pondělí 30. ledna 2017

Rok zázraků

AUTOR: Sarah Winman
ORIGINÁL: A Year of Marvellous Ways (Tinder Press, Londýn, 2015)
PŘEKLAD: Petra Jelínková
NAKLADATELSTVÍ: Beta
ROK: 2016
POČET STRAN: 326
ZDROJ: knihovna


HODNOCENÍ

Anotace
Téměř devadesátiletá Marvellous žije samotářsky v malebné přírodě Cornwallu. Jednoho dne se u ní objeví zubožený voják... Mladík hluboce poznamenaný válkou i smrtí dávné lásky a prazvláštní stařenka se sblíží a vznikne mezi nimi pouto. Díky Marvellous a jejímu podmanivému vyprávění dokáže Drake opět žasnout nad obyčejnými i neobyčejnými okamžiky života a nachází v sobě sílu jít dál. A zrovna tak přínosné je jejich přátelství i pro ni – teprve díky Drakeovi může Marvellous uzavřít některé kapitoly ze své minulosti. 

Hodnocení
Kniha mě zaujala svou anotací natolik, že jsem si ji chtěla přečíst. Bohužel kniha nesplnila má očekávání. Byl to jeden z dalších románů, které neurazí ani nenadchnou. Jakmile zavřete knihu, už nevíte, o čem byla.

Příběh se odehrává v roce 1947, krátce po válce, kdy jsou rány ještě čerstvé a bolavé a lidé se jen pomalu vzpamatovávají z válečných hrůz. V Cornwallu však jakoby se zastavil čas. V této odlehlé a opuštěné krajině žije Marvellous. Je jí osmdesát devět let a ve svém životě zažila spoustu věcí. Musela překonat nechuť a snad i strach obyvatel zátoky vůči ní. V mládí byla léčitelkou, sbírala byliny, pomáhala rodit děti a také mívala sny a předtuchy, které se vždy splnily. Měla několik velkých lásek - nejprve to byl strážce majáku, pak Jimmy a nakonec jeho bratr Jack. Snad největší a nejdelší láskou byl Jack, muž, který měl však toulavé boty, ale k Marvellous se vždy vracel.

Drake si prožil druhou světovou válku se vším všudy. Před koncem války však dezertoval a na cestě domů se zastavil v jednom lazaretu. Tam ho umírající mladý voják poprosil, zda by neodevzdal dopis otci, který bydlí v Cornwallu. Drake mu tuto službu splní, sice ne až tak moc rád, ale svědomí mu nedá, aby dopis zahodil.

A tak se stalo, že se Drakeova cesta protkla s Marvellousinou cestou. Každý z nich si nese své břímě života. Marvellous učí Drakea, jak být znovu šťastný a Drake zase způsobil to, že Marvellous na konci svého života není sama. Spolu si povídají o svém životě, o tom, co je v životě potkalo, co je trápilo.

Před půlkou knihy už víte, jaká bude zápletka a jak to skončí. Bylo to až moc průhledné a nějak moc jednoduché. Navzdory krásné obálce mě tentokrát děj nezaujal. Sice ano, dokázala jsem si dost dobře představit prostředí, ve kterém se příběh odehrává, ale přišlo mi, že je všechno až moc ponuré a smutné. Čekala jsem více psychologie postav, více vzpomínek na válku. Je to spíše poetický příběh, kdy všechno plyne pozvolna a až tak moc věcí se v knize nestane.

Ač mi kniha nesedla, je docela pravděpodobné, že kniha sedne někomu jinému, někomu, kdo bude naladěn na tu správnou vlnu atmosféry příběhu. 

Obálky
Tentokrát mám pro vás jen jednu obálku. Všechny další obálky na Goodreads jsou jak přes kopírák, jen tato je trochu jiná.


O autorce
Sarah Wnman vyrůstala v anglickém Essexu a nyní žije v Londýně. Vystudovala herectví, jemuž se věnovala v divadle, filmu i televizi. V roce 2011 vydala pozoruhodnou prvotinu Když byl Bůh králík, která se stala mezinárodním bestsellerem a získala řadu cen. Autorka má originální styl vyznačující se osobitým poetickým jazykem, magickými prvky i humorem. Zdroj: Beta

pondělí 23. ledna 2017

Kolibřík

AUTOR: Kati Hiekkapelto
ORIGINÁL: Kolibri (Otava, Helsinki, 2013)
PŘEKLAD: Linda Dejdarová
NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2016
POČET STRAN: 416
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Napínavý začátek nové detektivní série posílá Annu Feketeovou do ledové Arktidy, aby se zabývala palčivými problémy přistěhovalectví. Maďarka původem, Jugoslávka místem narození. Někdejší uprchlice Anna Feketeová začala svou kariéru vyšetřovatelky v severofinském přímořském městečku. Ačkoli se již zcela integrovala ve své nové domovině, cítí se jako imigrant a cizinec — a to hlavně sama pro sebe. Navíc jejím kolegou je muž ve středních letech, který se netají svou xenofobií.

Hodnocení
Když se na knižním trhu objevila novinka finské spisovatelky Kati Hiekkapelto s jednoduchým názvem Kolibřík, věděla jsem, že bych si ji ráda přečetla. Kniha rozhodně není žádné tintítko, má přes 400 stránek. Po přečtení jsem lehce zklamaná, chtěla jsem napětí, místo toho jsem četla román, který mě až tak moc neoslovil.

Hlavní postavou je Anna Fekete, Maďarka ze Srbska, která od devíti let žije ve Finsku. O téměř pětadvacet let později získala místo u policie u vyšetřování závažných zločinů. Kolektiv je různorodý, vesměs přátelský. Jediný, kdo k ní cítí velké nepřátelství, je Esko. Esko je alkoholik a rasista. Tato kombinace z něj dělá protivného chlapa, se kterým je velký problém vydržet v jedné místnosti. Anna je však fajn ženská, která si na zádech nese břímě v podobě bratra, který se do finské společnosti, i po tolika letech, těžko aklimatizoval.

Hned první den nástupu v novém zaměstnání dostane Anna případ dívky, kterou někdo na běžecké dráze prostřílel skrz na skrz brokovnicí. O několik dní později byl na jiné dráze nalezen mrtvý muž, vrah opět použil brokovnici. Jediným společným vodítkem je aztécký medailonek, který byl v kapsách obou obětí.

Další případ, který Anně nedá spát (a to doslova) je rodina dívky Bihar. Jsou přistěhovalí Kurdové a rodina dodržuje kurdské tradice. Bihar to má v rodině obtížné, a tak zavolá na tísňovou linku. Výslechy celé rodiny nikam nevedou, všichni si stojí na tvrzení, že Bihar zavolala na linku v době, kdy byla náměsíčná. Jenže Anna jim nevěří a má podezření na to, že čest rodiny je natolik důležitá, že by byli ochotní i zabít.

To jsou dva případy, které se budou v knize prolínat a Anna se s celým týmem bude chtít dopátrat pravdy.

Členové vyšetřovacího týmu jsou jenom lidé a autorka čtenáři předestře i jejich soukromé životy. Finské podzimní prostředí udělá svoje a vy si při čtení budete představovat tmu, chlad i deprese, která dopadá na lidi v tomto ročním období.

Téma přistěhovalectví a imigrace je vcelku aktuální otázka, která hýbe celým světem. Autorka zde vylíčila dva světy - ten, který představuje Anna (běžné začlenění se do společnosti) a pak svět, kdy se člověk odmítá či nechce přizpůsobit prostředí, ve kterém žije, ať už z principu nebo z důvodu tradic a vlastního přesvědčení.

Kniha byla dobře napsaná, při čtení jsem se nenudila, autorka dokázala čtenáře vtáhnout do děje. Přesto mi však chybělo napětí, které by mě drželo u knihy od začátku do konce. Co mě také trochu zamrzelo, byl Biharin příběh, určitě by si zasloužil více pozornosti.

Nejspíš budu jedna z mála, kdo nebude na knihu skládat až tak oslavné sonety. Většině lidem se bude kniha líbit a já tomu věřím, protože je opravdu čtivá a má zajímavý příběh. Knihu určitě ocení více ti, kteří milují severské autory a atmosféru temných končin.

Obálky
    

O autorce
Kati Hiekkapelto je speciální pedagožka. Se svými dětmi a početným zvěřincem žije na staré farmě na ostrově v severním Finsku. Učila cizince a pobývala v oblasti Srbska se silnou maďarskou menšinou. Její debut Kolibřík (2013) se dostal do užší nominace na Petrona Award udělovanou překladům severské detektivní literatury ve Velké Británii. Druhý díl Suojattomat (Zranitelní, 2014) získal cenu za nejlepší finský detektivní román roku a ve Finsku se stal jednou z nejprodávanějších knih roku 2014. Zdroj: Host

Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví nakladatelství
Děkuji knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.

 

pátek 20. ledna 2017

Dobrodružství začíná pod hvězdami

AUTOR:  Dana Šianská
ILUSTRÁTOR: Barbora Kyšková
NAKLADATELSTVÍ: Fragment
ROK: 2016
POČET STRAN: 128
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:



Anotace
Poetický vánoční příběh plný zázraků! 
V zasněženém lese najdou dívenku, ke které se nikdo nehlásí, a ani ona sama netuší, jak se tam ocitla. V nemocnici, kam je odvezena kvůli silnému podchlazení, pozná Aleše. Dlouhá nemoc ovlivnila jeho pohled na svět a na lidi. Vše vidí z té horší stránky, nevěří, že by se mohl někdy vyléčit.

Hodnocení
Příběh, který je zasazen do vánočního času, jsem četla právě o Vánocích. Je to příběh o víře v uzdravení, o tom, že se nemáme vzdávat a bojovat. To je začátek téměř každého uzdravení.

Když je dítě nemocné, není to žádná legrace. A když se dítě ocitne v nemocnici, je to velká zátěž nejen pro dítě, ale i pro rodiče. A když je dítě v nemocnici v době nejkrásnějších svátků, je to o to více smutné.

Aleš zničehonic přestal chodit, a tak už tráví nějaký čas v nemocnici, aby se zjistilo, co se v Alešově těle děje. Aleš je v nemocnici hodně dlouho a přestal věřit v uzdravení. Je v depresi, nesměje se a je mu také smutno.

Těsně před Vánoci se v nemocnici objeví podivná holčička. Našli ji v lese silně podchlazenou. Nemluví, jen pevně svírá svůj baťůžek. Kolem dívenky se strhne velký humbuk, nikdo neví, kdo je, jak se jmenuje a odkud je. To ale nevadí, hlavní je, že se dokázala skamarádit s Alešem a odpoutat ho od jeho nemoci a přivést na jiné myšlenky. Elenka (tak holčičku pojmenují) Aleše naučí, jak v mysli cestovat mimo zdi nemocnice. Spolu zaženou Děsici a při svých cestách za dobrodružstvím potkají tajemné modré labutě...

Bylo to krásné čtení plné věcí k zamyšlení. Autorka se věnuje nejen nemocem, ale také umírání, o kterém člověk, ať už malý nebo i velký, nerad mluví. Je to také příběh o přátelství a pomoci, o tom, že když v něco věříme, tak se to i stane. Nejen hezké věci, ale i ty smutné. Proto bychom měli myslet pozitivněji, neboť i pozitivní postoj je cesta k úspěchu, uzdravení či změně.

Knihu doprovází černobílé ilustrace od Barbory Kyškové. Nejsou sice na každé stránce, ale jsou krásné. Její Elenka byla kouzelná a ty její vlasy! Která z nás by takové vlasy nechtěla?

Kniha je určená pro starší čtenáře a vhodná ke společnému čtení s rodiči, ale klidně i s paní učitelkou ve třídě. Příběh k tomu dokonale vybízí.

O autorce
Dana Šianská pochází z Klášterce na Ohří, kde prožila prvních devět let života. Pak její rodina přesídlila do Loun. Jako dospělá osm let pracovala v knihovně v Lounech, podílela se i na rozvoji knihovny v Postoloprtech. Později v roce 1980 nastoupila do Elektrárny Počerady a v jejím oddělení pro dokumentaci pracuje dosud. Má dvě dospělé děti, syna a dceru. Zdroj: Žatecký deník

Napsáno pro Databázi knih.

sobota 14. ledna 2017

Mizící hmyzíci

AUTOR:  Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Eva Chupíková
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2013
POČET STRAN: 96
ZDROJ: knihovna


HODNOCENÍ:



Anotace
Příběh mizících hmyzíků je pohádka, která dětským čtenářům pootevře okénko do tajemného světa dobře známých drobných živočichů. Poznává jejich vlastnosti a řeší jednoduché otázky připojené za každou kapitolou. Mezi nepatrnými stébly trav se odehrávají velké příběhy pro malé (i větší) děti. Stačí se začíst.

Hodnocení
Bylo nebylo jedno malé království plné růží, které vzkvétalo a vonělo do širokého okolí. V každém keříku žila jedna víla, která s růžemi byla propojená. Zahrada růží patřila staré paní, která se o vše pečlivě starala. Jednoho dne však odcestovala a od té chvíle se růžím přestalo dařit. Zahrada začala pustnout a na keře se vrhli zákeřní vetřelci. Na království dosedlo prokletí. Víly byly zoufalé, nakonec jim poradila stará krtonožka - když přivedou do zahrady berušku, království se zachrání. Jenže koho pro berušku poslat? Na poslední chvíli si vzpomněli, že u zahradní branky žije skřítek, takový budižkničemu, a rozhodnou se, že ho pro berušku vyšlou. Podaří se skřítkovi Princovi najít berušku včas?

Spojit krásný příběh s poučením je vždycky něco, co mě hodně baví číst. A právě tato edukační série vychází u nakladatelství Portál. Z této série jsem četla Jde sem lesem a Mizící hmyzíci jsou psány ve stejném duchu.

Každá správná pohádka o zakletém království by měla mít svého prince. Tady je taky princ, který ve skutečnosti princ není, ale jmenuje se tak. Je to skřítek, který je od přírody lenoch a povaleč, nikdy nikomu nepomohl, s nikým se nepřátelil. A najednou dostal obrovský úkol - má najít slunéčko sedmitečné a přivést ho, aby zachránilo růže. Princ není vůbec odvážný a taky se mu nechce. Ale slib je slib. Na cestě za beruškou ho čeká jedno velké dobrodružství plné nástrah a nebezpečí, ale také pozná nové přátele, kteří mu rádi pomohou. 

Na začátku každé kapitoly je ilustrace broučka, který se v příběhu objeví. Je zde vyobrazený nejen barevně, ale i černobíle s popisem těla, čím se živí a kde žije. Na konci kapitoly čekají pro čtenáře úkoly, na které by měl správně odpovědět.

Možná se čtenář bude ptát, proč se kniha jmenuje Mizící hmyzíci a co to vlastně znamená? V knize je vše krásně vysvětleno.

Musím také zmínit ilustrace, které knihu doprovází. Jsou moc krásné a lahodí oku. Eva Chupíková je autorkou celé knižní série a myslím si, že je to velice dobrý tah.

Knížku můžu doporučit nejen dětem, ale i dospělým, protože i tady se dá najít spoustu věcí k zamyšlení. Je to příběh o odvaze, přátelství, strachu i zlu. Ale tak je to skoro vždycky v každé pohádce. A i ve skutečném světě.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketěSedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

středa 11. ledna 2017

Potrhaná křídla

AUTOR: Ruta Sepetys
ORIGINÁL: Out of the Easy (Philomel Books, New York, 2013)
PŘEKLAD: Petr Eliáš
NAKLADATELSTVÍ: Cooboo
ROK: 2014
POČET STRAN: 296
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ



Anotace
New Orleans padesátých let – zábava, saxofony, intriky i černá ruka mafie. Josie Moraineová přišla do města „velké pohody“ s matkou. S matkou, která jí slibovala panenku, když bude hodná, ale nikdy si na to pak nevzpomněla, s matkou, která byla prostitutkou a milovala drahé šperky, s matkou, která se o ni neuměla a možná ani nechtěla postarat. Josie se ale dokázala postavit na vlastní nohy a má hlavu plnou snů. Dokáže si je však splnit? Dokáže se vymanit z bahna Čtvrti, které se jí snaží stáhnout dolů? A dokáže se vyrovnat s lidskými slabostmi, zradami a křivdami a poznat, kde je pravda?

Hodnocení
O Rutě Sepetys jsem slyšela jenom samé superlativy, jak skvěle píše, jak jsou její knihy naprosto úžasné a dojímavé. Možná ano, ale nejsem si jistá, jestli jsem četla tu správnou knihu. Jako první jsem si od ní přečetla Potrhaná křídla. A upřímně řečeno, moc jsem z ní na zadek nesedla.

Ocitáme se v americkém New Orleans v 50. letech 20. století. V nechvalně proslulé Čtvrti žije mladá dívka Josie. Je chytrá a na všechny působí sympaticky. Působila tak i na mě, už i tím, že milovala knížky a pracovala v knihkupectví. Jenže má smůlu - její matka je prostitutka, která pracuje pro Willie ve vykřičeném domě. O Josie se moc nestará, je zahleděná sama do sebe a do gangstera Cincinnatiho, který ji ovšem stahuje ke dnu. 

Na Silvestra zemře záhadným způsobem cizinec, který si do knihkupectví přijde koupit knihy. Z vraždy je obviněná Josiina matka a sama Josie brzy začne pociťovat tu tíhu bahna, které jí obklopuje ze všech stran. 

I když se o Josie matka nestará, Josiinou rodinou se stává Willie, bordelmamá se srdcem na pravém místě, kterou si musíte chtě nechtě zamilovat. O všechny dívky v domě se vzorně stará, je přísná, ale spravedlivá a Josie má ráda, což je důležité.

V příběhu samozřejmě nesmí chybět láska. Kdopak se stane Josiiným princem? Patrick, se kterým pracuje v knihkupectví nebo Jesse, který má rád motorky a vítr ve vlasech? Kdo je pro ni ten pravý? A co její sen o univerzitě? Podaří se jí vybřednout z bahna Čtvrti a dokázat všem, že ji zde nic nedrží a že na to má?

Příběh měl dobrou myšlenku, ale přišlo mi, že se děj strašně moc táhl. Žádná velká akce, všechno probíhalo tak nějak klidně a hrdinka tím vším proplouvala hladce a bez překážek. Možná jsem očekávala i nějaké větší střetnutí se Cincinnatim, více napětí. Ale to by musel být nejspíš jiný žánr.

Kniha se vyznačuje krátkými kapitolami, proto příběh budete mít přečtený v relativně krátkém čase. Já s knížkou zápasila čtrnáct dní, což je docela hodně. Kniha mi úplně nesedla, mám ráda akčnější romány. I knihy pro teenagery se dají psát velmi dobře, mám jich načteno právě tolik, abych mohla porovnávat. 

Nesmím knížce upřít čtivost, to ano, kniha se čte dobře, ale myslím si, že jsou i lepší knihy, než tato. 

Obálky
  

O autorce
Ruta Sepetys se narodila v Michiganu a dnes žije se svou rodinou v Tennessee. Svou první knihu V šedých tónech se rozhodla napsat na počest statisíců lidí, kteří přišli o život za stalinské éry. V Potrhaných křídlech barvitě líčí atmosféru padesátých let New Orleans. Svou druhou knihou dokázala Ruta Sepetys spisovatelsky vyspět a právem se zařadila mezi významné autory současnosti.

pátek 6. ledna 2017

Malé zázraky

AUTOR: Kateřina Dubská
NAKLADATELSTVÍ: Jota
ROK: 2016
POČET STRAN: 240
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace
Malé zázraky se dějí pořád a každému z nás, jen je potřeba pozorně naslouchat svému srdci. Dvanáct povídek Kateřiny Dubské vás vezme do světa, který znáte, ale občas na něj zapomínáte. Do světa rozhodnutí, která dokážou změnit nezměnitelné. Je to dvanáct opravdových příběhů, dvanáct příběhů lidí, které autorka potkala a kteří jí vyprávěli o situacích, jež se mnohdy zdály neřešitelné. Jsou to příběhy o životě, lásce, smrti, minulosti a o tom, že stačí jen trochu změnit úhel pohledu a rázem je vše možné.

Hodnocení
Kolikrát jste si už v životě řekli: "Kdybych nešel/a na ty taneční kurzy, nepotkal/a bych nikdy manželku/manžela.". "Kdybych nešla kolem knihkupectví, nevšimla bych si inzerátu, že hledají prodavačku." A další a další kdyby a možná, která nás doprovází celým naším životem.

Zázraky se dějí kolem nás, ale my je nevnímáme, protože jsou součástí našeho každodenního života. Ale když otevřeme oči, zjistíme, že ty malé zázraky jsou ve skutečnosti velké a jedinečné a většina z nich nám dokáže splnit sny a přání.

A o malých zázracích je tato povídková knížka. Povídky jsou o lásce, úspěchu, naději a síle, ale i o nevěře, zklamání či nemocech. Hlavními postavami jsou obyčejní lidé, pánové prominou, ale ve většině případů je hlavní postavou žena. Jsou zde ženy různého věku - mladé i ty ve středním věku i ty, co už hodně prožily.

Kniha obsahuje dvanáct povídek, které se velmi dobře četly. Byly trochu tajemné, záhadné, poetické, obsahovaly lásku k přírodě i láskyplné pouto k rodině.

Nejvíce se mi líbila povídka Přes oceán. Hlavní postavou je Zuzana, která má od dětství handicap a zažila hodně posměchu od svých spolužáků. Za svou špatnou nohu se velmi stydí a odráží se to také v jejím postoji k lidem. Přesto i ona sní o velké lásce, z které se sice narodil syn, ale láska nevydržela. Cesta do Ameriky k příbuzným znamenala lásku novou. Ale copak se dají vydržet vztahy na dálku? Kdo ví? Bude potřeba velké odvahy a pochopení, aby to Zuzana zjistila.

Když už jsem zmínila povídku, která se mi nejvíce líbila, musím také zmínit povídku, kterou jsem úplně až tak nepochopila. Jmenuje se Kaple v mlhách. Děj se odehrává za druhé světové války kdesi daleko na severu, konkrétně na ostrově Lamb Holm v Orknejích. Příběh popisuje život italských zajatců, kteří v táboře museli stavět bariéry proti německým ponorkám. Aby úplně z těžké dřiny nezešíleli, začali si stavět svoji kapli. Kaple tam stojí doposud.

Od Kateřiny Dubské jsem četla obě její předchozí knihy. Člověk Gabriel je nepřekonatelný, i po tak dlouhé době mám pořád z knihy skvělý dojem. Dcery byly drsné a tragické a i teď cítím smutek, který z Dcer vyzařoval. Když jsem se s autorkou viděla naposledy, ujistila mě, že Malé zázraky budou jiné. A měla pravdu. Jsou jiné a svým stylem se blíží k Člověku Gabrielovi. Povídky jsem četla v období Vánoc, a tak jsem na Malé zázraky byla svátečně naladěná. 

Povídkovou knihu mohu jen doporučit a autorce děkuji za krásný čtenářský zážitek.

O autorce
Kateřina Dubská patří k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press. V roce 2000 založila Nadační fond Verda, který se zaměřuje na podporu mladých nadaných romských studentů.

Napsáno pro Jotu.

pondělí 2. ledna 2017

Nela Malá, co nechtěla být malá

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Tomáš Řízek
NAKLADATELSTVÍ: Baset
ROK: 2014
POČET STRAN: 96
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:


Anotace
Nela je půvabné děvčátko, které maminka promyšleně směruje na titulní stránky magazínů.
Jana Malá si prostřednictvím dcery chce splnit tajné přání být světově úspěšná. Nelu, jako téměř každou holčičku, zpočátku baví dávat si ondulovat vlasy, malovat se a točit se před zrcadlem.
Ovšem cesta do zářivého světa modelingu či před kameru je trnitá, lemovaná prohranými konkurzy. Všechny plány se oběma vymknou z ruky…
Kdo teď Nelu vysvobodí?

Hodnocení
Knihu jsem si pořídila v říjnu na havlíčkobrodském knižním veletrhu přímo od samotné autorky. Kdo pravidelně čte můj blog, ví, že od této autorky jsem četla dost knížek, které se dceři i mně hodně líbily. Všechny se výborně četly, měly příběh s poučením a text byl i vcelku jednoduchý.

Tato knížka je trochu jiná. Jak mě autorka upozornila, knížka je určená pro starší a přemýšlivější děti. Po přečtení s ní musím souhlasit. S devítiletou dcerou jsme knížku četly před spaním a občas jsme se neubránily pocitu, že Nelinčinu maminku chceme vyměnit. (já s dovolením přidám, že jsem jí chtěla zatřást, ať se konečně vzpamatuje).

Většina rodičů měla v dětství nějaký sen, čím by chtěli být, až budou velcí. Maminka Jana toužila být herečkou, letuškou, zpěvačkou nebo modelkou. Ani jedno přání se jí nesplnilo, ale moc si přála, aby její budoucí dcera byla tak výjimečná, aby se tou herečkou či modelkou stala. Jenže náhoda tomu chtěla, že se jí a tatínkovi Jaroslavovi narodil syn Vojta. Maminka se však nevzdala a snažila se, aby byl Vojta výjimečný a stal se hercem či modelem. Vojta je však obyčejný kluk a nikým takovým nechce být. Maminka Jana svoje touhy uloží hluboko v srdci a žijí si normálním životem. Když se však Janě po několika letech narodí holčička Nela, její sny se rozhoří nanovo a naplno. Malou Nelu úplně odřízne od okolního světa, aby Nela náhodou neodolala a neochutnala bonbony, limonády a další sladkosti, které děti milují. A maminka Jana Nelinu výjimečnost hrotí dál a dál...

Každý z nás má nějaký ten sen. A určitě by si přál, aby se některý ze snů přenesl i na potomky. Samozřejmě, i já bych chtěla, aby moje děti byli úspěšné, mohli vystudovat vysokou školu a mít práci, která je bude bavit. Můžu pro to udělat maximum, ale když jim nepůjde škola a budou mít jiné ambice, nic s tím neudělám. A rozhodně je nebudu do toho tlačit tak, jak to dělala Nelina maminka. Může být sice legrace se hezky namalovat, obléct a producírovat se jako modelka na molu, ale pokud do toho maminka zaplete i pětileté dítko a tahá ho po různých konkurzech při každé příležitosti a pokud kvůli tomu dítko nechodí do školky, bydlí v domě, kde nejsou žádné děti, je asi něco špatně.

Kniha má netypický formát - A4 a k tomu docela drobné písmo, což značí, že už to není četba pro úplné začátečníky. Nedá mi to a musím zmínit ilustrace Tomáše Řízka. Obrázky rodiny ukazují úplně obyčejné lidi. Maminka Jana rozhodně nepatří mezi štíhlé krasavice, tatínek Jaroslav má plešku a kulaťoučké bříško a Vojta je normální kluk s kšiltovkou na hlavě, který se tatínkovi hodně podobá (kromě plešky). Ilustrace jsou krásné a zaslouží si, aby si je čtenář pozorně prohlédl.

Kniha se mi dobře četla, opět byla skvěle napsaná a svým určitým způsobem se mi líbila. Rozhodně je příběhem netypická a člověk se nad knihou musí zamyslet. A to občas u knihy nebývá na škodu.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih