Stránky

čtvrtek 22. prosince 2016

Týden blázna

AUTOR: Jaroslava Černá
NAKLADATELSTVÍ: Alpress
ROK: 2016
POČET STRAN: 288
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:




Anotace
Nočním městem bloudí zanedbaný osamělý muž. Vyhýbá se lidem a sám neví, kdo vlastně je. Jedné noci zachrání dva lidi, ošetří je a najednou si uvědomí, že byl velmi úspěšný lékař a že měl rodinu. Jak skládá střípky mozaiky svého života, dojde mu, jak krutý kdysi byl a jak ublížil manželce i dětem. Pomocí nových přátel musí projít minulostí, aby mohl začít znovu. 

Hodnocení
S knihami Jaroslavy Černé jsem se zatím ještě nesetkala a to jich napsala na dvacet titulů. Autorka píše převážně historické romány, které nevyhledávám. Když jsem si však přečetla anotaci u této knihy, bylo mi jasné, že ji musím mít a věděla jsem, že se mi kniha bude líbit. A taky že ano.

Kniha poprvé vyšla v roce 2008 a děj je situován do ještě starší doby, konkrétně do roku 1998. Na začátku příběhu se seznamujeme s paní Miluškou. Je vdova a bydlí sama v domku se zahradou. Každé ráno z okna mává Frantovi, podivínovi, který bydlí v její kůlně. Nikdo neví, kdo Franta je. Nemluví, přes den nevychází, ale v noci obchází Hradec. Je to takový neškodný blázen, který sice působí hrozivě díky své mohutnosti a bílým vlasům a vousům, ale nikdy nikomu neublížil. Jednoho dne se však všechno změní. Franta se na pravidelné trase stane svědkem dopravní nehody. Jeho paměť, ze které před osmi lety vymazal všechny vzpomínky, se probudila a on si uvědomí, že lidem v autě musí pomoct. Během několika málo chvil si vzpomene, že byl lékař chirurg i to, jak se jmenoval. Zanedlouho se mu budou vzpomínky vracet jedna za druhou a ani jedna vzpomínka se mu nebude líbit.

To je jen nástin krásného příběhu. Je zde mnoho dalších příběhů, které vás chytnou za srdce. Především je to příběh Marka (ano, tak se Franta ve skutečnosti jmenuje), muže, který má dvě osobnosti. Tu první, která se objevuje v současnosti a čtenář ji bude mít rád, a druhou, která se odehrává v minulosti a kterou čtenář mít rád nebude.

Marek má však kolem sebe nové přátele, kteří mu nezištně pomůžou. Jejich pomoc bude Marek opravdu potřebovat, protože dozvědět se, že v minulosti ublížil mnoha lidem nejen fyzicky, ale i psychicky, je na pováženou. Autorka zde skvěle popsala zlého hrdinu, kterého každý nesnáší a přeje mu jen to nejhorší. Na druhé straně si však hrdina uvědomuje, že byl zlý. Jen se k tomu musí dopracovat. I když zrovna v tomto případě to byl velmi nešťastný případ.

Kniha pro mě byla obrovským překvapením, které mě dostalo. Při čtení Markových vzpomínek jsem ani nedýchala. Ač je to nelogické, knihu jsem odkládala, protože jsem věděla, že se blíží konec knihy a já se tak dozvím poslední dílek skládanky v Markově životě. 

Součástí příběhu je také doušek duchovna a ezoteriky. Upřímně, na vyšší moc, anděly a podobné nevěřím. Tady však ezoterika byla podána s mírou a rozumem a já tomu všemu uvěřila. Například to, že tělo je jen schránka a vše ostatní je schováno v duši. 

Kniha se mi líbila. Měla jsem ji přečtenou za dva dny a to se v poslední době stává málokdy. Byla neuvěřitelně čtivá a svižná a já knihu můžu s klidným svědomím opravdu doporučit dál úplně všem.

O autorce
Jaroslava Černá z Teplic nad Bečvou vykládá karty, dělá okultní praktiky reiki a i-ťing, astropsychologii, různé druhy masáží, a pomáhá tím lidem. Tajemnými věcmi mezi nebem a zemí se zabývá celý život. Mystika se také objevuje v románech, které píše.

Napsáno pro Alpress.
Knihu můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství.

sobota 17. prosince 2016

Pařížský polibek

AUTOR: Maggie Ritchie
ORIGINÁL: Paris Kiss (Saraband, Glasgow, 2015)
PŘEKLAD: Blanka H. Petáková
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2016
POČET STRAN: 294
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Bohémská Paříž konce 19. století… Jessie, toužící stát se sochařkou, dostala příležitost učit se od samotného Augusta Rodina! Otevřel se jí tím nový, podivný i vzrušující svět, a především neuvěřitelná příležitost, v té době naprosto nevídaná. Záhy poznala novou přítelkyni Camille Claudellovou, která s ní studuje v mistrově ateliéru. Spolu se vášnivě vrhly do zkoumání pařížského polosvěta. Průvodci jim byli nekonvenční umělci jako Toulouse-Lautrec, malířka a modelka Suzanne Valadon, lesbická malířka Rosa Bonheurová či Camillin bratr, básník a dramatik Paul Claudel.

Hodnocení
Ach, sladká Paříž devatenáctého století! Šansony, harmoniky, pouliční malíři a zpěváci, dámy v dlouhých nabíraných šatech a v krásných kloboucích. Slyšíte také zvonivé koňské podkovy, které klapou po pařížské dlažbě?

V tomto ráji se ocitla mladá anglická dáma Jessie. Přijela do Paříže, aby se stala žačkou samotného mistra Augusta Rodina. Jessie miluje hlínu, chce být dobrou sochařkou, ale v rodné Anglii by neměla šanci na úspěch. Ubytovala se v rodině Claudelových, jejichž dcera Camille má stejný sochařský sen jako Jessie - být slavná.

Jessie, dříve svázána anglickými konvencemi, si nyní užívá život v Paříži plnými doušky, především díky živočišné Camille a velice charismatickému Georgesovi. Jessie získává v Paříži nejen nové zkušenosti v Rodinově ateliéru, ale také nová přátelství a možná i lásku...

Román, který se mi dostal do rukou, byl velice čtivý. Je dalším kouskem z edice beletrizovaných životopisů, tentokrát o slovutném Rodinovi a jeho milence Camille Claudelové. Všechny informace, které se čtenář dozvídá, pochází z úst Jessie. Jejíma očima čtenář sleduje, jak se vyvíjí tajný vztah Camille a Rodina, čtenář sleduje, jak Georges dobývá Jessie. Jessiiny rozpolcené pocity jsou roznícené nejen vášní k Georgesovi a žárlivostí ke Camille, ale také láskou k Williamovi, kterého zanechala v Anglii. Čtenář může sledovat intriky, vášně a nakonec i zradu, změny v Camillině chování vůči Jessie i k Rodinovi.

Kniha má dvě časové roviny. Ta první se odehrává v letech 1884 - 1887, ta druhá v roce 1929. První část je příběh, který Jessie prožila v Paříži a  druhá část je příběh setkání Jessie s Camille po více než čtyřiceti letech.

Věty v příběhu jsou čas od času protkány francouzskými slovíčky, bylo to takové milé zpestření. Informace, které jsem získala o Augustu Rodinovi a jeho životě, byly pro mě nové. O Rodinovi jsem sice věděla, že je sochař, ale netušila jsem, kdo byla jeho múza a jaký měl život. Tady se vše dozvíte.

Po přečtení knihy jsem se na internetu dívala na některé sochy Rodina a můžu říct, že je to velmi silný zážitek. Všechny sochy jsou opravdu realisticky a detailně zpracované. Samozřejmě je mnohem působivější, když sochy vidíte ve skutečnosti. Kdysi dávno předávno jsem Rodinovy sochy viděla, ale nic mi neříkaly. Myslím si ale, že kdybych je viděla znovu, vnímala bych je jinak, protože některé z nich, možná všechny, vypovídají svůj vlastní příběh.

Stejně tak i kniha, která je opravdu velmi dobře napsána - je zde nejen příběh o milostném vztahu Camille a Rodina, ale i o životě v Paříži na konci devatenáctého století, o tom, že ženy to neměly jednoduché, o tom, že některá přátelství trvají celý život a některá mají život jepičí. Knihu můžu doporučit všem, kteří mají rádi životopisné romány o lásce, snech i slávě.

Obálky
Při brouzdání na internetu jsem našla jen tuto krásnou obálku.


O autorce
Maggie Ritchie pracuje jako novinářka a se svou rodinou žije ve Skotsku. S vyznamenáním ukončila studium kreativního psaní na Glasgowské univerzitě. Během své kariéry psala pro celou řadu významných listů, jako jsou Daily Mail, Guardian, Times, Sunday Times, Herald nebo Record. Za román Pařížský polibek získala cenu literární agentury Curtise Browna a její kniha byla zařazena do užšího výběru do soutěže o cenu Sceptre Prize pro začínající autory a do soutěže Mslexia Novel Competition. Inspiraci pro tento svůj nejnovější román nalezla v Paříži, kde byla na svatební cestě a kde se také poprvé setkala s dílem geniálního sochaře Augusta Rodina.

Napsáno pro Metaforu
Knihu můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství.

středa 7. prosince 2016

Sám v muzeu

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Hza Bažant
NAKLADATELSTVÍ: Edice ČT
ROK: 2016
POČET STRAN: 80
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:



Anotace
Muzeum je úžasné místo, které skrývá víc, než se zdá, a není v něm žádná nuda! Když pan vrátný zavře muzeum a vydá se na obhlídku, potkává nejen prostořekou uklízečku Blaženku, ale i nečekané návštěvníky. Jsou to historické osobnosti spojené s některým vystaveným exponátem, jehož napínavý příběh nám vylíčí.

Hodnocení
Komiks Sám v muzeu vznikl na základě scénáře stejnojmenného televizního cyklu pro děti a mládež. Autorka v krátkosti převyprávěla devět příběhů. Všechny příběhy se odehrávají v různých muzeích. Hlavními postavami je vrátný a uklízečka Blaženka, kteří ve všech příbězích vystupují jako vypravěči. Blaženka působí trochu hloupě a zřejmě moc povědomí o historii nemá, zato vrátný si ve znalostech historie libuje a z příběhů je znát, že má staré časy moc rád.

Každý příběh vypráví o různých artefaktech či lidech, kteří se zasloužili o různé objevy. Čtenář se tak může dozvědět informace o Janu Ámosi Komenském, o Janu Barrandovi či Emilu Holubovi.

Knihu ilustroval Hza Bažant. I když je to poněkud zvláštní jméno, ve skutečnosti se pán jmenuje Jan. Jeho ilustrace doprovází i televizní cyklus.

Sám v muzeu není až tak úplně komiks, jak by se mohlo zdát. Má sice komiksový charakter, ale spíše slouží jako zdroj informací. Kniha je ideální pro žáky druhého stupně do hodin dějepisu.

Kniha je poutavá, moc se mi čtení líbilo, navíc jsem se dozvěděla nové informace, o kterých jsem neměla tušení.

Několikrát jsem zmínila, že kniha vznikla na základě televizního scénáře. Jeho průvodci jsou opět pan vrátný (Oldřich Vízner) a uklízečka Blaženka (Anna Polívková). Spolu s nimi vystupují postavy, které se k příběhu vážou. Stejně jako v knize, tak i tady vrátný působí seriozně a Blaženka rozlítaně a zbrkle. Spojení obou průvodců je však velmi zajímavé. Na několik dílů jsem se podívala, abych mohla mít srovnání a můžu říct, že televizní pořad je pro mě hodně líbivý.

Knížku zatím odkládám na poličku do dětského pokoje, kde bude čekat na svou příležitost. Ta přijde brzy...

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

čtvrtek 1. prosince 2016

Kreativní omalovánkové techniky

AUTOR: Lauren Farnsworth
ILUSTRACE: kolektiv autorek
NAKLADATELSTVÍ: Grada
ROK: 2016
POČET STRAN: 128
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:



Anotace
Oblíbili jsme si omalovánky pro dospělé? Relaxujete u vybarvování? Pak přesně pro vás máme zajímavou knihu. Jsou to nejen omalovánky, hlavně zde najdete zajímavé náměty na to, jakými různými způsoby lze vymalovávat a udělat své obrázky zajímavější.

Hodnocení
V nakladatelství Grada vyšlo již mnoho omalovánek - od klasických až po spojovačky. Tento titul je trochu jiný. Jedná se o techniku, jak omalovánky vykreslovat. Zdá se vám to zbytečné? Mně ani ne, protože omalovánky vykresluji již nějaký ten měsíc a mám pocit, že jsem ve stylu lehce stagnovala a nikam se neposouvám dál.

Na začátku této knihy najdete potřeby, které se k vykreslování používají - akvarelové pastelky, fixy či linery. Nejsou tady uvedeny všechna média, např. pastely či barvy. Kreslících potřeb je mnohem víc a vypisovat všechny by zabralo dalších několik stránek. 

Co mě hodně potěšilo je tzv. barevnice. Stále s tímto barevným kruhem bojuji a možná kvůli tomu, že jsem nevěděla, jak barevný kruh funguje, se vyhýbám mandalám. Tady je však velice příjemně ukázáno, jak se barvy dělí a jaký mají mezi s sebou vztah.

Další část knihy se už věnuje samotným úkolům - jaký obrázek vznikne, když zkombinujeme červenou a oranžovou nebo modrou a fialovou? A co teplé a studené barvy? Po zvládnutí kombinování barev se seznámíte s technikami vykreslování - šrafování, tečkování či využití vykreslování formou kytiček, vln atd. A to není všechno. Jsou zde i vzory, které používají některé národy, např.  Aztékové, Indové, či vzory ze Skandinávie nebo Orientu.

K procvičení jsou přiloženy obrázky, které ilustrovaly zkušené kreslířky. některé vydaly i knihy (vydány i v češtině), Jsou zde ilustrace různých typů - zvířata, rostliny i geometrické obrazce, každý si může vybrat.

Kniha je ve formátu paperbacku, obrázky jsou oboustranné a jsou ohraničeny černým rámečkem. Papír je středně silný, snese i fixy a barvy. Na barvy ovšem pozor - přemokření papíru způsobuje propití barvy na druhou stranu.

S omalovánkami jsem spokojená, rozhodně mě některé techniky inspirovaly a určitě je využiji dále.

Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví nakladatelství
Děkuji knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.

 

sobota 26. listopadu 2016

Vysmátá koza

AUTOR: Ivana Vostřáková
NAKLADATELSTVÍ: I+D Design
ROK: 2015
POČET STRAN: 304
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:




Anotace
Krásná a úspěšná modelka se probere uprostřed noci na zamčeném hřbitově. Nejprve se domnívá, že jde o skrytou kameru nebo hloupý vtip, ale postupně jí dochází, že všechno bude asi jinak. Coby neviditelný přízrak se stane nedobrovolným svědkem vraždy generálního ředitele nadnárodní korporace. Muž je v šoku z toho, že ho zákeřně zavraždila jeho krásná mladá manželka, které naprosto důvěřoval, a proto jako duch zůstane na zemi, aby jí překazil další plány. Společně s přízrakem modelky se vypraví na svůj vlastní pohřeb. Když zde modelka spatří jeho syna Radima z prvního manželství, okamžitě se do něj osudově zamiluje.

Hodnocení
Máte rádi duchařinu, u které se nemusíte bát? Pokud vaše odpověď zní ano, Vysmátá koza je úplně ideální kniha pro vás. Nebudu se zde moc šířit o ději, ten je šikovně popsán v anotaci.

Celý příběh se většinou odehrává na hřbitově. Seznamujeme se s blondýnkou Laurou (ve dne koza, v noci se mění do své původní podoby), panem generálním (ve dne je dlouhou krajtou, v noci je opět sám sebou), jeho synem Radimem, paní Mrkvičkovou a hrobníkem panem Kebulkou. A dalšími postavami, které do děje více či méně zasáhnou. Ač je hlavní postavou Laura, moc mi sympatická nepřišla. Pořád jenom brečela a fňukala, stále vzpomínala na dobu modelingu a jako koza neustále žárlila na Radima a jeho případné lásky. Kdo mi však přišel jako sympaťák, byl pan Kebulka, hrobník. Nejdříve pracoval jako nemocniční zřízenec, ale poté, co nečekaně zemřel pacient, byl propuštěn. Jeho nové působiště bylo na hřbitově.

Příběh je sestaven z drobných příhod. Jsou psány lehce s nadsázkou, neberte je proto až tak vážně. Ovšem některé příhody jsou dojemné. Hlavním tématem je láska, to bezesporu, protože každý má právo na lásku, která někdy přetrvává věky věků.

Kniha obdržela v roce 2016 cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu vydanou v roce 2015. Upřímně řečeno, moc mi vtipná nepřišla a ani jsem se u ní nesmála nahlas. Ale to je samozřejmě věc názoru - někomu se kniha bude zdát opravdu humorná a více ji ocení než já, která humorné knihy moc nečtu, ale nebráním se jim.

Pro tuto knihu nejsem příliš vhodná cílová skupina. Přesto se mi kniha docela líbila - kniha se četla dobře a překvapivě rychle i přesto, že má menší písmena. (Nejsem sice už malé dítě, které preferuje větší písmena a krátké řádky, ale pří výběru knih i tato drobnost hraje svoji roli). Co jsem však ocenila, byl závěr knihy, který jsem nečekala a který mě mile překvapil.

O autorce
Svou knižní prvotinu vydala Ivana Vostřáková v roce 2009 pod názvem Strašidla z Nerudovky – vtipné strašidelné příběhy pro malé i velké čtenáře. Spojení humoru s duchařskou tématikou doprovází spisovatelku tedy i nadále. Ač původním povoláním inženýrka ekonomie, musela ze dne na den převrátit svůj dosavadní život naruby a starat se téměř deset let o svou maminku, která po těžkém ataku mrtvice zůstala ležící, v podstatě nehybná a zcela odkázaná na její pomoc. Ani v této situaci neztratila svůj pověstný smysl pro humor, čehož je důkazem i její druhá kniha – Vysmátá koza aneb Přízrak krásné modelky. Tato kniha obdržela od Obce spisovatelů Cenu Miloslava Švandrlíka pro nejlepší humoristickou knihu vydanou v roce 2015. Zdroj: Databáze knih

Děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku.

sobota 19. listopadu 2016

Nepřátelé a milenci

AUTOR: Simona Ahrnstedt
ORIGINÁL: En enda natt (Forum Bokförlag, Švédsko, 2014)
PŘEKLAD: Irena Lysáčková
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2016
POČET STRAN: 376
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Důvěra je nejcennější komodita…román o pomstě, intrikách ve světě byznysu a zakázané lásce. Nepřátelé a milenci jsou švédský román skvělé autorky s českými kořeny, jenž se dočkal již mnoha překladů. Zahřeje a rozpálí jako oheň z krbu uprostřed chladné švédské zimy.

Hodnocení
Když se řekne severský autor, většině čtenářů se vybaví nějaký drsný thriller se svérázným detektivem. Simona Ahrnstedt však v tomto ohledu čtenáře zklame. Nepřátelé a milenci nejsou thrillerem ani detektivkou, ale výborným společenským románem. Původně jsem knihu ani číst nechtěla, protože příběhy odehrávající se ve finančním prostředí moc nemusím. Bojím se totiž toho, že se do všeho zamotám tak, že nebudu vědět, kdo je kdo a z příběhu nebudu mít nic.

Avšak tento román předčil moje očekávání. Celý příběh se odehrává v elitě bohatých Švédů, kteří nevědí co s penězi, vlastní hodně nemovitostí, několik aut, patří jim ty a ty firmy. Mezi touto švédskou smetánkou žije Natalia De la Grip. Chytrá, inteligentní, cílevědomá mladá žena, která se ničeho jen tak nezalekne, navíc není žádný rozmazlenec, ale je sympatická a milá. Její rodina patří k bohatým na předních místech ve všech žebříčcích. Bohužel zbytek rodiny není jako ona, zvlášť její otec je nepříjemný a zlý člověk, jehož myšlení zůstalo kdesi hluboko o staletí pozadu. 

Rodina De la Grip vlastní obrovský podnik Investum, gigant v celém Švédsku. Na tento podnik si však dělá zálusk rizikový investor David Hammar. Jeho firma má za úkol neprosperující podniky "převzít a restrukturalizovat. Rozsekat a znovu utříbit. Prodat a profitovat na tom. Právě to uměli lépe než téměř kdokoli jiný - vlastnit a zlepšit." David je podobné povahy jako Natalia. Vypracoval se z ničeho a jeho jediným cílem pro tuto chvíli je zničit převzít Investum a dát ho do pořádku. K tomu však potřebuje někoho, kdo do Investa vidí, ale je nestranný. Tou pravou osobou je Natalia...

Zdá se vám, že jsem toho prozradila hodně? Ani zdaleka ne. Vše, co jsem právě popsala jsou takové tři kapitoly z celkových šedesáti šesti kapitol. Rozhodně se u knihy nudit nebudete, protože se vám dostane krásného příběhu o tom, co dokáže láska, moc, nenávist a pomsta.

Kromě tvrdého byznysu se čtenář dočká i luxusních večírků, krásných šatů, alkoholu a dostatku sexu. Právě této poslední jmenované části knihy se autorka věnuje více než hodně a dokáže tak rozpumpovat krev v žilách příznivkyň červené knihovny. A vězte, že popisu vášnivého milování se dočkáte více než dost.

Čtení knihy se mi opravdu zamlouvalo. Po dlouhé době jsem četla knihu, u které jsem nedýchala a na hrdiny jsem myslela všude, kudy jsem chodila. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Dostalo se mi v ní mnohem víc, než jsem čekala.

Knihu můžu doporučit všem čtenářům, kteří mají rádi romantiku a příběhy s tajemstvím. Určitě nebudete zklamáni.

Obálky
No, pátrání po dalších obálkách byla docela perná práce, ale nakonec se mi podařilo jich pár najít. Při hledání jsem přišla na to, že příběh pokračuje! Dokonce dvěma dalšími díly. 
    

O autorce
Simona Ahrnstedt vystudovala psychologii a svůj první román vydala v roce 2010. Její knihy se v krátké době staly velmi populárními především mezi švédskými čtenářkami a vycházejí ve vysokých nákladech nejen ve Švédsku, ale i v zahraničí. V současnosti žije v malém domě poblíž Stockholmu, pracuje jako terapeutka, stará se o své dvě děti a siamské kočky. Její největší vášní je však psaní romantických historických románů.

Napsáno pro Metaforu
Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství

čtvrtek 17. listopadu 2016

Ztracená náušnička

AUTOR:  Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Lenka Vybíralová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2016
POČET STRAN: 63
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace
Co všechno se dělo s náušničkou, když vyklouzla z Natálčina ouška? Jako první ji spatřila straka, a hned si ji odnesla do hnízda. Ale nenechavá stráčata se o blýskavou věc začala prát. A najednou ozdoba padala a padala k zemi… Přečtěte si o neuvěřitelném putování jedné náušničky ve tvaru pomněnky!

Hodnocení
Většina holčiček nosí krásné náušničky. Ale někdy se může stát, že holčička náušničku ztratí a už není k nalezení. To je také náš případ, kdy obě dvě dcery ztratily náušnici a už se nikdy nenašly...Je to škoda, protože ta jedna patřila k rodinnému zlatu - náušnice nosila i dceřina babička, zlato tak patřilo k těm, které se vyrobily ve třicátých letech dvacátého století.

Podobně na tom byla i Natálka. Nosila náušničky, které patřily její prababičce. Náhoda a nepozornost přispěla k tomu, že náušnička z Natálčina ouška spadla na zem. A od této chvíle začala dobrodružná cesta ztracené náušničky.

Příběh jsem měla přečtený během půl hodiny, ale moc se mi líbil. Protože kromě vyprávění o náušničce autorka do knihy zasadila i trochu jiný příběh, příběh Verunky a Jiřího a o šátku, který Verunce uletěl a o rozhodnutí, které jí změní celý život.

Knížka je určená pro malé čtenáře. Text je psaný velkým písmem, mezi řádky je velký prostor a ilustrace na každé stránce. Věty jsou skládány jednoduše, žádná složitá souvětí a těžká slova. Přesně takto má vypadat správné čtení pro prvňáčky.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketěSedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

Napsáno pro Databázi knih

úterý 15. listopadu 2016

Jako v zrcadle, jen v hádance

AUTORJostein Gaarder
ORIGINÁL: I et speil, i en gåte(Aschehoug, 1995, Oslo)
PŘEKLAD: Jarka Vrbová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2014
POČET STRAN: 136
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ:




Anotace
Kniha současného norského autora Josteina Gaardera Jako v zrcadle, jen v hádance je knihou pro přemýšlivé děti; je to napínavé filosofické přemítání plné životní moudrosti napsané formou příběhu, krásného a tajemného zároveň. 

Hodnocení
Kniha Josteina Gaardera mě zaujala díky obálce. Je taková tajuplná až mysteriozní a po přečtení anotace také slibovala zajímavé čtení. Od tohoto autora jsem četla dvě knihy, které se mi hodně zamlouvaly a měla jsem z nich příjemný pocit.

Jako v zrcadle, jen v hádance je pro mě hádankou, u které nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Mám z ní rozpačité dojmy. Na jedné straně se mi líbil příběh, ale na druhé straně se mi špatně četly filozofické pasáže a pasáže o Bohu, u kterých jsem měla tendenci řádky přeskakovat.

Jsou Vánoce a malá Cilka je nemocná, což je nejhorší, co může rodič i dítě zažít. Jenže to není jen tak obyčejná chřipka či nachlazení, ale je to více než vážné - Cilka je jen v posteli, ke stromečku ji přenáší tatínek. A tak je Cilka sama a je jí smutno. Svými slzami nakreslí na okno anděla, který se jí zjeví.

Jmenuje se Ariel a spolu s Cilkou vede nekonečné dialogy o životě. O tom, jaké to je být andělem a člověkem, jaké to je mít pět smyslů.  Mluví spolu o Bohu, o tom, že i když je všemocný, ne vždy se mu vše podaří.

Kapitoly jsou hodně dlouhé, moc popisů tu nenajdete, spíše dialogy mezi Arielem a Cilkou. Text doprovází stínované ilustrace od českého ilustrátora Oldřicha Jelena. Jsou moc krásné, ale trochu smutné.

Kniha je určená pro děti ve věku dvanácti let, můj názor je však trochu jiný. Řekla bych, že jsou pro starší děti, protože si nejsem jistá, jestli bych ve dvanácti letech dokázala přemýšlet o Bohu a o životě podobným stylem, jakým je kniha napsána. 

Obálky
    

O autorovi
Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelkou. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.

pondělí 14. listopadu 2016

Jde sem lesem

AUTOR:  Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Eva Chupíková
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2016
POČET STRAN: 88
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:



Anotace
Toník je obyčejný městský chlapec, který si ze všeho nejraději hraje na tabletu a příroda mu přijde k uzoufání nudná a nebaví ho ani při krátkém výletu: natož, když musí o prázdninách strávit celý měsíc u babičky na vsi. Ale jeden dobrodružný výlet do lesa všechno změní...

Hodnocení
Když jsem před několika lety objevila knihy od Daniely Krolupperové, netušila jsem, že její knihy budu (budeme) mít tolik ráda a budu je cíleně vyhledávat. Ale stalo se a postupně její knihy společně s dětmi čtu. 

Jedna z posledních novinek od této spisovatelky se jmenuje Jde sem lesem. Autorka opět nadpis zrýmovala (stejně jako v předchozích knihách Zákeřné keře, Rybí sliby a Mizící hmyzíci). 

Hlavní postavou je Toník. Toník je městský kluk - ven moc nechodí, raději sedí doma u tabletu a hraje hry a vůbec nechápe, jak to mohli rodiče v dětství bez tabletu vydržet! Vždyť to musela být strašná nuda. O letních prázdninách však tu "nudu" zažil na vlastní kůži - měl strávit celý měsíc u babičky v malé vesničce. Babička chytne v televizi jen pět kanálů, avšak žádný dětský a vůbec nemá internet. Toník se na prázdniny vůbec, ale vůbec netěšil. 

Jednou šli do lesa na borůvky. Babička Toníkovi slíbila upéct borůvkový koláč, ale Toníkovi trhání borůvek vůbec nešlo. Vzteky kopl do bandasky, až se ta troška borůvek vysypala. Ale to neměl dělat, protože lesnímu skřetovi opravdu vadilo, kdy někdo rušil ticho lesa. Toníkovi přichystal do cesty bludný kořen a Toník o něj zakopl. A od té chvíle začalo pro Toníka velké dobrodružství.

Příběhem se to vílami a skřítky jenom hemží. Všechny tyto kouzelné bytosti představují některé léčivé bylinky, děti se tak mohou seznámit se skřítkem z jitrocele či panenkou z levandule. Děti se touto formou naučí poznávat konkrétní bylinky, k čemu se používají či kde rostou. A Toník bude valit oči, jak jsou tyto rostlinky léčivé (dokonce kopřiva, i když tomu Toník nechtěl věřit). Pomalu poznává, že jeho babička je vlastně kouzelnice, když umí z léčivých bylin připravit různé masti, odvary nebo čaje.

Knihu ilustrovala Eva Chupíková. Obrázky jsou moc povedené. Celostránkové ilustrace jsou tajemné a zářivé, což se nám moc líbí. Také se nám líbily i fakta o bylinkách. Byly napsány jednoduše, text doprovází obrázek bylinky a na konci každého příběhu je pro malé čtenáře kvíz, co si o bylince zapamatovali.

Takže za nás knihu doporučujeme. Je zde nejen krásný příběh o hledání cesty k babičce, ale také příběh o léčivé moci a v neposlední řadě také zajímavá pověst o zlém rytíři Bolemilovi a jeho dceři Hátě. Přesně takhle si představuji příběh pro děti jakéhokoliv věku.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketěSedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

neděle 13. listopadu 2016

Zemřeš-li dřív než já

AUTOR: Věra Fojtová
NAKLADATELSTVÍ: Ilsa
ROK: 2010
POČET STRAN: 204
ZDROJ: knihovna



HODNOCENÍ:




Anotace

Román „Zemřeš-li dřív než já“ je poutavým příběhem života Jana Siky. Muže, který na konci svých dnů bilancuje dosavadní život. Prostřednictvím retrospektivních statí je čtenář postupně vtahován do nelehkých, i když zdánlivě všedních, a tím pádem i blízkých, osudů hlavního hrdiny a jeho rodiny. Čtivým a barvitým jazykem psané vyprávění o životě a smrti, lásce a rozumu, přetvářce a pravdě, vztahu rodičů a dětí i dětí a rodičů umožní čtenáři nahlédnout nejen pod pokličku života Jana Siky, ale také sebe sama. 


Hodnocení
Věra Fojtová píše detektivky se sympatickým kapitánem Kubou. Občas však zabrousí i do jiného žánru. Kniha, kterou jsem přečetla, patří do žánru společenských dramat. Je to knížka smutná a tragická a po dočtení jsem měla trochu depresi a splín. 

Příběh je rozdělen do dvou částí. Tu první vypráví Jan Sika. Leží na smrtelné posteli a vzpomíná na své dětství, na život, který nebyl zrovna jednoduchý, na to, jak chtěl být jiný než jeho otec, kterého neznal, na manželství, které se mu moc nevydařilo, na děti, na které měl vysoké nároky.

V druhé části knihy se čtenář dozví osudy Sikovy manželky a jejich dětí. Děti i manželka vzpomínají na to, jaký Jan byl otec a manžel a ne vždy se shodnou. Každá z dcer i syn mají své vlastní problémy, jež se zdají neřešitelné. Postupně vyplouvají na povrch tajemství, která měla zůstat skryta.

Druhá část byla dramatičtější, dialogy velice reálné, žádné přikrášlování situace. Osudy Sikových dětí byly rozdílné - Adam tak trochu měkota, neuměl si prosadit svou, problémy vždy řešil někdo za něj, Hana je svobodná, přesto má komplikované vztahy s muži, a Eva ač vdaná, tak i ona má s mužem problémy. Ač rozdílní, přesto mají společnou jednu věc - všichni toužili po rodičovské lásce, která se jim často nedostávala a jeden žárlil na druhého, že ten měl té lásky více než druhý.

Psychologický román je sondou do všech postav, zpytování jejich svědomí, zda rozhodnutí, která v životě udělali, byla správná. Příběh se nečte snadno a rozhodně na čtení musí být správné naladění.

Ráda bych knihu doporučila dál, nejspíše příznivcům dramat, tragédií a psychologie a také příznivcům českých autorů.

O autorce
Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

čtvrtek 3. listopadu 2016

Harry Potter a Kámen mudrců

AUTOR:  J. K. Rowling
PŘEKLADATEL: Vladimír Medek
ILUSTRÁTOR: Jim Kay
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2015
POČET STRAN: 256
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
Nové vydání příběhů čarodějnického učně Harryho, tentokrát bohatě vypravené ilustracemi Jima Kaye. Až do svých jedenáctých narozenin si o sobě Harry myslel, že je jen obyčejný chlapec. Pak ale dostal soví poštou dopis, kterým byl zván ke studiu na prestižní soukromé Škole čar a kouzel v Bradavicích, a jeho život se rázem proměnil. Leccos se dozvídá o minulosti svých zemřelých rodičů, získá pár dobrých kamarádů, naučí se mistrovsky hrát famfrpál a kvůli Kameni mudrců podstoupí smrtelný souboj se zloduchem Voldemortem... 

Hodnocení
Takže. Harry Potter. Klasika pro všechny nadšence Harryho a světa kouzel. Mně se Harry Potter obloukem vyhýbal. Ne že bych ho neznala, ale už nejsem vhodná věková kategorie k tomu, abych si Harryho přečetla jedním dechem. A nejsem ani až tak velký příznivec čar a kouzel. Přesto přese všechno jsem si Harryho přečetla, a to díky novému ilustrovanému vydání. A jsem za to ráda.

Myslím, že Harryho a všechny okolo něho představovat nemusím. Ale přece jenom mi to nedá, abych se lehce o postavách nezmínila. Harryho si musíte zamilovat, ať chcete nebo ne. Je chytrý, hodný, ale ke vší smůle bydlí u příbuzných, jejichž omezenost se pohybuje někde mezi jídlem a posluhováním rozmazleného Dudleye. Očividně Harryho nemají rádi, jenom ho ve svém rodinném kruhu strpí. Proč? To se Harry záhy dozví, když Dursleovic dům zaplaví spousta a spousta dopisů. Harry se v něm dočte, že je kouzelník a je přijatý do školy v Bradavicích. Tam se seznamuje s dalšími dětmi, které ho budou provázet celý školní rok - Hermiona, Ron, Neville či Malfoy a další. K těm dalším patří nezapomenutelná postava obrovského Hagrida s citlivou duší, moudrý Brumbál, přísná profesorka McGonagallová či tajemný profesor Snape.

První díl je spíše seznamovací než dějový. O Kameni mudrců se čtenář dozvídá až v poslední třetině knihy a cesta za jeho nalezením je opravdu dobrodružná a strašidelná a za mě nejlepší část z celé knihy.

Ilustrované vydání má na svědomí Jim Kay. Jeho ilustrace jsou naprosto skvělé. Některé obrázky jsou přes celou stránku, někde je jen malý medailonek. Ocenila jsem, že se ilustrátor nedržel až moc filmových postav a že knižní postavy jsou jen jeho fantazií. Z ilustrací mám moc příjemný pocit.

Harry Potter byl zfilmován a od roku 2001 byl vysílán tolikrát, že ho někteří příznivci znají nazpaměť. Ani se tomu nedivím, protože i film se tvůrcům povedl. Samozřejmě že některé události, které se staly v knize, byly ve filmu pozměněny, některé vynechány. Ale to už tak u filmů bývá.

Obálky
    

O autorce
J. K. Rowling je autorkou série sedmi knih o Harrym Potterovi, která vycházela v letech 1997–2007. Knihy vyšly ve dvou stovkách zemích, přeloženy byly do 74 jazyků a prodalo se jich přes 450 milionů výtisků. Na základě série vzniklo osm filmů. Spisovatelka je nositelkou mnoha ocenění včetně Řádu Britského impéria, který jí udělila královna Alžběta II. za zásluhy o dětskou literaturu, španělské Ceny prince asturského, francouzského Řádu čestné legie a nejvyššího ocenění pro autory dětských knih, ceny Hanse Christiana Andersena. Angažuje se v mnoha charitativních hnutích včetně podpory znevýhodněných dětí.

neděle 30. října 2016

Narozeninová soutěž

Dnešním dnem vyhlašuji soutěž. Protože mám dneska narozeniny, rozhodla jsem, že dva z vás vyhrají knihy nakladatelství Metafora.

První z nich je poslední novinka islandské spisovatelky Yrsy Sigurdardóttir Pamatuji si vás všechny. Kdo byl v květnu v Praze, mohl autorku vidět a nechat si od ní podepsat některou z knih, které vydala. Já pro vás nechala podepsat právě tuto. Myslím si, že kniha je teď ta pravá pro nastávající podzimní a zimní čas.

Anotace:
Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno.

V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna?

Druhá kniha je ještě čerstvá novinka od amerického spisovatele Roberta Craise Slib. Kdo četl knihu Podezřelý a zamiloval si fenku Maggie? Já rozhodně ano. V této knize se poprvé setkává detektiv Elvis Cole a James Scott, hlavní hrdina z Podezřelého. Kniha stojí za přečtení.

Anotace:
Když si soukromého detektiva Elvise Colea najme žena znepokojená zmizením své zaměstnankyně, zavede ho pátrání ke zdánlivě obyčejnému rodinnému domku. V normálních domech se však obvykle neskrývají vraždící zločinci s hromadou výbušnin…
Ulice je vzápětí plná policistů a mezi nimi i Scott James se svým legendárním policejním psem Maggie, fenkou německého ovčáka obdařenou výjimečnou inteligencí. A pouze Scottovi se podaří zahlédnout prchajícího vraha. Zabiják má ale jedno pravidlo: Nikdy nenechávej svědka naživu.


Tak a teď nastal čas k vyhlášení úkolů a podmínek ke splnění soutěže. Vše najdete v přiloženém formuláři. Soutěž trvá od 30. 10. 2016 do 6. 11. 2016. V následujícím týdnu vylosuji dva vítěze. Hodně štěstí.



sobota 29. října 2016

Králík málem králem

AUTOR:  Klára Smolíková
ILUSTRÁTOR: Kateřina Čupová
NAKLADATELSTVÍ: Fragment
ROK: 2016
POČET STRAN: 48
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace
Králík Karel nemá kamarády a spolužáků se straní. Když si na hlavu nasadí papírovou korunu, stane se něco neuvěřitelného. Přivolá tím samotného krále Karla IV. Panovníkovo vyprávění o statečných činech, které vykonal, o moudrých rozhodnutích, která učinil, i o trampotách, kterými prošel, malého králíka změní. Čím víc toho ví, tím lépe chápe, že fňukáním se nic nespraví. Je třeba vytáhnout ty nejlepší karty, které mu osud nadělil a rozehrát s nimi hru, na kterou se jen tak nezapomene. 

Hodnocení
Letos uplynulo již 700 let od narození Karla IV. V tomto roce vznikla řada knih s tématikou Karla IV. Vydávaly se knihy historické, beletristické, naučné a další. Nemělo by se však zapomínat i na děti. Proto mě potěšilo, že Klára Smolíková napsala knihu Králík málem králem.

V příběhu se seznamujeme s králíkem Karlem. Nemá to vůbec jednoduché - jeho jméno Karel vzbuzuje ve třídě smích, protože králík Karlík je opravdu vtipné spojení. Jenže jak pro koho. Karlíkovi to rozhodně směšné nepřipadá. Ve třídě se tak cítí osamělý a smutný. Jednou si však nasadí na hlavu korunu, kterou si vyrobil z papíru. Když se podíval do zrcadla, zjistil, že se na něj nekouká jeho odraz, ale jakýsi král....

Dětský čtenář se prostřednictvím zrcadlového odrazu Karla IV. dozví něco o životě tohoto krále, o tom, že se jmenoval Václav, žil ve Francii, měl čtyři manželky a o co vše se zasloužil pro českou zem. A díky němu se malý Karlík naučí nebát se a víc si důvěřovat. Protože na toho, kdo si věří, ostatní nemůžou.

Kniha je velmi čtivá. Nejen že obsahuje historická fakta, která jsou podána zajímavě, ale také obsahuje trochu osobního rozvoje. Na Karlíka rozhodně všechny rady krále Karla IV. fungovaly a ani se nedivím, protože všechny rady byly rozumné a lehce srozumitelné.

Kniha je ve formátu A4, text je psán větším písmem a kapitoly jsou opravdu kratičké. Příběh je doplněn ilustracemi Kateřiny Čupové, které trefně doplňují text.

I když knihu odkládám do dětské poličky, vím, že se k ní v budoucnu ještě rádi vrátíme.

O autorce
Klára Smolíková se vypracovala na renomovanou autorku dětských knih s populárně vzdělávacím zaměřením. Píše scénáře komiksů a večerníčků. Má za sebou bohaté lektorské a metodické zkušenosti, angažuje se v muzejní pedagogice.

Napsáno pro Databázi knih.