taky. A každá maličkost, kterou zapomenu, mě docela vyděsí

      Vymazat