Stránky

čtvrtek 28. února 2013

Knižní úlovky, únor 2013

Tento měsíc jsem se naprosto zbláznila. Nakoupila jsem si tolik knížek, že nevím, kterou mám číst první, když navíc ještě chodím do knihovny. Včera jsem nakonec podlehla výprodeji v Buxu, kterému jsem odolávala. Tak doufám, že knihy přijdou ještě tento týden. A tady jsou úlovky, které jsem koupila převážně v Brně v Levných knihách. Jsem zvědavá, kdy je všechny přečtu, když doma mi leží dalších sedmnáct knih, které se sešly v průběhu několika let.

Tim Cockey a detektivní triptych s Hitchcockem Sewellem: Vražda prvního stupně, Nůž v zádech a Červený pohřebák

Závěrečný díl trilogie od J. M. Coetzeeho: Zrání. Dost uvažuji o tom, že si přečtu i první dva díly.

Fantasy kniha od K. J. Bishopové - Vryté město


Druhá únorová návštěva Brna mě opět vedla do Levných knih a tentokrát jsem neodolala a koupila si naprosto úžasnou knížku od Mary Barryové.



A k tomu jsem si přibalila útlou knížeku od Ireny Obermannové Láska jako Řím



A nakonec opět kuchařka, tentokrát Skleničková kuchařka: Moučníky a sladkosti


V kroměřížském antikvariátu jsem koupila knížku od Jefferyho Deavera Iluze.

 A aby toho nebylo málo, tak mi na konci měsíce přišel MŮJ PRVNÍ RECENZNÍ VÝTISK A JÁ  JSEM NA TO PATŘIČNĚ HRDÁ! Jedná se o Paladinovo proroctví od Marka Frosta.



středa 27. února 2013

Z knihovny # 3

Tentokrát návštěva knihovny byla (skoro) ve znamení českých detektivek.

První detektivka je útlá knížečka od mladé spisovatelky Veroniky Černucké - Půlnoční rekviem

Druhá detektivka je od Nadi Horákové - Kletba markomanské královny

A nakonec sci-fi od Amy Kathleen Ryanové - Mlhovina

pátek 22. února 2013

Půlnoční rekviem

AUTOR: Veronika Černucká
NAKLADATELSTVÍ: MOBA
ROK: 2012
POČET STRAN: 94
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:






Anotace od vydavatele:
Mladá žena bez jména a se ztrátou paměti. Říká si Kamila a pátrá po své totožnosti. Je tajná agentka, bankovní lupička nebo nájemný zabiják? Najde vraha, který ji pohřbil v zamrzlém jezeře? A co když není jediný, kdo si přeje její smrt?

Kdo by to byl řekl, že taková útlá knížečka chytne a pustí vás až na konci příběhu? Když jsem ji poprvé zahlédla, nevěděla jsem, o čem vlastně je, protože na obálce chyběla anotace. A podle přebalu, no, asi bych si ji dobrovolně nevybrala.

Příběh začíná téměř dokonanou vraždou mladé ženy. Ta se naštěstí zachraňuje a nahá a zimou prokřehlá zvoní u rodiny Hudečkových. Nepamatuje si, jak se jmenuje, čím byla. Vybavuje si jen svoji vraždu.

Bude si říkat Kamila, ale netuší, jestli je to její jméno. Záleží na ní, jestli zjistí o sobě pravdu a co pro to musí udělat.

Děj je svižný, rychlý, zápletka není složitá a závěr je opravdu překvapivý. Nikdy by mě nenapadlo, že Kamila je.... Dál neprozradím, to už záleží na čtenáři.

Jediné, co mi vadilo, byla ryze česká jména. Ale to není autorčina chyba, ale má, protože knihy od českých spisovatelů jsem v poslední době zanedbávala, a nějak jsem si na ně nemohla zvyknout.

neděle 17. února 2013

Zrání

AUTOR: John Maxwell Coetzee
ORIGINÁL: Summertime (2009, Harvill Secker - Random House, Londýn)
PŘEKLAD: Blanka Petáková
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2010
POČET STRAN: 245
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace:
Tento román uzavírá Coetzeeho třídílnou fiktivní autobiografii, a navazuje tak na knihy Chlapectví a Mládí.
Svorníkem příběhu je mladý Angličan Vincent, který připravuje knihu o již zemřelém autorovi Johnu Maxwellu Coetzeem a schází se kvůli ní s pěticí lidí, jejichž životy se nějakým způsobem protnuly s životem tohoto spisovatele a z nichž každý z nich ho vidí jinýma očima.
Pandán k těmto vzpomínkám tvoří Coetzeeho poznámky k chystané autobiografii, kterou ovšem nikdy nenapsal. Zrání je silná próza, již Coetzee prokládá drsným sebezničujícím humorem; a také něžná, jímavá knížka o podobách lásky a o vztahu zralého muže k otci.

Něco málo o ději
Kniha vypráví příběh třicetiletého spisovatele Johna Coetzeeho z pohledu pětice lidí, kteří prošli jeho životem a zanechali v něm určitou stopu. 

Vincent, mladý spisovatel, který chce napsat Coetzeeho životopis, se s ním nikdy nesetkal, ale má jeho zápisky, které původně měly být základem ke Coetzeeově autobiografii. Coetzee ji však nikdy nenapsal.

Tyto zápisky Vincent poslal Julii (jeho milence), Margot (jeho sestřenici), Adrianě (matce, jejíž dceru učil), Martinovi (kolegovi) a Sophii (také jeho kolegyni a milence v jednom).

Každý z této pětice má na Johna svoje vzpomínky, ale nejsou to moc dobré vzpomínky a John z nich nevychází v moc dobrém světle. Je popisován jako nudný, nepříliš atraktivní muž, který nikdy neotevře své srdce. Přesto je v něm hodně talentu a dojímavé lásky ke svému otci, se kterým žije.

Hodnocení
Jak již anotace napověděla, jedná se o závěrečnou knihu třídílné série. Ačkoliv jsem nečetla předchozí díly, jsem si jistá, že si je přečtu. 

I přesto, že ho někteří dost silně odsoudili, získal si moje sympatie. 

Ke konci knihy mě děj přestal bavit, zvlášť ten poslední rozhovor. Je plný politiky a vysvětlování, proč byla situace taková a jaký měl Coetzee k politice vztah.

Knihu nemůžete číst jen tak, musíte o ní přemýšlet od začátku do konce. Není to jenom příběh o Johnovi a jeho světě, ale je zde také popsána těžká historie Jihoafrické republiky v sedmdesátých letech dvacátého století a vztah barevných a bělochů v jedné zemi, který nebyl zrovna jednoduchý.

O autorovi
Coetzee je běloch, Afrikánec s holandskými a německými kořeny. Vystudoval matematiku a angličtinu. Pracoval ve Velké Británii jako programátor, studia zakončil na texaské univerzitě (University of Texas at Austin) disertací o díle Samuela Becketta. Stále působí jako učitel anglické literatury. Ve svém díle kritizuje krátkozrakou politiku apartheidu ve své zemi, ale vyhýbá se jednoduchým soudům i řešením. Jeho styl je jednoduchý, přímočarý, důraz v jeho románech je kladen na atmosféru odcizení, nepochopení, ze které paradoxně jeho hrdinové čerpají pocit jistoty. Coetzee přiznává vliv existencialismu (Kafka, Beckett) na své psaní.
Zdroj: databáze knih, fotografie: Nobelprize.org



Obálky
Nejvíce na mě působí anglické obálky, tak nějak mi k příběhu pasují.
    
                                     anglické obálky


      
chorvatská                     finská                           rumunská                       slovinská

neděle 10. února 2013

Rajská zahrada

AUTOR: Katie Ffordeová
ORIGINÁL: Paradies Fields (2003, Century - Random House, Londýn)
PŘEKLAD: Martina Čermáková
NAKLADATELSTVÍ: Olympia
ROK: 2007
POČET STRAN: 296
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ:




Anotace od vydavatele:
Ženský román s typickou zápletkou. O Nel, cudně žijící vdovu, jejíž život se od manželovy smrti točí v podstatě jen kolem tří odrůstajících dětí, domu plného psů a koček a práce v komunitě, kde organizuje farmářské trhy a snaží se pomáhat nemocným dětem, která trpí pocitem, že má celulitidu a nadváhu a marně se snaží s ní bojovat, se uchází veskrze atraktivní a hmotně zajištěný právník Jake. Evidentně o ni stojí, ona se však citu, jenž se rodí i v ní, dlouho tvrdošíjně brání. Oboustranná náklonnost přerůstá v boj o důvěru, z nějž nakonec Jake vychází jako vítěz a rytířský hrdina, jehož dobývání Nel po nekonečných peripetiích ráda podlehne.

Nel Innesové je něco málo přes čtyřicet, už deset let je vdovou, miluje mátový čaj a má oficiálního "přítele" Simona. Dalo by se říct, že je to pravdu jen přítel, než milenec. Ale když se na scéně objeví šarmantní Jake, je po cudnosti a Nel se zamiluje, i když si to nechce přiznat.

Začátek příběhu zněl slibně romanticky, když Nel pod jmelím, které prodávala, políbil neznámý muž. Ale už po pár stránkách mi došlo, že to nebude tak, jak jsem si představovala.

Zjistila jsem totiž, že Nel není jen cudná, ale i hloupá - chová se jako puberťačka. Neustále řeší, že má celulitidu na zadku a na stehnech a že se kvůli tomu obává svléct před mužem a taky že má trochu nadváhu. (Vždyť, když ji někdo miluje, tak mu přece nevadí, že má nějaké kilo navíc a že není dokonalá.) I přesto, že ji dcera Fleur i světácká přítelkyně Viv neustále přesvědčují, že je velmi pohledná žena, tak jim nevěří a pořád na sobě hledá chyby. Je nesebevědomá a na tuto stranu mě jí bylo hrozně líto.

Ale na druhou stranu si získala moje sympatie tím, jak bojovala o záchranu dětského hospice a jak organizovala farmářské trhy. Měla tolik práce, že jí na osobní život moc času nezbylo.

Knihu bych zařadila mezi oddechovky, nehledejte tady nějaká životní moudra, která by se vám zapsala do paměti. Tenhle žánr jsem četla v době puberty, kdy jsem i já měla pocit, že se nikomu nelíbím, takže mi tyto hrdinky byly velice blízké. 

úterý 5. února 2013

Lovkyně informací

AUTOR: Taylor Stevensová
ORIGINÁL: The Informationist, (2011, Crown Publishers - Random House, New York)
PŘEKLAD: Irena Steinerová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2012
POČET STRAN: 320
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ:



Anotace od vydavatele:
Vanessa Michael Munroeová má mimořádný talent pro jazyky (ovládá jich dvaadvacet) a za sebou tvrdý výcvik v zacházení s nožem. Obstarává informace, většinou v zemích třetího světa, pro firmy, vlády i jednotlivce. I proto, že se narodila v Kamerunu (manželům-misionářům), kývne na zakázku naftaře Richarda Burbanka, jehož adoptivní dcera Emily se nevrátila ze safari v Namibii. V doprovodu rodinného přítele Milese Bradforda se Vanessa s falešným pasem vydává do Afriky, tam ji však dostihne jak pravda o Emilyině osudu, tak její vlastní minulost… a Vanesse nakonec nezbude nic než pomsta.

Když jsem si pročítala různé komentáře a recenze k této knize, rozhodla jsem se knihu vyhledat a přečíst si ji. Anotace mě bohužel moc nenalákala, ale řekla jsem si, že to zkusím. A s klidem můžu říct, že mě kniha nezklamala.

Děj se odehrával především v Rovníkové Guineji, i přestože tam bylo popisu africké přírody málo, dokázala jsem si představit onu neproniknutelnou džungli.

Hlavní představitelkou knihy je Vanessa Michael Munroeová, která má africké kořeny, kde se narodila rodičům misionářům. Michael má nepředstavitelnou znalost jazyků, domluví se až dvaceti dvěma jazyky i různými nářečími. A tato znalost jí pomáhá získávat informace pro různé firmy. 

Michael je tvrdá žena, rázná, myslí jí to rychle a skvěle. Ale na druhou stranu je zevnitř i žena s city, ženskostí a přirozenou touhou po lásce.

Jejími protějšky jsou dva muži. Miles Bradford je nechtěným společníkem na misi, kdy hledají ztracenou Emily, dceru bohatého miliardáře Richarda Burbanka. Miles patří k nejlepším mužům, které Michael mohla ke spolupráci získat. Přesto mu nedůvěřuje.

Druhým mužem je Francisco Beyard, přítel z jejího mládí, kterého nedobrovolně musela opustit. Je vynikající stratég a s Michael tvoří dokonalý pár jak v práci, tak i v soukromí.

Příběh je rychlý, dynamický, jasně srozumitelný. Nechybí v něm ani romanika, ale z velké části je to dobrodružný thriller. Četl se velice dobře, ke konci jsem už jenom přeskakovala slova jenom proto, abych věděla, jak to skončí. V této knize se mi po dlouhé době stalo, že jsem nezačala listovat na závěr knihy, abych věděla, jak děj dopadne.

Trochu mi přece jenom vadilo, že se trojice neustále přemisťovala do různých měst, vesnic a míst a já se v tom množství zeměpisných názvů trochu ztratila, ale není to žádný handicap. Pomohlo mi si vyhledat na internetu mapu a pak sledovat jejich pohyb, což bylo velice zajímavé.

Knihu určitě doporučím každému, kdo má rád dobrodružství a akci, protože tohle se vám určitě bude líbit.