Stránky

neděle 24. dubna 2016

Deník fejsbukové matky

AUTOR: Lucie Nachtigallová
NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2016
POČET STRAN: 160
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace
Knížka, kterou držíte v ruce, je naprostým unikátem. Je to totiž zřejmě jediná kniha na světě, která je napsaná pouze s pomocí statusů.

Hodnocení
Už dlouho se mi nestalo, abych při čtení knihy brečela smíchy, utírala si slzy a bolela mě sanice od toho, jak jsem se nahlas smála.

Facebook jako sociální síť pronikla do mého života v roce 2009, tedy ve stejné době jako ho objevila autorka této knihy, Lucie Nachtigallová. Lucie měla v té době už tři děti - dvojčata Františka a Viktorku a malou Alžbětku. 

Pomocí statusů Lucie přibližuje svůj svět mateřství a každodenního života. Statusy jsou krátké, ale výstižné a vtipné. Autorka v nich nešetří nadhledem a ironií. Některé statusy mi byly více než povědomé. Jakpak by ne, když mám sama dvě děti, které, když byly malé, chtěly hodně pozornosti.

Lucie, na rozdíl ode mně, zvládala snad úplně všechno. Mít tři děti věkově blízko u sebe, starat se o domácnost, pořídit si chatu u Zbirohu a mít neustále úsměv na rtech. V jejím podání mi přišla mateřská dovolená procházka růžovou zahradou, kterou se žena může jen vznášet. 

Je mi jasné, že ne všechny dny této "dovolené" jsou jako vystřižené z rodinného filmu. Jsou dny, kdy má člověk chuť za sebou zamknout na sedm západů a nikomu neotevírat. Můžu mluvit určitě za všechny mámy, že nemoc dětí (byť jenom obyčejný kašel i rýma) dokáže na čele vytvořit nejednu dlouhou vrásku. Ale pak jsou chvíle, a těch je mnohem více, kdy vás svět baví a jste rádi za každou chvíli, kterou můžete se svými dětmi strávit. Autorka statusy vyjadřuje lásku k svým dětem, každou jejich neplechu vtipně okomentuje. A co jejich přebrebty? Myslím, že není potřeba dalšího komentáře:

Pouštím dětem v autě CD pohádku Broučci od Jana Karafiáta. Světlušky se zdraví: "Pozdrav Pánbůh." Katechismus ovšem u nás doma ještě nemáme, a tak naše nepoučené nahluchlé děti se zdraví: "Pozdrav pandu!"

A tak bych mohla pokračovat dál veselými příhody ze života rodiny Nachtigallových. 

Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Vždyť není nic lepšího, než se u knihy zasmát z plných plic a taky si uvědomit, že život se neskládá jen ze samého shonu a starostí, ale i z těch krásných chvil, které je potřeba naplno využít.

O autorce
Lucie Nachtigallová (1977), absolventka Fakulty sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství. Zdroj: nakladatelství Omega

Napsáno pro nakladatelství Omega.
Knihu můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

sobota 16. dubna 2016

To prší moře

AUTOR: Radka Třeštíková 
NAKLADATELSTVÍ: Motto
ROK: 2015
POČET STRAN: 424
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace
Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.

Něco málo o ději
Hance je dvacet let a její dětství nebylo zrovna jednoduché. Nejdříve přišla o otce, o několik let později i o matku. Než se dá trochu dohromady, stará se o ní babička Zora. 

Hančin komplikovaný vztah s muži vyvrcholí seznámením se s Hubertem, mužem, se kterým jsou si tak povahově podobní, až je to zarážející, dalo by se říci spřízněné duše.

Hodnocení
To prší moře je román, které vydalo nakladatelství Motto v loňském roce. Tento psychologický román vypráví příběh dvacetileté Hanky. Nejprve je citově zasažená rozvodem rodičů a rozhodnutím soudu o střídavé péči. Otcova nová partnerka má syna Aleše, do kterého se Hanka zamiluje. Její rozkolísané srdce však zasáhne otcova sebevražda, o pár let později umírá i matka.

Následuje nevyhnutelné a po různých peripetiích se Hanka ocitá u babičky, kterou v podstatě vůbec nezná. S její pomocí, i když ji Hanka odmítá, se dává do pořádku. Dává si do pořádku především duši, která je nemocná bolestí ze smrti rodičů, z nešťastné lásky k Alešovi. Pak se najednou objeví Hubert. Muž malého vzrůstu, ale pro ženu je ochotný udělat velké věci, splnit jí všechno, na co si vzpomene. 

Kniha je smutná. Cítíte to z každého slova, z každého gesta, z každého příběhu. Ať už je to Hančin příběh, příběh babičky Zory či  příběhy většiny dalších postav. Z každého příběhu se dozvíte, proč je, například, Aleš k Hance takový, proč se babičce Zoře říká bláznivá, jakým trápením si Hubert prošel v dětství a také se čtenář dozví o posledním dni Hančiných rodičů. Stačí jen naslouchat a pochopit. 

Příběh vypráví Hanka v ich formě a na celém příběhu je znát, jak hodně vyspěla a hodně věcí pochopila. Kromě Hanky se ve vyprávění střídají v er-formě další postavy. Díky tomu je příběh zajímavější.

Ač není kniha veselá a osudy hrdinů jsou tragické povahy, čte se kniha s lehkostí a velice snadno. Pokud máte rádi psychologické romány, určitě si knihu přečtěte. Protože To prší moře má hrdiny, které můžete kdykoliv potkat, Jsou reální a téměř skuteční.

O autorce
Radka Třeštíková se narodila na jižní Moravě, ale od svých devatenácti let žije v Praze. Vystudovala práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a sedm let působila ve funkci firemního právníka. Žije s manželem, fotografem Tomášem Třeštíkem a mají spolu dvě děti - Elu a Jonatána, s nímž je na mateřské dovolené. Ve volném čase se věnuje psaní a čtenáři se s jejími texty mohli seznámit již dříve na blogu časopisu Respekt, na stránkách psychologie.cz nebo v časopisu ELLE, kam čas od času přispívá. Zdroj: přebal knihy

neděle 10. dubna 2016

Anna ze Zeleného domu

AUTOR:  Lucy Maud Montgomery
ORIGINÁL: Anne of the Green Gables  (L. C. Page, Boston, 1935)
PŘEKLAD:  Alena Benešová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 1993
POČET STRAN: 207
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace
Příběh dívenky Anny, sirotka, který nachází u dvou stárnoucích sourozenců, až doposud osaměle hospodařících na své venkovské farmě, svůj první opravdový domov, má na hony daleko k jakékoli sentimentalitě. Zato vtipu, humoru a životního optimismu má v sobě nadbytek. Hubená, pihovatá a hlavně neuvěřitelně upovídaná Anna s rezavými vlasy a nevyčerpatelnou fantazií si získá čtenáře od prvního okamžiku.

Něco málo o ději
Sourozenci Marie a Matěj Cuthbertovi jsou už hodně staří. Kvůli tomu, že už nemohou pracovat tak jako dříve, se rozhodnou, že si ze sirotčince vezmou chlapce, který by pomáhal Matějovi obstarávat hospodářství. 

Řízením osudu však na nádraží nečekal chlapec, ale dívka. Jmenuje se Anna Shirleyová. Anna je moc hodné a milé děvče, které si brzy získá srdce všech. I přísné Marie, která byla ze začátku silně proti tomu, aby Anna u nich zůstala. Díky Annině laskavosti a upřímné a veselé povaze však i ona roztaje.

Hodnocení
Ach, mé dětství. Na Annu ze Zeleného domu si pamatuji už jako dítě, kdy mi ji babička přinesla z knihovny a že si ji mám přečíst. Bylo mi asi devět let. A i když vzpomínka na obsah knihy úplně zmizela, nikdy nezmizel ten pocit, když jsem tuto knihu po více jak dvaceti letech držela znovu v ruce a je to jako kdybych byla znovu malá a vybavuji si přesně situaci, kdy jsem knihu dostala a ta vůně a vzpomínky jsou stále silné. Proto jsem se rozhodla, že si Annu přečtu znovu. Abych si přečetla, o čem tato kniha je a jak se mi bude líbit.

Upřímně můžu říct, že se mi kniha líbila. Moc se mi líbila. Nikdy jsem se nesetkala s knižní hrdinkou jako je Anna Shirleyová. Navzdory smutnému osudu, který ji v dětství potkal, si ponechala spoustu pozitivní energie, kterou rozdává na každém kroku a nikdy jí neubude. Rozzáří klidný život sourozenců Cuthbertových svým povídáním, fantazií, nekonečnou láskou k přírodě a k úplně obyčejným věcem, které povznese na věci neobyčejné.

Mockrát jsem se při čtení přistihla, jak tohle mohla Anna vymyslet, její monology byly neuvěřitelně dlouhé, ale neuvěřitelně mě bavilo je číst a vše, co si Anna ve své fantazii představila, jsem viděla i já.

Anna je optimistka, romantička tělem i duší. Opakem je Marie, která vše vidí realisticky a své city nedává najevo, je přísná a velmi zásadová. Její bratr Matěj je tak trochu podivín, který to s ženami moc neumí, ale pro Annu je vděčným posluchačem, kterého má moc ráda.

Koho však Anna moc nemusí je Gilbert Blyth. Gilbert je jen o něco málo starší než ona, ale je velice chytrý a nadaný. Stejně tak chytrá a nadaná je i Anna a jejich soupeření, kdo bude ve třídě lepší, nikdy neustane a na prvním místě se pořád střídají.

Knihu by si měla přečíst každá dívka, která má ráda krásné příběhy. Ale nejen ony, kniha se bude líbit i dospělým ženám, které chtějí chvíli zapomenout na starosti všedních dní a aspoň na chvíli se ponořit do krásy venkova v Avonlea a obdivovat břízy, cestu či potok.

Jsem ráda, že jsem si mohla Annu přečíst. Bylo to moc osvěžující a já doufám, že si brzy přečtu i další knihy ze série o Anně Shirleyové.

Obálky
Obálek s Annou je na Goodreads velmi mnoho, takže je z čeho vybírat.
   

O autorce
Lucy Maud Montgomery se narodila na Ostrově prince Eduardav Kanadě. Ačkoli v té době vyšší vzdělání dostalo jen málo žen, Lucy navštěvovala střední školu (Prince of Wales College) v Charlottestownu, pedagogický institut a potom Dalhousovu universitu v Halifaxu. V sedmnácti odešla do Nového Skotska pracovat do novin, v Halifaxu vycházejícího Chronicle a psala pro jeho večerní vydání Echo. Do venkovského prostředí Ostrova prince Eduarda se však Lucy vrátila učit a žila tam se svou babičkou. Právě tato zkušenost ze života sousedů farmářů a rybářů se promítla do knih o Anně,

pátek 8. dubna 2016

Malá mořská víla

AUTOR: Hans Christian Andersen
NAKLADATEL: Audiotéka
ROK: 2016
ČTE: Ladislav Frej
DÉLKA: 35 m
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:




Anotace
Audiokniha Malá mořská víla podle stejnojmenné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andresena vypráví o tragické lásce mořské bytosti k pozemskému princi. Víla obětuje kvůli lásce to nejcennější co má - svůj hlas a život.

Hodnocení
Kdo by neznal malou mořskou vílu! Její nejslavnější české ztvárnění z roku 1976 zfilmoval Karel Kachyňa, v hlavní roli se objevila mladičká Libuše Šafránková. Letos tedy uplynulo již čtyřicet let. Další důležité výročí je sto osmdesáté, kdy malá mořská víla vyšla poprvé knižně.

Tato nahrávka vznikla k celorepublikové akci Noc s Andersenem, kdy děti v knihovnách, školách či jiných institucích spí a je pro ně připraven různorodý program. Audiotéka tuto nahrávku poskytla do 30. dubna 2016 zdarma, což je velice krásný skutek a potěší nejedno dětské ouško.

Malá mořská víla je příběh o lásce, o statečnosti a touze jít za svým snem a obětovat pro své štěstí i to nejcennější, co člověk má. Andersen píše pohádky se smutným koncem. Malá mořská víla je také smutná, ale díky láskyplnému srdci malé víly dostala šanci žít dál.



Malou mořskou vílu namluvil Ladislav Frej, kterého není třeba představovat. Jeho zkušený hlas příběhem příjemně proplul, občasná naléhavost a důraz v některých pasážích vytvářel dramatickou atmosféru. Díky převyprávění Jaroslava Vrchlického vznikl krásný podmořský svět plný barev a květin, Nelze se do této země nezamilovat a nepřát si aspoň na chvíli tam nahlédnout.

O autorovi
Hans Christian Andersen byl dánský spisovatel, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů. Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou (Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Psal ovšem i verše a romány, z nichž je dosud čtena autobiografie Pohádka mého života. Kromě světoznámých pohádek napsal také několik úspěšných románů, několik poměrně málo úspěšných básnických sbírek a divadelních her.

Audionihu si můžete zakoupit přímo v e-shopu Audiotéky.

úterý 5. dubna 2016

Saturnin

AUTOR: Zdeněk Jirotka
NAKLADATEL: ADK Prague
ROK: 2013
ČTE: Oldřich Vízner
DÉLKA: 6 h: 4 m
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:




Anotace
Podle literárních kritiků se Jirotka inspiroval anglickou literaturou, mj. dílem Jerome Klapky Jeromeho a romány a povídkami anglického spisovatele Pelham Grenville Wodehouse, v nichž vystupuje sluha Jeeves. Mladý muž dobrého společenského postavení a vychování, trochu konzervativní, získá, ne vlastní vinou, sluhu Saturnina. Ten se de facto stane pánem svého zaměstnavatele a způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů a situací. Ty by se bez Saturnina daly těžko zvládnout. Už proto ne, že by bez něj pravděpodobně nikdy nenastaly.

Něco málo o ději
Chata v lesích, léto, horko. Kdo by tušil, že přijde prudká bouře a strhne most, který spojuje chatu s městečkem? A tak se (ne)dobrovolně uvízlá skupina několika lidí rozhodne vydat se na cestu, která by je dovedla do civilizace. 

Že by horor nebo pořádný thriller? Kdepak, jedná se o humoristický počin Zdeňka Jirotky. Saturnin, Jiří, Bára, dědeček, doktor Vlach a teta Kateřina s Miloušem zažívají na dědečkově chatě dovolenou, na kterou nikdy nezapomenou.

Hodnocení
Zdroj: CSFD
Vy neznáte Saturnina? Opravdu ne? Tak to je obrovská chyba, kterou musíte napravit! Máte na výběr z několika možností - můžete si přečíst knihu, podívat se na film či seriál a nebo se zaposlouchat do audioknihy. Ať už si vyberete jakoukoliv možnost, neprohloupíte.

A o čem Saturnin je? O jednom obyčejném až naprosto geniálním sluhovi, který je loajální vůči svému zaměstnavateli, se smyslem pro humor a pro (ne)předvídatelné situace, šarmantní k dámám, starostlivý, ochotný. To vše vykonává s naprosto kamennou a vážnou tváří. Člověk nikdy neví, jestli vše, co Saturnin dělá, myslí vážně nebo si z vás utahuje.

Přiznám se, že jsem Saturnina neznala. Jsem velký barbar a neznalec českých filmů. A tak jsem chybu napravila a rozhodla se, že si poslechnu audioknihu. Knihu namluvil Oldřich Vízner, který si ve filmu zahrál Saturnina, bez něhož si už Saturnina neumíme představit.

Kniha je v nezkrácené podobě, takže si během šesti hodin udělejte příjemnou přestávku a oddych a vězte, že se  budete opravdu bavit. 

Saturnin není jediná postava, která se zde objevuje - máme tu Jiřího Oulického, mladého muže, který je před ženami lehce stydlivý a nejistý a do jisté míry působí jako slon v porcelánu. Jiřímu se neuvěřitelně líbí slečna Barbora, šarmantní a elegantní dáma se smyslem pro humor a do Jiřího si občas ráda láskyplně rýpne.

Teta Kateřina se synem Miloušem jsou v knize typickými zápornými postavami, až občas máte chuť jim pořádně vynadat, ale na druhou stranu je Jirotka tak skvěle popsal, že si je přese všechno jakžtakž oblíbíte. A pak je tu dědeček a doktor Vlach - dva veteráni, lehce cyničtí s životními moudry na každém kroku. (Skvěle tak doplňují tetu Kateřinu, která srší příslovími za každých okolností.)

Tato směsice různorodých charakterů vám vyvolá úsměv na rtech a zatoužíte si poslechnout či shlédnout vše znovu a znovu. 

Vypravěčem audioknihy, jak jsem již zmínila, je Oldřich Vízner. Role Saturnina mu skvěle sedla, a tak namluvil i celou audioknihu. Víznerovi věříte každé slovo, které vysloví. S neměnným hlasem vykládá humornou historku a vy se přesto u toho skvěle bavíte. A já při psaní tohoto článku znovu poslouchám některé kapitoly a historky, abych si Saturnina připomněla.

O autorovi
Zdeněk Jirotka je znám především jako autor humorně zábavného románu Saturnin. Mimořádný ohlas jeho již později nikdy nepřekonané prvotiny mu umožnil opustit „všední“ povolání a věnovat se literární a editorské činnosti. V Saturninovi zdařile parodoval konvenční návyky uhlazené britské středostavovské společnosti. Vycházel přitom z tradice anglického sarkastického humoru J. K. Jeroma a P. G. Wodehouse, a zároveň parodoval styl jejich napodobitelů. Dále napsal románovou parodii na detektivní žánr Muž se psem a veselé příběhů z prostředí školy Profesor biologie na žebříku. Jeho rozhlasové hříčky vyšly pod názvem Hvězdy nad starým Vavrouškem. (databáze knih)

Napsáno pro databázi Audiotéka.
Audionihu si můžete zakoupit přímo v e-shopu Audiotéky.

pátek 1. dubna 2016

Lekce pro život

AUTOR:  Ewa Ostrowska
ORIGINÁL: Długa lekcja  (Młodzieżowa Agencja Wydawnicza, Varšava 1979)
PŘEKLAD:  Helena Stachová
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 1987
POČET STRAN: 256
ZDROJ: zapůjčeno

HODNOCENÍ:



Anotace
Román zachycuje necelých padesát dnů od začátku školního roku ve třídě III. b. Nejsou tu zaznamenány jen humorné i vážné školní příhody, ale i život v rodinách několika děvčat. Naučit se žít s lidmi a mezi lidmi, naučit se toleranci a pochopení i pro těžkosti těch druhých - to je další program hlavní hrdiny Magdy, ale nejen její.

Něco málo o ději
Na jednom varšavském gymnáziu se odehrávají osudy tří děvčat - Magdy, Anky a Evy. Každá z nich má svoje trápení, se kterým si neví rady. Kromě Anky se zbývající dívky na tomto gymnáziu octnou nechtěně a každá z nich dostane lekci pro život.

Hodnocení
Polské autory moc neznám a ani je nějak cíleně nevyhledávám, proto pro mě byla výzva si přečíst tuto knihu. Lekce pro život byla do češtiny přeložená v roce 1987, což už je opravdu pěkná řádka let. Myslím si, že by tato kniha v dnešní době asi moc neuspěla, byť patří do kategorie Young Adult.

Seznamujeme se se třemi dívkami - Magdou, Ankou a Evou. Každá z nich pochází z jiného prostředí, které je silně ovlivní ve svých povahách.

Magda žije jen s matkou, protože rodiče se rozvedli a Magda se s tímto faktem nedokáže smířit. Kope kolem sebe, ubližuje všem okolo - své matce, spolužákům, profesorům, ale hlavně tím ubližuje sama sobě. Ve skutečnosti není tak zlá, jak vypadá, svých ranivých slov lituje, ale nechce, aby na ni někdo bral ohledy. Je chytrá a inteligentní, ale svým hrubým jednáním od sebe všechny odhání.

Evini rodiče si bydlí docela dobře a bohatě. Otec významný architekt, matka primářka. Jediný, kdo je z jejich rodiny úplně normální, je otec, který nezapomněl na dobré vychování. Matka je snobka a Eva její způsob života jen kopíruje. Eva si žije na svém bohatém obláčku, ale jednoho dne z něj musí spadnout a prohlédne, že v to, co věřila, vlastně neexistuje.

Anka je z nich úplně obyčejná. Má čtyři sestry, oba rodiče. Peněz sice moc nemají, ale mají se všichni moc rádi a to je hodně důležité. Tuto soudržnost však zkalí otcova nešťastná nehoda, při které se ocitá na dlouho dobu v nemocnici. Veškerá péče o sourozence a domácnost připadá na Anku, protože matka se musí starat o otce. Jak Anka zvládne školu, sestry a domácnost?

To je stručná charakteristika tří hlavních hrdinek. Jak je patrné, ani jedna z nich to nemá v životě moc jednoduché. A adaptace do nové třídy také není snadná. Spolužáci moc nestojí o dívky, které jsou povrchní, snobské a urážejí kde koho.

A tím se dostávám k tomu, co mi na knize nejvíce vadilo. Jsou to spolužáci. Všichni do jednoho jsou bez poskvrnky, slušnost sama, nemají snad ani jednu špatnou vlastnost. V jednotě je síla. V tomto případě až moc velká. V příběhu jsou všechny postavy černobílé. Není zde prostor pro někoho, kdo má některý odstín. Buď jste zlí nebo dobří. Nic mezi.  Ale dost možná, že to tak v osmdesátých letech v Polsku bylo. Těžko říct.

Příběh jako takový nebyl špatný. Ne každý má život nalinkovaný jak podle šablony. Problémy má každý z nás, ale nikdo z nás není jenom zlý nebo dobrý. Jsme všichni namixovaní tak, aby byl svět ...ehm, zajímavější

O autorce
Ewa Ostrowska je původním povoláním socioložka, dnes autorka mnoha knih a reportáží pro děti i dospělé. Je také držitelkou ceny M. Gorkého, udělovanou Výborem pro literaturu pro děti a mládež i dalších mezinárodních ocenění.