Stránky

neděle 30. listopadu 2014

Střed světa

AUTOR: Thomas Van Essen
ORIGINÁL: The Center of the World (Other Press, 2014, New York)
PŘEKLAD: Libuše a Luboš Trávníčkovi
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 303
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Ústřední postavou napínavého románu, rafinované mozaiky osobních vyprávění, je padesátník Henry ze současného New Yorku, který pracuje pro charitativní nadaci, děti má odrostlé a jeho manželství prožívá právě krizi zevšednění. Do života mu znenadání zasáhne nález utajeného obrazu Střed světa – je uchvacující, zneklidňující a má ničivou erotickou sílu. Zároveň se odvíjí příběh slavného anglického malíře J. M. W. Turnera a jeho okruhu obdivovatelů. Děj je nabitý krásou, láskou a sexem a skýtá mimořádný čtenářský zážitek

Něco málo o ději
Henry Leiden vyklízí dům po svém otci, který nedávno zemřel. Otec za svého života nahromadil spoustu nepotřebného harampádí. Přesto však našel poklad. Poklad v podobě neuvěřitelného obrazu J. M. W. Turnera. Jmenuje se Střed světa a je na ní vyobrazená Helena Trojská. Je tak krásná, že Henry nemyslí na nic jiného než na ni. Obraz má obrovskou hodnotu, ale dá se tento uhrančivý obraz vůbec prodat?

V 19. století v Anglii žil malíř, jehož práce skvěla v malování krajin. Proč se rozhodl namalovat obraz nedozírné krásy a kdo mu seděl modelem? Jaký byl osud všech protagonistů? Jak se dostal z Anglie do Ameriky?

Hodnocení
Z knihy jsem trochu na rozpacích. Byla sice skvělá, dobře se četla, ale až tak úplně mi nesedla do stylu. Jenže to nikdy předem nevíte, když si knihu pořizujete. Ale i když nesplnila mé představy, bylo na knize něco fascinujícího - a to sám Střed světa.

Střed světa je obraz, který namaloval anglický malíř J. M. W. Turner, který je především známý jako krajinář. Střed světa však vybočuje z jeho směru - znázorňuje Helenu Trojskou a dle vyobrazení z ní Turner udělal bohyni, kvůli které vyjelo tisíc lodí. Velice smyslná žena, ze které vyzařuje světlo, láska, erotika a neschopnost dělat něco jiného než dívat se na ni a v mužích vzbuzuje sexuální a neukojitelnou touhu.

A tento obraz našel Henry, je ve středním věku, má ženu, dospělé děti, práci. Jenže ten den, kdy obraz našel, se mu život změnil - po shlédnutí obrazu byl jako hypnotizovaný, kudy chodil, všude viděl Helenu a to mu taky ovlivnilo jeho manželství a dostal se do krize, ze které neví, jak se dostat. Ale není jediný, kdo o obraze ví a usilovně po něm pátrá.

Vraťme se však v čase zpět, konkrétně do 19. století, kdy obraz vznikl. Děj se odehrává v anglickém Petworthu, kde se schází vybraná smetánka. Mluva lidí je vzletná a do této časové roviny se naprosto hodila. Seznamuje se s malířem Turnerem, který byl dle popisu velmi ošklivý muž, s krásnou paní Spencerovou, milenkou samotného pána Petworthu lorda Egremonta. Spojníkem je mladý novinář Charles Grant, který je vypravěčem.

Jak se dostal obraz do Ameriky? To vypráví příběh z 30. let 20. století a dokončuje tak okruh, aby byl příběh kompletní. Vzájemné proplétání všech tří časových rovin bylo po kapitolách a dalo se v tom rychle zorientovat.

Už jednou jsem se zmiňovala, že jsem z knihy v rozpacích. Nemohla jsem se do knihy zpočátku vůbec začít, ale jak děj nabíral na obrátkách a zorientovala jsem se, kdo je kdo, bylo to lepší a kniha se pak četla velmi rychle. Na závěr bych chtěla poznamenat, že je velmi škoda, že obraz Střed světa neexistuje, ale kdo ví...

O autorovi
Thomas Van Essen absolvoval Sarah Lawrence College a na Rutgers University získal Ph.D. v oborou anglický jazyk a literatura. Žije s rodinou v New Jersey. Střed světa je jeho první román.

čtvrtek 27. listopadu 2014

Káťa Líbezná, dortíková princezna

AUTOR: Marci Peschkeová
ORIGINÁL: Kylie Jean: Cupcake Queen (1994, Picture Window Books,)
PŘEKLADATEL: Zdeněk Beyer
ILUSTRÁTOR: Tuesday Mourningová
NAKLADATELSTVÍ: CPress
ROK: 2014
POČET STRAN: 112
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:


Anotace
Jmenuju se Káťa Líbezná a chtěla bych ti o sobě říct pár věcí: žiju v Texasu. Nejradši mám růžovou barvu. Mám dva bratry, ale jeden z nich je pes. A ze všeho nejvíc chci být královnou krásy! Teď začínám podnikat! Upečeme s mamkou spoustu úžasných dortíků, které budu prodávat na bleším trhu. Nejdřív plánuju, že si vydělané peníze nechám a budu bohatá. Jenomže pak se dozvím, že se má zavřít útulek pro pejsky. Naštěstí dostanu báječný nápad, jak můžou moje dortíky pomoct pejskům.

Něco málo o ději
Káťa žije s mamkou, taťkou, starším bratrem Tomem a pejskem Šeredou v Broskvoňové ulici. Jednou jela s maminkou a prarodiči na bleší trhy, kde viděla děti prodávat nápoje. Rozhodla se, že s rodiči taky uspořádají bleší trh a tam bude prodávat. Ale ne pití, ale úžasné dortíky. Spolu s maminkou upekla dortíky a na některé z nich dala psí kost a aby otestovala, zda budou chutnat i pejskům, vezme tyto dortíky do místního útulku.

Jaké je její překvapení, když se dozví, že se útulek bude zavírat! Její plány se změní - peníze, které vydělá prodejem dortíků, půjde na pomoc útulku.

Hodnocení
Jedna z mála dětských knih, které se mi až tak moc nelíbily. Příběh však nebyl vůbec špatný, myšlenka byla skvělá - holčička chce pomoci psímu útulku tím, že na bleším trhu prodává dortíky, které upekla společně s maminkou. Problém vidím v tom, že děj je hodně americký, když to tak nazvu. Americké prostředí není na závadu, je dobře, že se české děti dozví něco o americkém způsobu života, například to, že děti do školy a ze školy odváží žlutý autobus.

Co mě však stálo hodně vysvětlování, co jsou "bleší trhy" a "čajové dýchánky". Ani "dortíky" se moc neujaly, když jsem však řekla název muffiny, bylo vše jasné.

Obrázky by měly být lákadlem pro dětské oko. Přebal knihy to dokazuje. Obrázky uvnitř knihy jsou sice krásné, ale chybí jim barva a celkově působí nevýrazně. Je sice fakt, že obrázky až tak nejsou důležité, ale proč dítěti nezpestřit celkový dojem z knihy?

Co se mi však líbilo, byla přiměřeně velká písmena a mezery mezi řádky. takže malý čtenář nebude mít problém se čtením. Taky mi bylo sympatické, že všechna americká jména byla počeštěná, trochu jsem se bála, že tam najdu jména jako Kylie Jean, Ugly či Clarabelle.

Na konci knihy je také uveden recept, podle kterého Káťa pekla dortíky/muffiny na bleší trh. Určitě recept použiji, zdá se, že je správný. Trochu si ale pohraji s krémem, který je na můj vkus hodně přeslazený.

I když se mi kniha moc nelíbila, rozhodně bych ji nezatracovala. Děti mají na knihy svůj názor a oni rozhodnou, jestli se jim kniha bude líbit, ne rodiče.

O autorce
Marci Bales Peschke se narodila v Indianě, vyrůstala na Floridě a nyní žije v Texasu se svým mužem, dvěma dětmi a divokou černobílou kočkou Phoebe. Je školní knihovnicí, miluje čtení, čajové večírky a sledování filmů. Když jí bylo šest, začala psát básně, a psaní knih byl její velký sen.

Děkuji Databázi knih za poskytnutí recenzního výtisku.

středa 26. listopadu 2014

Citujeme knižní hrdiny # 6 - Edith Piaf


Tenhle projekt vymyslela Radka. Spočívá v tom, že z každé vámi momentálně čtené knihy vyberete citát, jenž vás zaujal, ovlivnil, zalíbil se vám nebo vám jen z neznámého důvodu utkvěl v paměti. 

Pod citát pak napíšete v které knize ho my ostatní najdeme, kdo ho vyslovil a proč je pro vás samotné výjimečný.


"Láska mezi dvěma lidskými bytostmi je to jediné, co má na zemi smysl. Když člověk miluje, má i potřebnou odvahu. Když se chce realizovat, rozvinout, musí mít v životě jen JEDNU lásku. Stav lásky připomíná mimořádně příjemnou nemoc, se všemi útrapami a radostmi."

Tyto krásné věty řekla známá francouzská šansoniérka Edith Piaf po smrti svého milence Marcela Cerdana, úspěšného boxera. A najdete ji v knize  Jeana-Dominiqua Brierreho Edith Piaf - Bez lásky nejsme nic, kterou v roce 2014 vydalo nakladatelství Metafora.

Myslím, že komentovat není třeba. Prostě láska dodává lidem sílu.

pondělí 17. listopadu 2014

Pravdomluvní sedmilháři

AUTOR: Sofie Králová, Tomáš Kristl
NAKLADATELSTVÍ: Economicus
ROK: 2014
POČET STRAN: 168
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:

Anotace
Nadějná fotografka Elizabeta Císařová a její muž, úspěšný politik Teodor Císař, prožívají po patnácti letech manželství zdánlivě klidný a spokojený rodinný život. Dojem dokonalého páru je však jen skořápkou, která zakrývá skutečné pocity a emoce dvou lidí, kteří se sami sobě až příliš vzdálili. Ve vztahu nešťastná a po citech toužící Eli se zaplétá s Tomášem, mladým umělcem, jenž jí dá vzpomenout na téměř zapomenuté pocity lásky a štěstí. Stejně tak Teodor, ač veden zcela odlišnou touhou, rozehrává milostnou hru s Lucií, atraktivní studentkou vysoké školy a současně jeho stážistkou.

Něco málo o ději
Teodor Císař je velmi úspěšný politik, má kolem sebe schopné lidi, a nebýt manželky Elizabety a jejich dvou dětí, nebyl by tam, kde by byl. Elizabeta mu stojí věrně po boku a doprovází ho na různé společenské akce.

To vše je však jen přetvářka. Jejich manželství po patnácti letech už není takové jako na začátku, Teo na rodinu nemá čas a je jen otázkou chvilky, kdy si oba, jak Teo tak Eli, najdou jiné partnery. Budou pak už konečně spokojení a šťastní?

Hodnocení
Pravdomluvní sedmilháři je útlá kniha z pera dvou českých spisovatelů, kteří na svém autorském kontě mají již dvě společné novely.

Příběh je jako vystřižený z reality. On, úspěšný politik, své práci věnuje veškerý svůj čas a na rodinu už mu žádný nezbude. Ona, začínající fotografka, manželka i matka, je nešťastná a touží nejen po citech, ale i po lásce, které se jí po patnácti letech společného soužití už nedostává.

Shodou okolností (či ironie) oba ve stejnou chvíli potkávají někoho, kdo je přitahuje. Teodor mladou stážistku Lucku, Eli mladého a atraktivního fotografa Tomáše. Teo svůj vztah vede přes chtíč, Eli do nového vztahu vkládá své srdce.

Eli mi byla sympatická už od samého začátku. Má srdce na pravém místě a vůbec se jí nedivím, že byla v manželství nešťastná a že si našla někoho, kdo jí poskytl lásku, protože Teodor je prostě jen politik bez špetky svědomí, který se o svou ženu vůbec nezajímá a vztah s milenkou Lucií bere jen jako rozptýlení.

Jak vše nakonec dopadne? Kdo bude vítězem a kdo poraženým? Kdo se první přizná k nevěře? Pokud chcete znát odpovědi, stačí si přečíst tuto krátkou novelku. Na 160 stranách je rozehrán příběh nejen plný lásky, touhy a citů, ale i výčitek svědomí a lží.

Kniha je přečtená velmi rychle, děj uplývá přímo před očima a než se nadějete, je závěr. Konec byl možná trochu klišoidní, nejsem si jistá, zda by to tak probíhalo i ve skutečném světě, ale ve světě knih je možné naprosto všechno.

Pokud bych měla knihu doporučit, určitě to udělám. I přesto, že nemá mnoho stran, rozhodně stojí za přečtení, protože, jak už jsem se jednou zmiňovala, nebyla to žádná pohádka, ale uvěřitelný příběh, který se mohl stát každému z nás.

O autorech
Sofie Králová a Tomáš Kristl je partnerský pár, který ke společnému psaní knih svedly dvě zprvu rozdílné životní cesty. První dvě knihy, 13. komnata milenek a Srdcem proti rozumu, byly tituly, jež napsali podle jejich vlastního životního příběhu, který v té době právě prožívali. Kniha Pravdomluvní sedmilháři je již svým obsahem knihou zcela odlišnou, protože postavy a jejich příběhy jsou již pouhou autorskou fikcí.


Děkuji portálu Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví.


pátek 14. listopadu 2014

Vypravěčka

AUTOR: Jodi Picoult
ORIGINÁL: The Storyteller (Atria Books, 2013, New York)
PŘEKLAD: Ivana Nuhlíčková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 512
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech.

Něco málo o ději
Sage po smrti své matky navštěvuje terapeutickou skupinu, kde jsou lidé s traumatickými zážitky. Skupinu navštěvuje i Josef Weber. Je mu už přes devadesát let. Jednoho dne Josef Sage osloví s prosbou, aby mu pomohla zemřít. Sage chce znát důvod a Josef se jí přizná, že za války sloužil v koncentračním táboře v Osvětimi.

V Osvětimi byla také Sageina babička Minka. Je možné, že se Minka a Josef znali? Sage také osloví FBI, tam jí však sdělí, že Josef Weber v žádných záznamech není. Jak je to tedy doopravdy? Byl opravdu Weber nacista a vrah Židů? Mohl být tento stařík, který působil jako učitel a byl mezi lidmi oblíbený, zrůda?

Na tyto otázky vám odpoví nejnovější kniha Jodi Picoult.

Hodnocení
Vypravěčka mě chytla za srdce. Netušila jsem, že kniha bude tak realisticky napsaná a bude popisovat hrůzy války. Ano, věděla jsem, že se příběh bude odehrávat za druhé světové války v koncentračním táboře, ale nečekala jsem, že to bude tak bolet.

Jodi Picoult je známá svými kontroverzními romány. Vypravěčka je další v řadě a je stejně skvěle napsaná jako ty předešlé. 

Příběh je postaven do několika rovin. Seznamujeme se se Sage, je jí pětadvacet, rodiče jí zemřeli, sestry s ní nemluví a ona se schovává před lidmi, respektive schovává svou velkou jizvu, která ji hyzdí obličej. Sage je pekařka a samotářka, jedno nevylučuje druhé. Sage se nemůže vyrovnat se ztrátou matky, a  tak dochází na terapeutickou skupinu, aby se dostala mezi lidi s podobnými pocity. Skupinu také navštěvuje Josef Weber, starý pán s jezevčíkem, který má na Sage jednu prosbu - chce po ní, aby mu pomohla zemřít. Důvod je jednoduchý. Smrt se mu vyhýbá a on chce umřít, protože zavraždil spoustu lidí. Byli to Židé z Osvětimi. Po Sage chce, aby mu také odpustila. Ale dá se vůbec odpustit takovému člověku, který dennodenně vraždil lidi jen proto, že byli přítěží pro árijskou společnost? A že za každé neuposlechnutí rozkazu následovalo zabití?  Dá se odpustit člověku, který po dalších sedmdesát let života byl milující manžel a oblíbený soused a učitel? Soucit a odpuštění nebo spravedlnost a trest? 

Druhá rovina příběhu je mnohem drsnější. Minka, Sageina babička, přežila holocaust a svůj  příběh vypráví tak, jak se odehrál, bez příkras, bez pozlátka, jen holá pravda. Minka popisuje nejen bezstarostný předválečný život v polské Lodži, ale i krutosti a násilnosti v koncentračním táboře v Osvětimi, kde lidé umírali nejen při selekci, ale také kvůli hladu, nemocem a nesmyslnému zabíjení. Co ji tam drželo při životě, jaké měla podmínky a jak je možné, že měla štěstí, že přežila?

Třetí rovina je vymyšlený příběh o Anie a její lásce k Aleksanderovi, který je upírem, jenž vysává lidem krev a zabíjí je, protože on se potřebuje najíst. Tak trochu to připomíná život v Osvětimi a vztah Němců k Židům. A i když je tento smyšlený příběh mnohem kratší než vyprávění Sage a Minky, rozhodně ho budete číst naprosto bez dechu.

Jodie Picoult své postavy barevně vykreslila. nebála se použít v příběhu násilí, krutost a zoufalství, ale také naději, že ta hrůza někdy skončí.

Pokud si odmyslíte to, že je příběh o nelidskosti, stránky vám budou ubíhat před očima a než se nadějete, je konec a i na konci vás čeká jedno překvapení.

Ale jak byste se zachovali vy, kdybyste byli v podobné pozici jako je Sage? Pomohli byste Josefovi zemřít a odpustili mu nebo byste ho vydali spravedlivému trestu?

O autorce
Jodi Picoultová napsala 19 románů (do češtiny bylo přeloženo 6 knih), byla oceněna několika významnými oceněními. S manželem a třemi dětmi žije v New Hampshire.

Obálky
Říká se,i obálka dělá knihu. Na ukázku jsem z Goodreads vybrala několik obálek. Ne všechny se mi líbí, např. tureckou knižní verzi bych si nechtěla přečíst (kdybych autorku neznala).

      
anglická                           francouzská                      holandská


      
maďarská                         polská                             turecká

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku

pátek 7. listopadu 2014

První telefonát z nebe

AUTOR: Mitch Albom
ORIGINÁL: The First Call From Heaven (Asop, 2013)
PŘEKLAD: Háta Kreisinger Komňacká
NAKLADATELSTVÍ: Práh
ROK: 2014
POČET STRAN: 262
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Jednoho dne v michiganském městečku Coldwater zazvoní telefon. Hlas říká, že volá z nebe. Je to největší zázrak v historii? Nebo nějaký krutý vtip? Jakmile se zvěsti o podivných telefonátech rozšíří, do Coldwateru se začnou sjíždět cizinci, aby byli také u toho.
Ve stejnou dobu se do Coldwateru vrací z vězení pilot s pošramocenou pověstí Sully Harding a zjišťuje, že rodné město zachvátila „zázračná horečka“. Dokonce i jeho malý syn s sebou nosí telefon na hraní a doufá, že se mu z nebe ozve maminka.

Něco málo o ději
Coldwater je malé městečko, kde se každý zná s každým. Jednoho zářijového pátku se několika lidem změní život - Tess zavolá maminka, Katherine sestra Diane, Jackovi a Doreen jejich syn Robbie, Eliasovi bývalý zaměstnanec Nick. Tyto telefonáty mají jedno společné - všichni volající jsou již několik let po smrti. Zpráva o telefonátech se dostane ven a z této podivné události se stane obrovská věc, která rozvíří poklidný coldwaterský život.

A právě v tomto čase se z vězení vrací Sully, muž, kterému tragicky zemřela žena a on zůstal sám s malým synem. Sully je skeptik. Copak můžou mrtví telefonovat? Zahrává si někdo s city lidí, kteří těmto telefonátům uvěřili? Nebo je to jinak? Co když opravdu existuje nebe a život koncem nekončí? Jak je to vlastně doopravdy?

Hodnocení
Věříte, že smrtí život nekončí? Městečko Coldwater je nábožensky založené, a když několika lidem zavolá nebe, všichni mluví o božím zázraku. Zpráva se brzy dostane mimo Coldwater a městečko se stane centrem vší pozornosti.

"Ach jo, ten krám," zamumlala. Slyšela, jak přístroj na kuchyňské lince cvakl a přehřál její zprávu.
"Ahoj, tady Tess. Nechte mi svoje jméno a číslo. Zavolám vám, co nejdříve to půjde, díky."
Ozvalo se slabé pípnutí. Tess slyšela zapraskání statické elektřiny. A pak.
"Tady mamka...potřebuju ti něco říct."
Tess se zastavil dech. Sluchátko ji vypadlo z ruky.
Její matka před čtyřmi lety zemřela.

V knize se nachází řada hlavních postav a všechny jsou mistrně vykresleny. Nehledejte zde však žádné záporné postavy. V tomto románu nejsou. Jsou trochu melancholičtí, ale všichni pevně věří v nebe. Až na Sullyho, který je skeptik a vůbec na něj nevěří. Možná trochu proto, že mu jeho mrtvá žena nezavolala. A také proto, že jeho malý syn chodí s dětským sluchátkem a čeká, že mu maminka zavolá. Jako buldok jde za tím, aby vypátral pravdu a to, co zjistí, je opravdu pozoruhodné.

Síla internetu je mocná. Zpráva o zázraku se rozšířila rychlostí blesku; na všech televizních stanicích se stala událostí číslo jedna, nikde se o ničem nemluví; typ telefonu, na které nebe volalo, se začal ve velkém prodávat a většina firem chtěla pro sebe urvat co největší porci peněz a slávy. Takové jednání je typické pro všechno, co není typické a jenom trochu zavání senzací. Jak se s nenadálou slávou vyrovnají všichni hrdinové?

Není to jenom o samotném příběhu, autor sem zakomponoval i příběh o vzniku telefonu a o tom, jaký byl Alexander Graham Bell, o tom, jaký osud měla jeho žena a o štěstí, které mu přinesla.

Zajímavostí pro mě bylo neklasické formátování stránek. Jsme zvyklí, že text je dán do bloku, tady však najdete text, který je zarovnaný na levou stranu. Vůbec to nebylo špatné a knize dodalo poutavý formát.

Kniha se čte jedním dechem, od první stránky do té poslední. Téměř do konce netušíte, zda se jedná o podfuk nebo jestli opravdu nebe existuje. Autor vás provede příběhem s lehkostí. Nabídne vám taky možnost, zda uvěříte nebo ne. Knihu vám doporučuji si přečíst, protože takových knih jako je tato, je velmi málo.

O autorovi
Mitch Albom je autor románových bestsellerů, scénárista, dramatik a novinář ověnčený řadou cen. Jeho knih se ve světě prodalo přes 34 milionů výtisků ve dvaačtyřiceti jazycích. Kniha První telefonát z nebe se na špičce žebříčku bestsellerů udržela dokonce několik měsíců.

Obálky
Která se vám líbí nejvíce? Mě osobně zaujala hebrejská a portugalská, jsou takové milé a přívětivé. V hebrejské verzi se mi líbí zasněžené střechy domů a telefonní sluchátko, které visí z nebe.

      
anglická                         hebrejská                      perská                          portugalská

čtvrtek 6. listopadu 2014

Knižní úlovky, říjen 2014

Někteří z vás možná ví, že jsem před několika dny měla vážnou krizi, co se blogu a psaní týče. Trochu mi to otrávilo veškeré čtení a proto jsem knihy, které měly být přečteny, odložila. Krize je částečně za mnou, takže se znovu raduji ze života a je mi (téměř) fajn.

Říjnový měsíc byl na knihy velmi bohatý. Nejen proto, že mi přišly krásné knihy k recenzím, ale také to, že byla knihovnická burza, kde jsem si pořídila sice jen dvě knihy, ale o to víc z nich mám radost a také jsem využila slev na Buxu a za málo peněz jsem si pořídila hodně knížek.

Poslední rituál od islandské spisovatelky Yrsy z nakladatelství Metafora mám v podobě e-knihy. Kniha byla vážně skvělá a čtení jsem si užívala.

Nakladatelství Omega v říjnu vydalo dvě zajímavé knihy. První knihu napsala Elvira Lindo a jmenuje se Manolito Brejloun a je to o takovém malém chlapci, který patří k ousiderům, ale díky svým sarkastickým a vtipným poznámkám si ho zamilujete. Druhá kniha patří filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku. Jedná se o dokumentární knihu, kterou napsala dvojice českých autorů a je plná informací, o kterých jste neměli ani ponětí. 
  

Dívka s devíti parukami od nizozemské spisovatelky Sophie van der Stapové je zpovědí. Sophie onemocněla rakovinou, ale měla velké štěstí, že přežila. Podle knihy byl natočený i film s názvem Devět paruk, nedávno ho vysílali v televizi.

Slunečnice od Kláry Mandausové mě překvapila svou lehkostí, krásnými slovy a příběhem.  I to je důvod, proč vyhledávám české autory, protože si umí pohrát se slovy.

První telefonát z nebe. Silný příběh, který mě přinutil se zamyslet, zda opravdu existuje život po smrti. Mitch Albom napsal mistrně román, který potěší všechny čtenáře. Kniha vás drží v napětí od začátku do konce.

Edith Piaf je další z řady životopisných knih, kterou vydává Metafora. Ještě jsem ji nečetla, ale z pozitivních reakcí na tuto knihu se dá usoudit, že bude stát za to.

Mám ráda všechny ruční práce a Gumičky Loom Band mě vážně potěšily. Jenže jsem zjistila, že až tak moc šikovná nejsem. Je potřeba mít nejen šikovné prsty, ale i notnou dávku TRPĚLIVOSTI.

Pravdomluvní sedmilháři je kniha od českých autorů (Sofie Králová a Tomáš Kristl) a příběh je více než zajímavý. Navíc tloušťka knihy je hodně sympatická, takže ji budu mít přečtenou velmi brzy.

Pustina z pera Moiry Young je druhým dílem ze série Dustlands. První díl se jmenoval Krvavá cesta, která se mi obzvlášť líbila a na tento díl se vážně moc těším.

Včelí lid je také druhý díl, ale tentokrát od mladé české spisovatelky Marcelky Remeňové. První díl se jmenoval Osm světů a je to fantasy literatura. Doufám, že tohle teď nebude číst má sestra, ale i tento díl dostane pod stromeček.

Jak už jsem se jednou zmiňovala, proběhla i burza vyřazených knih. První knihu, kterou jsem si pořídila, byla Nataša od Táni Keleové-Vasilkové, která je známá svými romány pro současné ženy. Má nádhernou zimní obálku a od příběhu si hodně slibuji.

Tuhle knihu netřeba představovat. Zmizelou od Gilian Flynnové zná téměř každý a pořídit si ji za 10 Kč? Kdo by ji nebral, že? Takhle sice vypadá velmi přitažlivě, ale vazba je poněkud poničená, takže pokud někdo zná fígl, čím slepit vypadlé stránky, sem s tím.

A tady už jsou knihy z výprodeje v Buxu. Za 255 Kč jsem si pořídila 5 knih. U některých, třeba Ochránce od Roberta Craise, je docela škoda, že stojí tak málo. Například tento stál 77 Kč. Robert Crais je záruka, že kniha bude skvělá, i za necelých osmdesát korun.

Panika od Rossely Canevariové má velmi zajímavou obálku, co říkáte? A paniku zažil snad každý z nás. Hlavní hrdince se vrací vzpomínka na smrt matky a začnou ji sužovat záchvaty paniky.
 
Penzion Růžový přístav mě zaujal nejen svou obálkou, ale i obsahem. Vypadá na hezký společenský román.

Zápach odlivu je prvním dílem ze série o Fredriku Bromanovi. Od autora jsem četla Potápěče, který byl spíše psychologií postav. Od této knihy očekávám to samé.

Ulička tisíce květů je příběhem dvou tokijských bratrů, který se odehrává za druhé světové války. Má krásnou obálku, a také vysoké hodnocení na Databázi knih.

A poslední kniha je narozeninová. Poselství růží jsem si vybrala také proto, že od Leily Meacham jsem četla Dlouhé stíny a moc a moc se mi líbily a autorčin styl mi dokonale sedl.

A to myslím pro tento měsíc stačilo, co říkáte?

neděle 2. listopadu 2014

Změna je život?

Prvotní záměr mého blogu a psaní článků o knihách byl takový, že jsem chtěla své myšlenky převést ne na papír, ale vyvěsit je tam, kde si je můžou přečíst ostatní. Tento záměr se mi povedl, mám několik čtenářů, kteří občas něco okomentují. 

A když mě potom oslovili z jednoho knižního portálu, jestli bych nechtěla psát pro ně recenze, tak jsem neváhala a rozhodla se, že do to ho půjdu. Takže mi narostla křídla a já četla a psala a byla jsem naprosto spokojená. Jenže pak se z toho všeho stal lov na recenzní výtisky, na novinky, které hýbou knižním světem a já si je tak moc chtěla přečíst. A místo toho, abych četla knihy, které jsou staršího data, čtu jen novinky. Ne že by mě to moc vadilo, to ne. Jsem ráda, že můžu číst to, co teď "frčí" a většinou mám dobrý výběr a vybrané knihy se mi líbí.

Nakonec ale nastal tvrdý pád, který vše změnil a já si říkám, že by možná bylo nejlepší zkopírovat všechny svoje "recenze" do wordu a blog zrušit. Moje ego dostalo pořádně na prdel a i když je to jen několik dní, co u mě nastal tento zlom, pořád mě to mrzí a musím na to myslet.

Nikdy jsem netvrdila, že moje "recenze" jsou skvělé a že nad nimi někdo bude áchat a óchat, jak jsou úžasně napsané. Osobně si myslím, že patří k běžnému průměru, ale nemyslím si, že by byly až tak moc špatné. 

Můj styl psaní se nemusí líbit každému, ale snažím se je psát podle sebe. Také neodpovídají vzoru a návodu, jak má vypadat správná recenze. Z tohoto prostého důvodu jsem své "recenze" nikdy nenazvala recenzí, ale spíše článkem.

Od nového roku bude na blogu velká změna. Ne, nehodlám měnit svůj styl (pokud se to někomu vážně nelíbí, ať jde o blog dál), ale ubude recenzních výtisků. Vždyť u sebe v knihovničce mám tolik krásných knih, které čekají na to, aby byly přečteny a prožity. A co teprve knihovna, kam chodím tak ráda a kde se můžu vždycky zašít a ztratit se?

Neočekávám žádné komentáře, prostě je to zase jeden článek z mnoha článků na internetu, který zmizí během vteřiny.